A já už jsem slyšel i od vládních kolegů větu: Proč to budete brzdit, proč to budete obstruovat, proč tady budete mluvit? Protože jsme poslankyně a poslanci, protože jsme opozice. A ve chvíli, kdy jsme přesvědčeni o tom, že předkládáte něco špatného, tak se k tomu vyjadřovat budeme. A není to obstrukce, obstrukce byla včera, přiznaná, výstražná za to, že měníte fungování veřejnoprávních médií, za to, že je zestátňujete, za to, že posouváte pilíře toho, jak by se v demokratické zemi mělo žít. Ano, to jsme obstruovali. Vyhlásili jsme to, řekli jsme to jasně a řekli jsme to dopředu. A v takových momentech to vždycky dělat budeme.

Dnes na těch osmi A čtyřkách, co tady mám připraveny, nemám jedinou věc, která by byla nějakým útokem, která by byla zdržováním. Mám tady věcné argumenty, proč nedělat to, co děláte – deformovat státní správu, podmanit státní správu politické vůli tak, abyste mohli rychleji vyhazovat lidi, tak, abyste měli ovládání téhle země snazší. To bylo zadání, to bylo zadání, které vy tady naplňujete opět poslaneckým návrhem, opět bez jakékoliv diskuse.

My jsme ve třetím čtení a já musím říct, že čtení tohoto zákona, vážená paní předkladatelko prostřednictvím pana předsedy, je zážitek. Bohužel ne zážitek pozitivní. Když člověk čte to, co jste předložili, tak nevidí definitivní tvar, nevidí hotový zákon. Vidíme obrovskou spoustu pozměňovacích návrhů, desítky pozměňovacích návrhů A světe div se, a oslovuji hlavně předkladatele, velká část z nich je z vládní dílny. Přicházejí pozměňovací návrhy, které nemění něco jenom technicky, legislativně, které mění základní parametry toho zákona. A k tomu já se dostanu.

Takže já ještě jednou ptám,: proč ten šílený spěch, proč tenhle styl práce, kdy pár poslanců podepíše návrh, vy ho pustíte do systému a potom ho necháte evolučně vyvíjet. No ale ta evoluce je podivná, nemá žádná pravidla, nemá žádný řád. A mě fascinuje to, že vy nemáte v téhle chvíli nadefinováno, jak ten zákon po třetím čtení bude vypadat. Děj se co děj, pouštíme ho ven a ono to nějak dopadne, ona ta státní správa nějak fungovat bude, ale hlavně, že jsme naplnili to politické zadání, které tady je. To znamená mít nad státní správou větší vliv.

Já jsem opravdu zvědavý, jak ten dům, o kterém vy tvrdíte, že opravujete nebo stavíte nový, možná sami nemáte ani jistotu, jestli to, co už na tom pozemku stojí, vlastně boříte nebo jenom dostavujete pokoj. Tady není žádný projekt, podle kterého tuhle legislativní práci děláte. Je to opravdu legislativní zmetek. Napravujete to ve třetím čtení. Ano, některé kroky, které ve třetím čtení teď děláte, dávají a mají smysl a dokonce, paní předkladatelko prostřednictvím pana předsedy, můžete v některých z nich, kdy zatahujete za tu nouzovou brzdu, počítat i s tím, že my pro ně dokonce zvedneme ruku, protože to, co jste předložili předtím, bylo ještě horší. Zachraňujeme, co se zachránit dá.

A já vám řeknu, jak jsme s Jindřichem Fričem, nejvyšším státním tajemníkem, připravovali reformu státní správy z roku 2022. My jsme přišli s tím, že jsme na stůl položili data, nechali jsme si udělat analýzu a vycházeli jsme, paní předkladatelko prostřednictvím pana předsedy, vlastně z těch samých informací, které jste měli vy. Zmiňujete často studii KPMG. Ano, i tu Jindřich Fryč donesl do mé pracovny a rádi jsme se s ní seznámili. Zmiňujete studii Univerzity Karlovy. Ano, i z té jsme vycházeli jako z datové základny pro systémovou změnu fungování státní správy, kterou jsme prosadili v naší velké novelizaci toho zákona. Vycházeli jsme z dat, vycházeli jsme z analýz. A co uděláte při předložení tohoto zákona vy? Vykašlete se na to, že stát ten zákon za své peníze nechal vyhodnotit. Vy ani nepočkáte na to, až ta relevantní data budete mít k dispozici, protože politika, protože šéf, protože zadání změnit rychle, změnit okamžitě. A naše překvapení v prvním čtení, nemůžete měsíc dva počkat, až ta data budete mít na stole a potom se pustit do tvorby toho zákona? Ona se mezitím objevila, a já si dokonce myslím, že vy v některých pozměňovacích návrzích vycházíte z toho, co jste se z téhle nové datové základny dočetli.

Ale já se vám jenom snažím říct, není to celé úplně nesmyslná a šílená práce dát poslanecký návrh, měnit ho třiceti vládními poslaneckými návrhy, nepočkat si na datovou analýzu? Ve dvou čteních jsem se vás ptal, ať mně tohle zdůvodníte. Ve dvou čteních jsem se ptal, jaký byl systém přípravy toho zákona, z jakých dat jste vycházeli a já si moc pamatuju na vaše zdůvodnění v prvním čtení. Vy se odkazujete na studii KPMG, ale na tu jsme se odkazovali my a my jsme mnoho věcí už v té novelizaci, která platila od 1. 1. 2025 posunuli. Vy nedáváte u zásadních témat v téhle zemi odpovědi. Nedáváte odpověď, proč to děláte a nedáváte ani odpověď, jaké bylo to metodologické východisko, jaká byla data a proč jste nepočkali na nová data, která vyhodnotí to, jak ten dosavadní zákon platný pouze od 1. 1. 2025 funguje. A i kdybychom se neshodli, a my se třeba neshodneme všichni ani v té bývalé vládní koalici, i kdybychom se neshodli o tom, jak má fungovat státní správa, podle jakých principů právních, to je legitimní diskuse, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedy. To je klasická politická legitimní diskuse.

