Boj s dezinformacemi je velmi průhledná zástěrka. Ano – proti dezinformacím je třeba bojovat, ale to se nejlíp dělá tak, že se vedle nich postaví pravdivá, přehledná, srozumitelná a ověřitelná fakta. Pokud bychom se mohli spolehnout, že vláda říká vždycky pravdu, a ne někdy jen polopravdy, že přiznává své chyby a omyly, že nepřibarvuje, nezkresluje a nezamlčuje, neměly by žádné dezinformace šanci.
Jenomže se podívejte na internet – lidé už si z toho dělají legraci, jak vláda jeden měsíc něco řekne a druhý měsíc tvrdí, že to nikdy neřekla. Parodují premiéra s jeho směšnou suverenitou, předsedkyni Poslanecké sněmovny s její tupou arogancí. Je mi to líto, protože tím trpí státnost a důstojnost naší země.
Snažím se být demokrat, i když mi tato vláda tvrdí, že demokratická je jenom ona, my ne: Já akceptuji tuto vládu jako představitele našeho státu a mám radost z jejích úspěchů, i když jich není moc. Tato vláda však neakceptuje kromě svých voličů v této zemi nikoho. Teď bude z našich peněz uplácet média. Z dřívějších vlád si lidé takovou legraci nedělali a také nebylo nutné bojovat s dezinformacemi. Ne, že by dříve vůbec nebyly, ale neměly tak velký vliv a nikdo neuvažoval o zavádění cenzury a uplácení médií. Čím to je?
