Je třeba začít se konečně opravdu hodně hlasitě ptát, zda to systematické zbídačování naší země a jejích občanů je skutečně dopad “jen” naprosté neschopnosti (pak musí vláda pryč), nebo si to někdo zvenčí cíleně přeje, a naše vláda jen plní poslušně zadání (pak musí vláda pryč). Nenapadá mne jediný důvod, proč by měla zůstat, a to ji mám v přímém přenosu.
Dnes už je totiž skutečně možné představit si obojí, neschopnost i záměr, protože jen tak nahodile se to všechno zkrátka nemůže dít. A dopad? My všichni, všechny generace, to neskutečně odnášíme… Každý jinak, ale opravdu všichni.
A do toho posloucháme, jak je to vlastně všechno v pohodě, nebo, což je staronová metoda, si někdo chce zajet do terénu nechat nasypat popel na hlavu, aby po dvou letech “prozřel”, a po sebekritice (nejlépe před nejbližšími volbami) a odpisu parťáků se hlavně udržel u vesla, tak to ostatně kdysi dělali už soudruzi. Pojem sebekritika není nový. Zkrátka opravdu jedno lepší než druhé.
Míříme zkrátka střemhlav k evropskému dnu. O světovém nemluvě. A pokud nám to nedojde včas, koupí si tady u nás za chvíli kdokoli cokoli. Protože budeme levné zboží, a “sami na sebe” mít nebudeme. Vláda tahá peníze z firem, z lidí, je tu nejméně výhodné podnikat a nejvíce nákladný život široko daleko. O to víc ministři rozhazují na všechny strany. Od nákladných amorálních večírků po obrovské sumy na východ.
U nás za chvíli lidi neutáhnou své domy ani provozy, i pozemky budou na prodej. Češi budou většinově v pozici “zaměstnanci” a dovozci, protože když neměli na provoz, na nájem už nebudou mít teprve. A odnesou to všechna povoláni a profese. A opět se bude oprašovat pojem “melouch”.
Opravdu se už bojím. Čeho? Že nás tato vláda doslova obětuje pro uspokojení svého vládnoucího ega. Jak jinak si vysvětlit, že v době, kdy se jí země hroutí pod rukama a lidé a firmy melou z posledního, se stará o nový, momentálně protiústavní volební systém, který nahrává jí. Tedy stará se výhradně o sebe. Nás hodila definitivně přes palubu.
Měli bychom to už konečně pochopit.