Co ale není legitimní, je předkládat ten paskvil tímhle způsobem a nevysvětlit nám, proč to dělám. To je vždycky první otázka. Protože šéf řekl, že máme mít pod kontrolou státní správu není argument. Číslo 2, z čeho jste vycházeli, proč jste nepočkali na data? Prosím vás, odpovězte mi na tuhle otázku, proč si stát platí nějakou analýzu a vy na tu analýzu nepočkáte a předložíte do procesu něco co je evidentní paskvil. Neusvědčuje vás třicet vlastních pozměňovacích návrhů z toho, že jste ten zákon připravili špatně? Neusvědčuje vás to z odfláklé práce? Neusvědčuje vás to z toho, že tam chybí názor Legislativní rady vlády, že tam chybí názor zvenčí, že tam chybí diskuse s odborníky na toto téma? No jistě, že vás to usvědčuje. Jenom látáte, zašíváte, spravujete a to děláte ve třetím čtení. A mě děsí, že vy jako předkladatelé nemáte nadefinováno, jak ten výsledný produkt bude vypadat. Ono to dneska nebo v pátek nebo kdy se bude hlasovat, ono to nějak dopadne a ten stát to nějak přežije. To je příšerný přístup a to je příšerný přístup odborný, je to odfláklá a špatně udělaná politická práce. I kdybychom se neshodli na principu fungování státní správy, tak váš přístup k té změně je diletantský.

My jsme samozřejmě už dříve přicházeli o kvalitní lidi ve státní správě. Snažili jsme se na to reagovat. Přicházeli jsme s novými prostředky, jako je třeba nemanažerská kariérní linka. Analýza, kterou my jsme si nechali vyhotovit v roce 2022, jasně říkala, že ten zákon, který byl prosazen mimochodem za doby, kdy jste také vládli vy, hnutí ANO ještě se sociální demokracií, vy jste ho prosadili, tak analýza říkala, že my ten zákon změnit musíme. A my jsme ho změnili a k té novelizaci došlo. A tohle chci také připomenout, služební zákon je vaše dítě, je to dítě vlády, sociální demokracie a hnutí ANO, vy jste pro něj hlasovali. Najděte si tabulky. A teď se tváříte, že napravujete něco, co vám odněkud spadlo. Ne, byla to vaše práce, vaší vlády, vaše zodpovědnost. Ale tohle jsme napravovali už my na základě dat a s novelizací jsme přišli takovou, aby od 1. 1. 2025 ten systém fungoval lépe.

Já si vzpomínám na konkrétní příklady z praxe, které jsme řešili a které z těch datových podkladů také vyplývaly. Dlouhodobý klíčový ředitel odboru měl na starosti celou digitální strategii celé infrastruktury jednoho významného rezortu a my vedle něj chceme pustit mladého člověka, talentovaného člověka, který by od něj na konci kariéry nasával informace, který by se stával postupně odborníkem, protože chceme, aby ta institucionální paměť zůstala zachována. To je to, co se má předávat a co na těch úřadech má být přirozeně předáváno mladým lidem. A co vám řekne personální podle toho zákona, který platil dříve a bude platit zase teď, protože tuhle kariérní linku tímhle způsobem rušíte? Že to nejde, že nemáte tabulkové místo, ten starý systém, ten váš systém sociálně demokraticko anoistický byl past, neumožňoval pouštět do státní správy mladé talentované a nadějné lidi. My jsme tuhle past v roce 2024 otevřeli. Dali jsme úřadu nástroje, jak s talenty konečně moderně pracovat. Zmíněná nemanažerská kariérní linka, kterou zcela bezdůvodně rušíte. Vy teď tu klec stavíte znovu, jenom má ještě těsnější a pevnější mříže, než měla předtím. Proč tohle rušíte? Zeptejte se na těch úřadech. Já jsem to udělal. Ale máte to dělat vy jako předkladatelé. Já jsem se ptal jednotlivých státních tajemníků, jestli využívají nemanažerskou kariérní linku pro mladé lidi. Jsou rozdíly. Jsou rozdíly.

Ale mnoho těch ministerstev, těch nejdůležitějších úřadů – a netýká se to jenom jich samozřejmě – tuhle nemanažerskou kariérní linku využívá a rádo, protože mladým lidem při omezených finančních možnostech, když je chtějí motivovat, ať jdou do státní správy, chtějí něco nabídnout. Každý z nás nemá v sobě manažerský pud něco řídit, mít pod sebou podřízené, ale mnoho mladých a talentovaných lidí má v sobě potřebu něco pro tenhle stát udělat, pracovat pro stát, i když je to třeba finančně méně výhodné, než pracovat pro nějakou soukromou firmu, pro korporát. Vy jim berete poslední zbytky motivace, aby tohle dělali.

Zase, vysvětlili jste to? Tak já to zkusím ještě jednou. Konkrétní otázka. První konkrétní otázka byla, proč jste nepočkali na datovou analýzu? Už nechci ani slyšet, proč ten zákon děláte. To prostě se stejně nedozvím. Druhá konkrétní otázka, kterou bych chtěl rád slyšet nebo odpověď na ni slyšet. Proč rušíte nemanažerskou kariérní linku pro mladé talenty, které lákáme do státní správy? Prosím o odpověď. Prosím o jasnou a konkrétní odpověď, proč tohle děláte. Ale je to marné.

Jestli si pamatujete, paní předkladatelko, vy jste mě tady vyzývala jako ministra, prostřednictvím pana předsedy, vy jste mě vyzývala: Neodpovídáte, vyhýbáte se odpovědím. Já jsem se jim nevyhýbal. Minimálně v závěrečném slově, za což jste mě také obviňovala, že až v závěrečném slově jsem ty odpovědi dal. Od vás je neslyším. Promlčíme si to do třetího čtení, protože 108 a vy 92. Tak si mluvte, povídejte, my vás stejně neposloucháme. Je nám to jedno. Ono to nějak dopadne. Snad to stihneme do pátku. Možná dneska odpovídat nemusíme. Proč bychom odpovídali? Já jsem se tedy choval jinak. To vám můžu dokázat i ve stenozáznamu. Vy ty odpovědi dlužíte.

