Mezi hlavní opatření patří například posílení strategické komunikace úřadů, vzdělávání, spolupráce s veřejnoprávními médii, nastavení rychlého důsledného monitoringu a analýz dezinformací, ale třeba i vymáhání platného práva v online prostředí.

„Dezinformace se staly takovým buzzwordem posledních let. Ve veřejném prostoru se setkáváme s kritikou, že proti nim neděláme jako politici dost. Nebo naopak, že vyvoláváme zbytečnou morální paniku. Dezinformace jsou ale reálný problém pro naši národní i evropskou bezpečnost. Ostatně na to upozorňuje i naše Bezpečnostní strategie, kterou jsme vloni schválili. Problém s dezinformacemi nastává ve chvíli, kdy jejich masivní šíření přispívá k polarizaci společnosti a podněcuje nenávist a násilí. Nesmíme podceňovat rizika, když šíření dezinformací ohrožuje bezpečnostní, zahraničně-politické nebo třeba ekonomické zájmy naší země,“ uvedl Jan Lipavský s tím, že Piráti tuto problematiku berou velmi vážně. I proto společně s experty připravili dvanáctibodový plán, jak této výzvě čelit. Dva body z nich se již podařilo splnit.

„Dezinformace představují reálnou hrozbu, podle Světového ekonomického fóra jsou jednou z pěti největších hrozeb pro nadcházející dekádu – v následujících dvou letech budou dokonce hrozbou vůbec největší. Pokud tak dnes mluvíme o bezpečnosti v Evropě, musíme mluvit o dezinformacích. A o tom, že demokratickou Evropu snad nikdy neohrožovaly víc než právě teď, před prvními evropskými volbami od začátku Putinovy agrese. Dezinformace společnost znejišťují, podrývají důvěru občanů v instituce, pomáhají šířit nenávist a strach. A z toho následně těží populisté a extremisté – přesto je stále mnozí podceňují, což odmítáme dovolit,“ navázala Markéta Gregorová, která se hybridním hrozbám a obecně bezpečnosti dlouhodobě věnuje na půdě Evropského parlamentu.

„I na úrovni Evropské unie se nám toho hodně podařilo – navrhli jsme opatření v oblastech sociálních sítí, politické reklamy, transparentního financování zpravodajských portálů či podpory nezávislých médií. A míníme v této práci pokračovat. To nejdůležitější je ale v kompetenci národních států a za nás Piráty je naprosto klíčové, abychom se věnovali vzdělávání, podpoře občanské společnosti a zajistili odolný stát, který obstojí ve výzvách moderní doby a nových zdokonalujících se hybridních hrozeb. Jako Piráti zkrátka nehodláme nechat demokracii napospas dezinformátorům,“ doplnil europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

Právo nebýt manipulován: Dvanáctero boje proti dezinformacím

1. Odříznutí infošmejdů od veřejných peněz 
Konspirační a dezinformační weby už nedosáhnou na veřejné peníze. Ministerstvo pro místní rozvoj s experty připravilo postupy pro mediální zakázky, které zabrání rozmístění reklam na pochybných webech s manipulativním nebo nepravdivým obsahem.

2. Strategická komunikace na klíčových resortech
Klíčové instituce reflektují potřebu strategické komunikace a aktivně se zapojují do boje proti dezinformacím skrze tvorbu vlastních kampaní. Kromě Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra můžeme zmínit zejména Ministerstvo zahraničních věcí, kde funguje od roku 2022 oddělení Strategické komunikace. Toto pracoviště úzce spolupracuje s dalšími resortními pracovišti i s partnery v zahraničí. Zavedlo vlastní postupy v rámci boje proti dezinformacím a postupně získávané zkušenosti a know how předává dalším resortům.

3. Koordinovanost strategické komunikace
Poplašné zprávy a panika vycházejí často z dezinterpretace veřejných informací, které stát poskytuje. Děje se tak kvůli „resortismu“, nedostatečné koordinaci a nedůslednosti při formulaci odpovědí na složité problémy. Alfou a omegou strategické komunikace je, aby gesční resort dokázal zajistit relevantní a ověřené informace, ty komunikovat k masovému publiku a tuto komunikaci koordinovat napříč úřady. Strategické komunikaci se už teď věnují některá resortní pracoviště včetně MZV. Chceme napomoci tomu, aby vznikala další specializovaná pracoviště na dalších ministerstvech, jejichž koordinaci by zaštiťoval Úrad vlády.

4. Důsledný monitoring a rychlá reakce
Základním stavebním kamenem efektivního boje proti dezinformacím je analytika, práce s daty a dobře nastavený systém detekce závažného manipulativního obsahu. Proto se strategická komunikace musí opírat o jednotnou metodiku a postupy, jak tento obsah vyhodnocovat, jak a s kým spolupracovat na ověření informací a jak tyto informace co nejrychleji dostat k co nejširšímu publiku.

5. Vyhodnocování investic
Stát nezřídka kdy investuje do osvětových a informačních kampaní. Proto z hlediska efektivity a transparentnosti vynaložených financí klademe důraz na vhodně nastavený systém jejich evaluace založený na objektivních, měřitených kritériích. To nám pomůže systém strategické komunikace postupně zlepšovat, poučit se z vlastních chyb a přinášet lepší výsledky.

