Za další, myslíte si, pane ministře, vy jste tady vystoupil a řekl jste, že pan hejtman Bělica vám napsal dopis. Když jsou přečtu, já v něm nevidím žádné politikaření. Ale dokážu se vžít do role hejtmanky, která v tu chvíli pošle na základě ministerstva vnitra, které mi dvakrát řekne, ať předělám žádost, já dvakrát to doplním, dvakrát mě k tomu, a pak vy pošlete s úsměvem, že nemáte finanční prostředky. A ještě si tady stoupnete a řeknete: Ale v té kapitole není víc jak 140 milionů. Vždyť pan Bělica je poslanec, tak si mohl někdo požádat, aby se tam ty finanční prostředky navýšily. Pane ministře, víte, od koho bych to očekávala? Od vás bych to očekávala. A od vás bych očekávala, že budete hledat to řešení. Od vás bych očekávala, že budete komunikovat s tím jednotlivým nebo s těmi jednotlivými kraji, to je úplně jedno. Jestliže mluvíte o formální nebo neformální komunikaci, já si myslím, že zrovna pan hejtman je i v Poslanecké sněmovně, a vždycky ta komunikace jde. Myslím si, že kdybyste vyšel za panem hejtmanem, určitě by tam nějakým způsobem ta domluva byla. Ale ta vaše nadřazenost je v tom, že vy vlastně říkáte: Ale co jsem mu měl jiného odepsat, když v té kapitole na řešení krizových škod bylo jenom 140 milionů? Tak co jsem mu měl poslat, když tam ty peníze nejsou?
No, ale já si myslím, že kdyby došlo k vysvětlení té věci, pojďme najít tu cestu, jakým způsobem do té kapitoly ty finanční prostředky dostat... Ale jestliže, a vy moc dobře víte, pane ministře, doufám, že mě, omlouvám se, prostřednictvím pana předsedajícího, posloucháte, že vy víte, že když se v Poslanecké sněmovně schvalovalo to navýšení prostředků na 30 miliard, předpokládám, že to bylo schváleno všemi poslanci napříč politickým spektrem. My se teď dozvídáme, že 14 miliard Národní rozpočtová rada, pořád to zdůrazňuji, konstatovala a vy jste se k tomu vůbec nevyjádřil. Vyjádřete se mi, prosím, kam šlo 14 miliard, o kterých Národní rozpočtová rada řekla, že byly využity na jiný účel.
Zároveň, proč jste nevyřešil tu situaci s Moravskoslezským krajem úplně jiným způsobem, než tím, že dvakrát požádáte Moravskoslezský kraj, aby doplnil svou žádost... Mám to tady číst? Dvakrát museli doplňovat. Poté ministerstvo vnitra vám to odeslalo a poté jste slavnostně odepsal Moravskoslezskému kraji. Vždyť přece každý musí vědět, že pokud toto pošlete, že to bude mít už určitě nějakou reakci. Kdybych takový dopis posílala, tak bych tomuto chtěla předejít, v tu chvíli začnu komunikovat a budu se snažit to vysvětlit. Jak asi může to chápat ten kraj, když vidí, že se schválilo na rok 2024 – 30 miliard, na rok 2025 - 10 miliard. Vy napíšete, že nejsou v té kapitole peníze... A ještě vlastně teď tady říkáte: A co s tím asi jiného jsem měl dělat, když tam jenom bylo 140 milionů, a nikdo se ve sněmovně neozval... Nikdo to v rámci rozpočtu nechtěl navyšovat. Takže vlastně za to svým způsobem mohou ty kraje.
Já bych vám chtěla hlavně, pane ministře, říct, že v rámci těch povodňových škod jsou to právě ty kraje, jsou to města a obce, které zajišťují všechny věci v rámci těch povodní a v rámci těch krizových situací. Těm lidem, samozřejmě v rámci integrovaného záchranného systému a všech ostatních lidí, ti lidé to nejvíce zajišťovali a ti si zaslouží to největší poděkování.