Ano, chápu, ono se to vždycky nějak přeruší, ty odpovědi zapadnou. Tak já jsem dneska třeba čekal, že předkladatel využije práva vystoupit i ve třetím čtení, předtím, než se tady otevře rozprava, že promluvíte, že si to slovo vezmete. Máte přednostní právo jako zástupce předkladatelů. Nic takového se nestalo. Odpovědi nebudou, jedeme dál. Ono se to jednou schválí. My je necháme vypovídat, vydržíme to. Dáme si mezitím kafíčko. Časem se ten gong ozve a bude se hlasovat. Jo, to je přístup, který vy máte. Poslanecký návrh – paskvil, 30 pozměňovacích návrhů z vládních řad. To je ta práce. To je to, že tady bude líp. To je ta profesionální správa téhle země. Opravdu se nad tím zamyslete, co nám tady vzkazujete. Vy, která jste nás tady kritizovala z neprofesionálního přístupu.

Tak dejme to srovnání. 2022 – podrobná analýza pod vedením nejvyššího státního tajemníka Jindřicha Friče. Osloveny všechny úřady, podrobná vnitřní analýza, podrobná externí analýza, práce s daty, na kterých se pracovalo dva roky. Dva roky jsme na Ministerstvu vnitra hodnotili a zpracovávali data. Versus poslanecký návrh, který měníte třiceti pozměňovací návrhy ve druhém čtení. Pardon, ve druhém čtení je dáváte, ve třetím o nich chcete samozřejmě hlasovat a nevíte, jak to dopadne.

Já se snažím poukázat, že i vy, kteří zvednete ruku pro tenhle návrh, protože je to povinnost – koaliční smlouva, chápu 108, prohlasovat se to musí – tak vás chci jenom varovat, že mnoho věcí v tom zákoně fungovat nebude. Hlavně, vy, zběsilostí té práce, absencí odborné debaty, absencí připomínek, tím, že dáváte sami 30 pozměňovacích návrhů, o kterých nevíte, který bude nebo nebude schválen... Vy nevíte, jaký bude výsledný tvar toho, jak bude fungovat státní správa v téhle zemi. Tuším, že i když tohle posloucháte, že jste si sami vědomi diletantského přístupu k té věci.

My jsme, vážená paní předkladatelko a všichni další předkladatelé, prostřednictvím pana předsedy, o tom diskutovali s legislativci, experty. My jsme přišli v roce 2024 ne s revolucí, ale s evolucí celého systému. Evoluce nikdy není dokonalá, nepovede se určitě všechno a neodstraní se všechny věci. Proto jsme také my ještě za naší vlády zadali vyhodnocení toho, jak služební zákon funguje po prvním roce fungování. Na to vy jste nepočkali. Státní správa je přece nositelem nějaké institucionální paměti tohoto státu. Pokud se ta institucionální paměť přeruší, tak se stane něco nepříjemného. Stane se to, že politická vůle zasahuje i tam, kam už vůbec zasahovat nemá. To vy přesně děláte v téhle chvíli. Vy přicházíte do situace, kdy měníte systém a měníte úplně princip fungování.

Přece institucionální paměť slouží k tomu, že ať ty volby vyhraje kdokoliv a vytvoří se jakákoliv vláda a kdokoliv přijde na ministerstva a začne vládnout téhle zemi, ať už jakýmkoliv způsobem, no tak institucionální paměť zaručuje, že ten stát to vydrží. Je tam primární kontinuita. Ono se jede dál a základní principy a procesy v tom státu jako takovém fungují a jsou zachovány.

My jsme přinesli cílenou novelu, která zrychlila výběrová řízení. Otevřeli jsme systém lidem zvenčí tak, jak to jenom jde. Zjednodušili jsme systemizaci, zavedli jsme základy kompetenčních modelů, vytvořili jsme nemanažerskou kariérní linku, zjednodušili jsme vstup lidí se zahraničním vzděláním do české státní správy. Byl to evoluční krok, který systém stabilizoval, který napravoval chyby vašeho zákona z vaší éry, z éry sociální demokracie a hnutí ANO, který mohl být nějakým základem, ale v čase se v mnoha danostech neosvědčil.

My jsme si byli vědomi i problémů s odměňováním a k tomu jsme vytvořili také pracovní skupinu, která vytvořila návrh nového systému odměňování. Snad aspoň tohle dotáhnete. Snad aspoň tuhle užitečnou práci, která může pomoci lidem ve státní správě, nehodíte do koše.

Co děláte dnes vy? Místo abyste vyhodnotili reálné dopady, protože data máte, místo abyste pokračovali v kultivaci prostředí, přicházíte s radikálním řezem, kdy házíte celý zákon o státní službě do koše. Vy stavíte na zelené louce něco – teď vás možná překvapím, kdybyste náhodou poslouchali – na zelené louce stavíte systém, jehož základ je legitimní. Soukromoprávní varianta státní správy je legitimní variantou, o které můžeme vést politickou diskusi.

Říkáte, přibližujeme to zákoníku práce. To je politický názor a postoj k tomu, jak má fungovat státní správa, s kterým mohu nesouhlasit, ale musím respektovat, že takový názor na státní správu existuje. Musím uznat i to, že v mnoha státech takový model funguje a že v některých státech takový model nefunguje ani špatně. Ale vy to děláte úplně od konce. Vy něco zanecháváte jakoby náznakem z toho starého systému, ale boříte nějakou jednoduchou stabilitu a boříte zdi současného zákona bez odborné oponentury. Jaký je výsledek? Právní paskvil záplatovaný desítkami vlastních pozměňovacích návrhů ve třetím čtení.

