Velké 80. výročí konce druhé světové války si připomínáme po celé zemi a opakování je matka moudrosti. Takže bez ohledu na to, kdo co řekl a kdo, co zamlčel. V dubnu a květnu 1945 osvobodila naši zemi nejen armáda USA, ale velké území také armáda SSSR, před kterou zejména v dubnu postupovaly jednotky armády Rumunska.

My Jihočeši máme tu výhodu, že přes náš region vedla demarkační linie. Díky přímé zkušenosti ze setkání obou armád v Písku, ale i jinde, není šance, aby nás kdokoli ošálil a tvrdil nám, že se na osvobození podíleli pouze jedni, nebo pouze druzí. 

Když 8. května kapituloval do rukou správy či armády ČSR Wehrmacht, byly již Slovensko a velká část Moravy včetně Brna v držení armády SSSR a okresy nejvíce na západ zase osvobodila již armáda USA. 

Náš odboj se snažil, nejen při květnovém povstání. Stateční předkové nečekali na cizí pomoc se založenýma rukama a sami vzdorovali, aby získali zpět svoji svobodu. To potvrzuje i fakt, že jsme jako jediný národ úspěšně zneškodnili nejvýše dosazeného německého představitele Heydricha. A za náš vzdor Němci pouze u nás popravili premiéra a armádního generála Aloise Eliáše. Nikde jinde premiér popraven nebyl. 

Naši hrdinové se přičinili, ale bez spolupráce obou armád bychom jako národ možná nepřežili. I naše generace je všem za to velmi vděčná!