O co jde?

Tento předpis otevírá možnost správy sociálních bytů soukromým subjektům, tedy samozřejmě zejména politickým neziskovkám. Doposud totiž měly tuto agendu ve své gesci z valné většiny pouze obce. Ty trvaly na tom, aby žadatel o přidělení bytu byl bezdlužný, a dodržovaly pořadník pro jednotlivé čekatele.

Nyní však bude moci jakýkoliv vlastník bytu dát tuto svou nemovitost k dispozici soukromému subjektu, jenž jej bude společně se státní podporou fakticky bez jakýchkoli pevných pravidel přidělovat jakýmkoli zájemcům. A to nově včetně migrantů.

Už nyní je tak jasné, že přednost budou mít Ukrajinci a v případě přijetí migračního paktu i muslimští migranti. Ostatně od toho tady byly ony politické neziskovky zřízeny a jsou ze zahraničí financovány.

V praxi tak nastane ještě horší situace, než jakou zažili občané Brna, když tam podobný projekt rozjel před lety pirátský anarchista Matěj Hollan, známý svou zálibou v návštěvách sadomasochistických podniků. Tehdy začal obsazovat byty notorickými neplatiči a lidmi, jejichž trestní resjtřík je delší než Jiráskovy Sebrané spisy. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat - sousedké spory, hluk, potyčky, násilí.

Chápu, že pan Hollan si v takovém prostředí libuje, ale vetšina lidí v této zemi chce žít v klidu se spořádanými sousedy. Důsledkem tohoto zákona však bude pravý opak. Pokud jej po říjnu nezrušíme, tak se může brzy stát noční můrou každého z nás.

Nevím, jak vy, ale já bych opravdu nechtěl, aby mi politická neziskovka nastěhovala do mé ulice problémové migranty, ať už východu nebo ze západu. Pokud to chce někdo nazvat sobectvím, nechť si poslouží. Já mám tři dcery a jejich bezpečí je mi milionkrát dražší, než ideologické bláboly o přínosech multikulturalismu.

Takže za mě říkám tomuto zákonu jasné ne a po říjnových volbách budu usilovat o jeho zrušení. Já totiž chci hájit zájmy vás, občanů České republiky. Pokud někdo preferuje otevřený přístup k migraci, tak od toho jsou tady jiné politické subjekty. 

P.S.: Za zdroj k napsání tohoto komentáře děkuji kolegovi Kotzianovi a Deníku TO.