Rád bych se zastavil u jedné věci, která mě opravdu fascinuje. Tenhle zákon má ambici řídit desítky tisíc státních zaměstnanců. Jsou to lidi, kteří vybírají daně, cla, vydávají pasy, vyplácejí nejrůznější typy dávek. Tento zákon přichází do třetího čtení jako polotovar. Vy jste zjistili sami, že jste ho nedomysleli. Začali jste to lepit, jeden pozměňovák za druhým a jeden pozměňovák přes druhý a dokonce se některé docela vylučují. Tady ubereme, tady něco přidáme, tohle jsme zapomněli, tak to tam vlepíme zase – jak jinak – přes poslanecký návrh. Víte, jak tenhle zákon bude vypadat v praxi? Víte, jak bude vypadat? Nevíte a je vám to jedno. Stejně jako osud toho, jak bude vypadat státní správa, jak bude vypadat tenhle stát.

Podívejte se na desítky pozměňovacích návrhů, které dnes máme na stole, o kterých máme hlasovat. To nejsou drobné stylistické úpravy. Zastavme se u toho. To nejsou legislativně technické opravy textů, doplnění čárek, háčků a lepší stylizace vět. To není oprava překlepů. Vy na poslední chvíli měníte samotnou definici toho, kdo je například představený. Vy až teď měníte anebo určujete obrovsky důležitý systém pro každého, kdo ve státní správě pracuje. Vy měníte pozměňovacím návrhem tak zásadní věc, jako je započítávání praxe. To jste neměli promyšleno? Vy jste neměli promyšleno dopředu, kdo bude představený? Vy jste dopředu neměli promyšleno, jak se bude ve státní správě započítávat praxe? Vám to došlo až během projednávání v těch dvou čteních, které máme za sebou? To je ale šílený.

Tohle nejsou detaily. To jsou věci, které jsou pro lidi v té státní správě absolutně stěžejní. Zeptejte se skutečných odborníků na to, co na ten váš návrh říkají. Rozpačitě se dívají, prolistovávají jednotlivé návrhy a neví. Neví, co z toho všeho vzejde.

Taky vůbec nevíme, jak to bude s přezkumem, jestli bude existovat, zda bude existovat a v jaké podobě bude existovat. Vracíte polovičatou variantu poradní komise, berete jí ale závazné stanovisko, které dneska v rámci služební komise chrání ty vysoce postavené manažery ve státní správě před politickou zlovůlí. A tohle je pro mě jasný důkaz, že vy tu politickou vůli nebo lépe zlovůli uplatňovat prostě chcete. To je důvod, proč to děláte. Mít státní správu pod kontrolou. Moci si vyhazovat ty lidi, kteří se mi nehodí.

Vy ale hlavně v přímém přenosu předvádíte to, že ten původní návrh, který jste nám tady podsunuli jako geniální dílko, byl zmetek. Byl to zmetek. Byl to legislativní zmetek. A já velmi varuji před tím, abychom vůbec o takovém zákonu hlasovali. My nevíme, co z toho vzejde. Je to opravdu legislativní zmetek. A 30 návrhů, které máme z vládních řad ve třetím čtení a máme o nich hlasovat, je dost šílené a myslím usvědčující číslo.

Kdyby s takovýmhle projektem přišel manažer v soukromé firmě, ke které váš šéf rád připodobňuje náš stát, že by měl fungovat jako firma, no tak s takovýmhle materiálem ten přísný manažer v tom korporátu s vámi vyrazí dveře. Můžete si jít sbalit stůl. Jenže já si myslím, že ve vaší vládě vedené hnutím ANO je důležitější něco jiného než to, jestli věci opravdu rozumíte, jestli ta věc něco posouvá správným směrem. Cení se loajalita, zadání – rychle něco udělat. To je něco, za co jsou ty kladné body. To je něco, co pomáhá dostat se znovu na kandidátku. Loajalita až do roztrhání těla.

Mě na tomhle nejvíc fascinuje, že vy musíte vědět, zrovna vy, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedy, která tady sedíte vedle mě a která se poslední čtyři roky sama sebe definovala jako odbornici na státní správu, vy přece musíte vědět jako člověk z praxe, že když do zákona nedáte jasný systém započítávání praxe, až ve třetím čtení budeme hlasovat o tom, kdo je představený, že to prostě problém je a že pokud tyhle věci nemáte v tom původním návrhu a neměli jste, tak to je zmetek.

Jak to můžete hodnotit jinak? Hodnotila byste to úplně stejně, kdybychom to předkládali my. Budete první, kdo tady bude stát a bude nám vyčítat tyhle nedodělky. Já se znovu ptám, proč tak spěcháte? Proč poslanecký návrh? Proč bez odborníků? Proč bez kulatých stolů? Proč tohle nenecháte na druhý rok vládnutí? Proč nepočkáte, až bude dokončena datová analýza? Proč? Jaká je jiná odpověď než ta zmíněná loajalita a poptávka po rychlosti?

Já se jenom vás snažím probrat v tom, že ten styl úpravy je legitimní. Já to uznávám jako opoziční politik. Máte právo to změnit. I systém fungování státní správy. Jsou proti sobě dva názory. A ano, já bych tady stál i za rok a říkal bych vám, ať to neměníte. Ale kdyby to byl řádný návrh, který je zpracován vládou, projde připomínkovými řízeními, no, tak bych neměl ty argumenty toho, že je to legislativní zmetek, který na vás vrhá světlo velkých diletantů a státní správu uvrhává do budoucna do velké nejistoty. (Poslankyně Šebelová si stěžuje, že v sále není žádný ministr.)

No, mně osobně nevadí, že tady žádný ministr není. Ale chápu, že jednací řád je jednací řád.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak já bych nejprve vyzval, aby se dostavil příslušný ministr, možná je na WC. Tak já poprosím kolegy z koalice, aby když tak se podívali do předsálí, možná si odskočil na WC. Tak chviličku. Dáme tomu chvilku. (Reakce v sále, aby se vyhlásila přestávka.)

