Když k tomu připočteme očekávané negativní dopady vládního zvýšení daní a pojistných obvodů, jedná se o další poškození sociálně nejohroženějších skupin našich občanů, důchodců, rodin s dětmi a nízkopřijmových pracujících ze strany současné vlády.

Rozhodnutí nezvýšit částky životního a existenčního minima posílá desítky tisíc slušných a pracujících občanů do příjmové chudoby a rizika dluhových pasti a exekucí. Od částek životního a existenčního minima se totiž odvíjí výpočet nároku na různé sociální dávky typu přídavku na dítě či porodného anebo doplatku na (stále dražší) bydlení. Je to neuvěřitelná vládní necitlivost a arogance.

Já za SPD navrhuji okamžitě zvýšení obou těchto částek o 10 procent, aby byl zohledněn skutečný dopad inflace na naše sociálně ohrožené občany. Lze to učinit poměrně rychle, třeba od 1. února, vláda v tomto ohledu není ničím omezena. Stačí chtít!

Ale systémovým řešením je, podobně jako u důchodů, upravit valorizaci částek životního a existenčního minima zákonem a navázat ji na objektivní statistické ukazatele typu růstu obecné průměrné inflace nebo inflace vybraných typů zboží a služeb denní potřeby typu potravin, nájemného či energií.