V tuhle chvíli, opravdu, jak vy se chováte, jak k tomu nějakým způsobem přistupujete, je z mého pohledu neskutečné, protože vy víte, my jsme spolu byli v minulém funkční období... Já si myslím, že jste byl opravdu skvělý předseda klubu. Ale ministr není nadčlověk. Ta komunikace se samosprávami, jak na území, jak na úrovni kraje, tak na úrovni měst a obcí, je prostě klíčová.
Když se podíváme na vaše projednávání rozpočtu, které je za zavřenými dveřmi, nikdo nemůže vědět, co v tom rozpočtu je, pak vy si tady stoupnete a říkáte: Co já jsem mohl poslat vyrozumění té žádosti kladně, když tam nebyly finanční prostředky? Musím říct, že se nad vaším vystoupením, které jste tady v tuto chvíli předvedl, opravdu musím pozastavit a musím se pozastavit i nad tím, že ten závěr, kdy sem přinesete nějaký dopis z roku 2021... Víte, já jsem nevnímala v tom roce, v rámci Jihomoravského kraje, jsem nevnímala jednu stížnost. Já si myslím, že do této situace jste se dostal vy sám, tím, že jste nekomunikoval. Ale to je z mého pohledu věc druhořadá. Jak je vidět, pana ministra financí to velmi zajímá, protože během mého projevu neustále komunikuje. Ano, já, pane ministře, mluvím především na vás. Musím říct, že jste se z mého pohledu do té situace dostal sám. Myslím si, že, já to vidím v mnoha situacích, jakým způsobem v tuto chvíli ta vláda komunikuje s těmi kraji, městy a obcemi. Já si myslím, že přece oni jsou ti nejdůležitější. Kdo jiný má nám říct, co je špatně v tom území? Jsou to ty samosprávy. Ty samosprávy, které všechno v tom území zajišťují. Vy jste, pane ministře, omlouvám se, ten, který má prvořadě s nimi komunikovat, řešit ty věci, ale ne tímto způsobem, ne tímto nadřazeným způsobem, tím způsobem, jakým tady jste v tuto chvíli vystoupil. A to vůbec nemluvím o tom, že jste tady nevysvětlil tu jednu nejdůležitější a klíčovou věc, a to je, že jste nevysvětlil, kam 14 miliard, pokud Národní rozpočtová rada konstatovala, že byly použity k jiným účelům, jak je možné, že byly použity k jiným účelům.
A poslední v tuto chvíli moje poznámka k panu kolegovi Balíkovi prostřednictvím pana předsedajícího... Ano, dnešní bod je v rámci Moravskoslezského kraje, ale pokud se podíváte na ten návrh usnesení, týká se všech krajů, není to pouze pro Moravskoslezský kraj. Já si myslím, že dva měsíce opravdu víme, že ten bod tady bude. Myslím si, že některé věci z mého pohledu tady byly absolutně zástupné. Pane ministře, mluvil jste 62 minut... Prakticky to bylo takové školení, co jsme si to asi vůbec dovolili, to tady zařadit. A prakticky, že neznáme státní rozpočet, protože v kapitole, abych to uzavřela, na krizové řízení je 140 milionů. Co by vlastně ten pan hejtman Bělica chtěl? On si mohl dát přece návrh o navýšení prostředků. Ale to přece nikoho nezajímá. Jestliže se schválilo 30 miliard a 10 miliard, 40 miliard, to za prvé, a za druhé, kdo to zajišťoval, zajišťovaly to ty kraje, ty kraje to daly městům a obcím, ony ty peníze daly městům a obcím, a bylo jim přislíbeno, že je dostanou prostřednictvím ministerstva financí.
Znovu opakuji, máme vládu, máme kraje a máme města a obce. Považuji, že pokud bude takováto nadřazenost vlády vůči krajům, městům a obcím, je to opravdu špatný směr. Ten špatný směr já tady teď vidím. Viděli jsme ho tady v přímém přenosu. Myslím si, že všichni ve vládě by si opravdu měli uvědomit, že těmi nejdůležitějšími aktéry, a teď to slyším kolikrát a budu to určitě slyšet, jsou města, obce a kraje. Ale zůstává to jenom u slov, ne u činů. Děkuji vám.