No tak já se ještě, jestli náhodou není v předsálí. Momentíček, nemusíte mi napovídat. Děkuju ale. Jestli se nikdo nedostavuje... Já to nechci hrotit. Víte, já chci být v klidu tady a ať to nějak probíhá. (Do sálu přichází několik poslanců.) Tak jsem viděl nějaké postavy, že se sem blíží, ale ministři to nejsou. Takže když tak tedy vyhlásíme tři minutky pauzu tedy. (Do sálu vstupuje ministr Tejc.) Už je tady pan ministr, takže můžeme. Tak pojďte. Takže pan ministr Tejc je zde. Pane předsedo, můžeme pokračovat. A děkuju.

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju. Vítám pana ministra a můžeme pokračovat v našem jednání. Já jsem tak v půlce, takže už nemusíte mít strach, že to bude nějaké obzvlášť dlouhé. Nebudou to žádné mnohahodinové proslovy, jak jsme tady byli zvyklí v minulém období. A zrovna od pana ministra spravedlnosti bychom určitě do budoucna nějaké argumenty k téhle věci také mohli slyšet.

Pojďme ještě jednou k tomu, co tedy váš návrh reálně způsobí. Vy to prohlasujete většinou, to tak v parlamentu chodí a to já respektuji. A v praxi – ono se to nějak poddá. Nepoddá. Skončí to stovkami žalob u správních soudů. Skončí to ochromením agend. Skončí to odchodem kvalitních lidí. Protože vidím tu práci, která ano, a to vidíme všichni a ten problém identifikujeme, ať jsme z té, či oné strany, ano, to platové ohodnocení lidí ve státní správě je nedostatečné. A víme to.

A tady společně bychom měli určitě pracovat na tom, aby i tohle bylo pro lidi větší motivací. Ale vy jim tu práci znechutíte i tím, že nějaké jistoty, které měli třeba vysocí manažeři moci se někam odvolat a domoci se závazného stanoviska komise, vy jim berete. Mladým lidem berete nemanažerskou kariérní linku. A do toho vlastně nevíte ještě, co vám z těch pozměňováků projde. Protože kdybych vycházel z toho, že ty pozměňováky nakonec neprojdou, no tak tam pouštíme něco úplně příšerného. A ono ani po těch pozměňovácích to nebude moc lepší.

Co váš návrh reálně způsobí? Právní nejistotu pro tisíce úředníků. Lidé v první linii – to není jenom na ministerstvech, ale na úřadech práce, na finančních úřadech, na ministerstvech – dnes netuší, jaká budou jejich práva a povinnosti za pár měsíců. Odchod špičkových expertů. Ti nejlepší neodejdou proto, že by nechtěli pracovat nebo nechtěli pracovat pro stát. Odejdou proto, že ztratí pocit stability.

A pak je tu věc, o které se nemluví dost nahlas. Pod tím pláštíkem zjednodušení boříte ty ochranné valy, které měly bránit tomu, aby si každá nová vláda udělala z úřadu vlastní chovné stanice pro loajální spolustraníky. Přesně tohle vy teď děláte. A já se opravdu domnívám, že ten účel je někde tady.

Proč jste v roce 2014 ten zákon o státní službě po letech projednávání vlastně přijímali? Vláda sociální demokracie – jednoho tady máme, bývalého – nebo možná více vláda hnutí ANO, vy jste ten služební zákon schválili. Vy jste ho schválili. Proč? Vaše argumentace, a díval jsem se do té důvodové zprávy, byla taková, aby se po každých volbách nekonala noc dlouhých nožů, aby špičkový odborník na Ministerstvu životního prostředí, dopravy nebo financí nemusel mít strach, že když vyhraje jiná politická strana, poletí na hodinu z práce jen proto, že má nesprávný odborný názor, který neladí s novým politickým zadáním. Prosím pěkně, to odborný je v uvozovkách. Ten odborný názor se tady totiž bude absolutně... Stírat rozdíl mezi odborným a politickým, to vyděláte. To je ten problém.

Vyčítali jste nám, že my jsme oddělili od sebe náměstky a vrchní ředitele. Já jsem doteď přesvědčen, že to byl jeden z nejlepších kroků, který jsme udělat mohli, protože náměstek dřív byla nějaká skupina, buď to byl politický nominant, nebo to byl ten odborník, stále to byl náměstek ministra. A často se ta odbornost a političnost velmi zaměňovala, překrývala. A do těch odborných funkcí, do těch odborných náměstků byli nominováni vlastně politici, jenom se za to schovali. My jsme to oddělili. Náměstek je politik, přiznaně, transparentně. To je politické vedení rezortu. Vrchní ředitel je úředník.

My jsme naopak tyhle dvě roviny od sebe jednoznačně definičně oddělili a všichni ministři vám mohou říci, že tohle jedině prospělo. Vy ve svém zákonu vlastně jdete ve všem opačným směrem. Teď ta politická vůle na vyhazování lidí a dosazování bude tím základním motivem, tím základním motorem toho, co vy budete dělat.

Vy ty těžce vybudované ochranné mechanismy, na kterých se hledala odborná shoda a nebylo úplně jednoduché je prosadit, vy je teď oslabujete, vy je boříte. Vy se tváříte, že ten systém chcete zpružnit. To je v uvozovkách, protože jsem ten výrok někde zaznamenal, tak jsem si ho sem napsal, opsal. Je to citace. Co to znamená, to zpružnění? Je to zpružnění pro vás, je to zpružnění pro politiky, aby mohli lépe uplatňovat svoji politickou vůli ve spojení se zrušením nominačního zákona, kdy už fakt nechcete, aby vám někdo do něčeho mluvil a zase ten paradox, ten nominační zákon jste prosadili, prosím pěkně, vy, Vy jste prosadili nominační zákon. My jsme o něm tady diskutovali. Vy jste ho prosadili. S argumentací, jak budete profesionalizovat státní správu. Tak když si otočíme tu logiku, tehdy jste tvrdili, a to se služebním zákonem, taky jste to byli vy, s nominačním zákonem, taky jste to byli vy, tak jste tvrdili, že chcete profesionalizovat státní správu a odpolitizovat ji. A protože teďka děláte úplný opak, tak platí přece ta opačná premisa, a to, že teď chcete státní správu politizovat. A myslím si, že je to absolutně jednoznačné. Jinak neseděla ta vaše původní logika v těch vašich návrzích, které jste předkládali v minulosti.