6. Vymáhání platného práva v online prostředí
Covid a válka na Ukrajině přispěly k další radikalizaci společnosti. V online prostoru se stále častěji objevují poplašné zprávy a lži, pomluvy, výhružky a další závadné chování, které společnost postihuje pomocí trestního zákoníku. Jenže ten je často ve chvílích, kdy se člověk schovává za klávesnicí, bezzubý. Proto potřebujeme hlubokou analýzu současného právního stavu. Pomoci může zejména vysoký důraz na transparenci producentů informací nebo institut předběžného opatření, který by chránil oběti dezinformací okamžitě a ne až v důsledku táhnoucího se sporu.

7. Moderní školství
Společnost je denně bombardována obrazovou propagandou, hrou s čísly a grafy, podsouváním neověřených informací zabalených do argumentačních faulů a nově i stále sofistikovanějšími možnostmi dostupných digitálních technologií, včetně nástrojů umělé inteligence. Klíčové je vytvořit takové podmínky, abychom na to byli i v oblasti vzdělávání schopni flexibilně reagovat. Ať již jde o proměnu vzdělávacího obsahu a výuky nebo nastavení podpory školám i učitelům, jak s tématy efektivně pracovat. Pro budoucnost naší společnosti je existenčně důležité, aby mladí lidé vstupovali do samostatného života vybaveni znalostmi a dovednostmi jak nakládat s informacemi a jak je ověřovat a vyhodnocovat. Klíčovým krokem je modernizovat a inovovat vzdělávací obsah i vlastní výuku v již zavedených předmětech a nastavit podporu školám.

8. Podpora občanské společnosti
Cílem antisystémových a antidemokratických vlivových operací bývají často zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou senioři a seniorky, obyvatelé sociálně vyloučených lokalit či příslušníci a příslušnice národnostních menšin. Stát různými formami již dnes podporuje organizace, které se věnují vzdělávání seniorů a seniorek nebo komunitním aktivitám ve vyloučených lokalitách. Tato podpora ale dosud není systematická a odehrává se epizodicky v jednotlivých projektech. To musíme změnit, aby práce navazovala a utvářela smysluplný celek, který lze po čase vyhodnotit a vylepšit.

9. Odolný stát
Příslušníci a příslušnice ozbrojených složek i lidé pracující ve strategických odvětvích státu jsou přirozeným terčem vnějších vlivových operací nepřátel, jejichž cílem je demoralizovat, šířit paniku nebo se dostat k citlivým informacím. Proto musíme v první řadě rozšířit efektivní pravidelná školení, která lidi ve strategických sektorech s dopadem na bezpečnost připraví na možné útoky. Stát musí brát vážně hybridní hrozby a chránit svou klíčovou infrastrukturu.

10. Spolupráce státu s veřejnoprávními médii
V široké paletě dostupných veřejných informací je klíčové podporovat ta média a organizace, jejichž hlavním motivem není zisk, ale kvalitně odvedená žurnalistická práce, a která zohledňují novinářskou etiku v čele s potvrzováním a ověřováním zdrojů. Výraznými zástupci, kteří takové standardy splňují, jsou i veřejnoprávní média. Ta jsou v ověřování informací mnohdy efektivnější než stát a těší se větší důvěře veřejnosti než politiky řízené resorty. A to pro svou novinářskou kvalitu a nezávislost (příkladem může být projekt Ověřovna na Českém rozhlasu). Stát může u kritických témat ověřování faktů poptat právě u nezávislých organizací, které je pak mohou distribuovat dále do informačního prostoru.

11. Právo nebýt manipulován
Vývoj technologií typu umělá inteligence přináší mnoho příležitostí, stejně tak ale potenciální negativní dopady na lidská práva a bezpečnost. Tyto technologie jsou také stále častěji zneužívány v rámci hybridního boje, např. šířením tzv. deep fake audiovizuálního obsahu v online prostoru. Tak jako nás legislativa chrání před klamavou reklamou nebo nekalými obchodními praktikami, měli by občané dostat do ruky i nástroj, díky němuž se budou moci sami bránit proti manipulaci v digitálním prostředí.

12. Posílení transparentnosti
Nic člověka o realitě nepřesvědčí tolik, jako když se s ní seznámí na vlastní oči. V minulosti jsme byli mnohokrát svědky vyostření vztahů mezi veřejností a policejními složkami, v čemž sehrál zásadní roli nedostatek informací o kontroverzních zákrocích. Proto navrhujeme, aby měl policejní sbor povinnost nahrávat ty zákroky, při kterých používá donucovací prostředky. Tyto záběry bude v případě krizové komunikace možné využít pro úplnou a nezkreslenou ilustraci reality. Už dnes tak mnozí příslušníci a příslušnice činí dobrovolně. Technologie nechrání totiž jen občanská práva, ale i příslušníky a příslušnice samotné před veřejným hněvem podněcovaným neúplnými informacemi.