Chcete mít možnost vyměnit nepohodlného profesionála za poslušného vykonavatele vaší politické vůle. Tohle je fakt nebezpečný krok zpátky a já tady před ním důrazně varuju. A zároveň slibuju, že každé takové vyhození podle nového zákona, každé jednotlivé takové vyhození budu tady interpelovat v Poslanecké sněmovně. A při každé té interpelaci, při každé té jednotlivé interpelaci zmíním, že tohle je důsledek politizace státní správy, kterou vy jste připravili.

A víte, co je ještě šílené? Vy předkládáte obecně tyhle důležité zákony bez široké diskuse. Ať jsou to veřejnoprávní média, ať je to stavební zákon, ať je to služební zákon. A víte, k čemu to jenom dojde? K tomu, že při další výměně vládní garnitury se tyhle zákony zase budou měnit. Protože do toho nepřizvete nikoho zvenku k odborné diskusi, nezajímá vás to. A pokud tohle uděláte, tak berete té státní správě, berete stavebníkům v téhle zemi, berete jim stabilitu. Ale je to vaše odpovědnost, vaše politická odpovědnost. Každý politicky vyhozený úředník je vaše odpovědnost, vás, předkladatelů. Vy jste to umožnili. Ať oni vám píšou svoje příběhy. Ať vidíte, s čím vy jste teď do státní správy přišli.

A taky byste neměli zapomínat v té vaší smršti nepřehledných paragrafů a pozměňovacích návrhů na občana. Občan od státu nechce revoluci, chce fungující předvídatelnou službu. Chce, aby když přijde na úřad, řešil své záležitosti, tam seděl člověk, který své práci rozumí. Ne někdo, kdo tam nastoupil před týdnem i s celým novým politickým vedením. Pokud paralyzujete úřednický aparát, tak paralyzujete služby pro lidi v téhle zemi. Každý den, kdy se personalisté na úřadech místo náboru nových lidí budou hrabat v papírech a řešit, pod jaký nový paragraf teď vlastně spadají, je ztracený den pro tuhle zemi a lidi, kteří v té zemi žijí.

Stát má sloužit lidem a ne sám sobě, ne svým novým vlastníkům. Jak vy se k tomu státu chováte? Chováte se k němu jako k svému majetku. Ne, není to váš majetek. Není váš. Neprivatizujete si ho, nezestátňujete si ho, i když se o to snažíte všemi možnými zákony. Vy ho máte vypůjčený a máte ho dobře spravovat a to neděláte. Rozhodně ne tímhle zákonem. Rozhodně ne tímhle zákonem.

Vraťme se k datům. Víme, že největší problém státní správy je stárnutí a neschopnost flexibilního plánování. My jsme v roce 2024 otevřeli cestu, jak s tím pracovat. Začaly se pilotovat kompetenční modely, úřady dostaly možnost flexibilněji obsazovat místa. Co dělá váš návrh? Místo, aby tyhle procesy podpořil, uznal, že tohle jsou procesy moderního managementu ve státní správě, tak místo toho je paralyzuje.

Uvědomte si, co se stane, až zákon nabude účinnosti. Personální oddělení všech institucí v zemi přestanou na půl roku nabírat lidi a budou předělávat vnitřní předpisy, směrnice, platové výměry. A to je realita. Já jsem na tom rezortu seděl, paní předkladatelko prostřednictvím pana předsedy. Já vím, jaká je kapacita těch lidí. A tohle je realita. Prvního půl roku nebudou dělat opravdu vůbec nic jiného.

A to je samozřejmě doba, kdy se má digitalizovat stát, o čemž taky mluvíte, má se stavět, má se řešit energetická bezpečnost, kyberhrozby, které tady máme, a vy vyřadíte náborový aparát tohoto státu na dlouhé měsíce z provozu nebo ho minimálně výrazně zpomalíte. Tohle se vám stane. Budete se utápět v té vaší vlastní transformaci a postupně budete zjišťovat, že ty paragrafy dohromady prostě nefungují. Zjistíte, že je tam spousta problémů a zjistíte pozdě, že vám opravdu chybí ta datová analýza, že vám chybí dopadová analýza, že nemáte promyšleno a zhodnoceno, jak ten váš zákon bude fungovat. A já doufám, že ti lidé potom budou psát vám a budou vás na ty úřady zvát, abyste jim pomáhali řešit ty jejich problémy. Ale podle mě přijde nějaká knížecí poslanecká rada místo toho, abyste reálně vnímali jejich život a jejich potřeby, které na těch úřadech mají. Brzo jste zapomněli, jak to tam vypadá. Brzo.

A položme si klíčovou otázku. A kde nás o tom informujete, prosím? Kolik to celé bude stát? O finančních dopadech téhle hurá akce „zprivatizujme si státní správu“ tady z vládních lavic nepadlo ani slovo. Neříkejte mi, že transformace takového rozsahu, kdy škrtáte funkční systém, zavádíte úplně nový zákon na zelené louce nic nebude stát. Něco to rozhodně stát bude. Přece to bude vyžadovat nové informační systémy nebo ne? Máte vymyšleno, jak ty nové informační systémy budou vypadat? Jak rychle je zavedete? Kdo je bude zavádět? Já si neumím představit, že by to bez nich šlo. Určitě kompletní přeškolení tisíců personalistů. Nebo je nebudete školit? Nebo nebudete chtít vědět, aby znali ten nový zákon, podle něj pracovali a řádně ty procesy na svých rezortech nastavili? Pokud je nechcete školit, tak potěš pánbůh.

A potom vás to bude stát ty odchody lidí, kteří v tomhle legislativním chaosu prostě budou odmítat dál pracovat. To budou náklady, které o které budete přicházet i v prohraných soudních sporech, které tito lidé určitě proti státu povedou a určitě v nějakém případě uspějí. Ty peníze, ty nevytáhnete z kapsy vy, ty se opět vytáhnou z kapes daňových poplatníků v tom rozpočtovém srabu, ve kterém jsme.

My fakt tady platíme obrovskou cenu za něco, co nazývám politickým egem. Vy jste nedokázali unést, že je tady úprava, která platí k 1. 1. 2025, která skutečně znamenala vylepšení toho systému a znamenala evoluci. A vy se nechcete bavit o dalších krocích, co je potřeba zlepšit. Na základě analýzy jste zjistili, že něco nefunguje tak, jak má. Takovou debatu bych vedl opravdu rád. Třeba na nějaké odborné platformě. Ale takovou debatu vy nevedete. Vy ten dům boříte.

Já chápu, že politický marketing vyžaduje velká gesta. Chápu, že napsat do titulků „rušíme starý úřednický zákon a přicházíme s moderním řešením“ zní na tiskové konferenci fakt skvěle. Jenže legislativa se nedělá pro titulky, legislativa se dělá pro uživatele. Dělá se pro realitu, dělá se pro občany a dělá se pro úředníky, kteří v tom systému mají pracovat. A ta realita je suchá, nezábavná a neúprosná. Realita je taková, že takhle držíte v ruce polotovar, o kterém nevíte, co z něj tenhle pátek chcete upéct. A tahle představa o tom, jak funguje náš stát, mě opravdu děsí. Náš stát za vaší vlády. My jsme vycházeli z dat.

Nemusíte s tím výsledkem souhlasit, ale my jsme vycházeli z dvouleté práce. A dům, který stavíte má křivé základy, vy se to snažíte podepřít k nějakým lešením, tyčemi ze všech možných stran – to jsou ty pozměňovací návrhy, s sterými přicházíte, ale to, že to není koncepční práce, víte vy sami. A mě na tom celém nejvíc bolí, a to vám píšou i odborníci zvenčí, já jsem ty dopisy četl, že jste naprosto rezignovali na jakoukoli odbornou debatu. Připomínky odborů, odborů, o které jste se jako opozice vždycky opírali, pamatujete si na to, když jste mě tady připomínali jako ministrovi: A, pane ministře, přečtěte si názor odborových organizací. Bavili jste se, u zákonů jste se mě ptali: Vypořádali jste připomínky odborů? No, tady žádné připomínkové řízení tohoto typu neběželo, ale odbory jasně řekly, že tenhle váš zákon je pro státní správu tragédií. Nějaká reakce? Žádná, smeteno ze stolu. Varování a výhrady Legislativní rady vlády? Ne, ty jste neignorovali, protože byste to do Legislativní rady vlády nedali, radši. Proč ty odborníky máte? Proč tu Legislativní radu vlády máte? Chcete od ní něco slyšet, nebo nechcete? Nechcete slyšet nic kritického a oni by se určitě kriticky vyslovili, protože v Legislativní radě vlády sedí i zastánci i toho našeho návrhu zákona, a my s Jindřichem Fryčem, kterého si naštěstí k sobě, když vy jste ho vymetli, aspoň vzal Robert Plaga jako jednoho z nejlepších úředníků, který je připraven sloužit tomuto státu, a zaplaťpánbůh mu někde slouží, když už mu neumožňujete to, aby měl svůj vliv na to, jak se kompetentně a evolučně má vyvíjet státní správa. (Otáčí se vpravo.) Ne, to vy nepotřebujete, vy jste poslanci, vy tomu rozumíte líp, tady vy čtyři, pět si vás to dá, podá, pak to dáme pozměňovacím návrhem, my žádné Fryče a podobné odborníky nepotřebujeme, my si to vymyslíme sami. A nepotřebujeme ani názor odborů, ha, co je nám do nich, teď vládneme. Nás zajímalo, když odbory kritizovaly tehdejší vládu – jo, to byla parádička, teď vládneme. Odbory – nebavíme se, nepotřebujeme, to není žádný partner. Legislativní rada – proč? Nějací právníci – na co? Na co při psaní zákonů, proboha, potřebujeme právníky? My víme jak si to napsat.

Šílený přístup. Opravdu šílený. Legislativní rada vlády to tedy neprojednala – to tady jenom říkám na mikrofon – tenhle zásadní návrh zákona, který bude určovat to, jak bude fungovat tenhle stát. Měli jste někde, prosím pěkně, třeba sezení? Já se ptám – třeba ano. Pozvali jste si státní tajemníky? Měli jste s nimi nějaký seminář? Pozvali jste je na platformu všechny ze všech ministerstev? Pozvali jste si je někam, vy, předkladatelé zákona? Chtěli jste slyšet jejich názor z praxe? Chtěli jste od nich slyšet, od státních tajemníků, jak to funguje na jednotlivých rezortech, jakým způsobem jsou spokojeni s tím dosavadním zákonem? Jakým způsobem implementují nové věci, jako je nemanažerská kariérní linka? Nechali jste si udělat statistiky? Víte to, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedy, kolik lidí už jede tu nemanažerskou kariérní linku? Já jo, já vás z toho můžu zkoušet – ale mě zajímá, jestli to ví předkladatel, který to chce rušit. Mě zajímá, jestli to ví předkladatel, který něco ničí, nedává tam žádnou náhradu a tváří se tady jako obrovský odborník a je mu to jedno. Ptali jste se těch státních tajemníků? Ptali jste se třeba Jindřicha Fryče, co říká na to, že tenhle zákon rušíte – člověka, který to připravoval? Ale ne tak, aby měl pocit: Já jsem ten geniální Jindřich Fryč, který všechno vymyslí. Ale po dvouleté konzultaci s odborníky – našimi, zahraničními, dělá se benchmark toho, co funguje, nefunguje a vycházeli jsme z dat. Tímhle vy pohrdáte. Ale hlavně pohrdáte těmi lidmi! Mě fakt štve, že pohrdáte těmi státními tajemníky. Vy tvrdíte, že to odborníci jsou, politicky do toho zasahovat nebudete – tak proč se nezeptáte na jejich názor? Proč se jich nezeptáte? Ta absence jakékoliv odborné diskuse, ta rychlost toho návrhu – a pokud mi řeknete, že jste ho měli v šuplíku, jako jste měli v šuplíku státní rozpočet, jak jste tvrdili, no tak to jste měli v šuplíku tedy pěknej paskvil. A měli jste ho z toho v šuplíku vyndat dřív a někomu ukázat, aby vám k tomu napsal odbornou oponenturu. Už naposled se ptám na tu otázku: Proč 30 pozměňovacích návrhů? Není tohle nejlepší důkaz toho, že zákon, který jste předložili, byl šitý opravdu narychlo a velmi nekvalitně?

No a... co se vám stane krom jiného? Prostě ti úředníci ztratí motivaci, chuť – a co je nejhorší, je apatický státní aparát, který utvrzuje nás v hloupých předsudcích, že úředník je nějaký nepřítel, že úředník je někdo, s kým chodíme válčit, s kým bojujeme. Ne, o úředníky a kvalitní úředníky opíráme výkonnost tohoto státu. A my, pokud chceme, aby stát byl výkonný, tak to jako politici nemáme kazit a máme úřednímu prostředí vytvořit takové podmínky, v kterém budou pracovat dobře, kvalitně, ku prospěchu téhle země.

V roce 2024 jsme vám ukázali, jak má vypadat práce na takovémto návrhu: identifikace problému, návrh přesného, cíleného řešení, práce s daty, projednávání se všemi aktéry – vnějšími i vnitřními, schválení po projednání ve vládě v čisté podobě, uvedení v život. A potom, co uvedeme v život, zadání analýzy dopadů, abychom viděli, zda ten život je takový, jaký má být. Tohle jsme všechno udělali. Ještě jednou: návrh řešení, projednání se všemi aktéry, práce s daty, schválení, uvedení v život a vyhodnocení. A vy jste nepočkali ani na to vyhodnocení. Vždyť tohle je přece úplně normální postup, jak se tak důležitý zákon schvalovat má.

No a potom já jsem zvědavý, vy tvrdíte, že to všechno obhájíte – dobře, jsem na to zvědavý, já jsem moc zvědav na ten mezinárodní kontext. Stabilní, profesionální, odpolitizovaná státní služba byla jednou ze základních podmínek našeho vstupu do Evropské unie. Je to vizitka předvídatelného demokratického právního státu pro zahraniční partnery i mezinárodní instituce typu OECD. Tím, že tento pilíř stability rozbijete, nahrazujete ho právním provizoriem, vysíláte ne úplně dobrý signál a signalizujete tím, že pravidla v České republice se mění radikálně, za pochodu, nepředvídatelně, mění se prostě jenom podle toho, kdo vládne a jakým způsobem, silou a intenzitou ten stát ve všech jeho danostech chce ovládat. To nás fakt neposouvá dobrým směrem, to nás posílá úplně opačným směrem na kompase.

A zajímalo by mě také, jakým způsobem o tom i třeba s tou evropskou úrovní samozřejmě budete diskutovat, zda budete plnit veškeré požadavky na to, jak má služební zákon vypadat. Mimochodem, tohle byl váš argument, ne můj, to byl váš argument z roku 2014 – pletu se? Možná to byl jiný rok – kdy jste předkládali váš služební zákon, vaše vláda, sociální demokracie a ANO. A tohle byly přesně ty argumenty, já jsem si je vzal, které jste tam měli: důvěryhodnost pro mezinárodní prostředí, kdy jste tam měli napsáno: kompatibilita s evropským legislativním rámcem. To jsou vaše argumenty z vašich předkládacích zpráv.

Já nepochybuju o tom, že tady bude 108 lidí, pokud budou v práci mačkat tlačítko pro. Jenom se ptám a vím, že odpověď nedostanu. A ruku na srdce, protože všichni zastupujete své regiony, mě by fakt zajímalo, kdo z vás četl ty desítky pozměňovacích návrhů. Mě by opravdu zajímalo, jestli ve chvíli, až váš a předsedající budou stát a ukazovat (Gestikuluje.) to nahoru dolů, zdržel se, vůbec budete tušit, o čem hlasujete. A jestli vůbec tušíme a tušíte, že opravdu hlasujete o kvalitě státní správy v téhle zemi.

Já bych vás moc poprosil – pravděpodobně to hlasování bude v pátek, nevím – já bych vás moc poprosil, abyste nehlasovali jako když vyplňujete slepou mapu. Jednoduchá prosba. Jste v práci, jste poslanci, jste zákonodárci, přečtěte si ty pozměňovací návrhy, protože když si je přečtete, tak vám dojde, jaký paskvil byl ten původní návrh, na co jste tam zapomněli: na započitatelnost praxe, na to, kdo je představený. Jak tohle nemůžete dát do původního návrhu? Tohle lepíte pozměňováky? Tohle je nějaký důkaz toho, že jste to připravili profesionálně a že to připravili nějací odborníci? Kteří? Jací? Kdo? Vy? Vy jste odborníci. Legislativní rada vlády – nezájem. Státní tajemníci, nějaká evaluace – nezájem, nic, nic, tohle nechceme slyšet. Přečtěte si pozměňovací návrhy. To je jedna moje jediná prosba. Přečtěte si, co všechno musíte doplňovat a měnit pozměňovacím návrhem. A padne na vás dojem, že tedy ten původní návrh opravdu v pořádku nebyl, je to hlasování pro experiment. Reálné důsledky vy ani nikdo jiný v téhle chvíli neumíme odhadnout – a bohužel to neumí odhadnout ani ministři, kteří politicky za ty úřady ručí.

Kdyby to byl klasický vládní návrh, který by se projednával třeba rok, když ne dva, jak jsme to dělali my s Jindřichem Fryčem, aspoň rok, tak ministři se určitě zorientují a budou do toho i politicky mluvit, co tohle znamená. Vy tam nemáte žádná dopadová studie, žádná analýza, žádná Legislativní rada vlády, prostě návrh, který někde nějak pro něco vzniknul, protože rychle chceme mít tu státní správu pod kontrolou.

Já už budu končit. Tohle není nic, kde bych chtěl trávit 11 hodin, 6 hodin jako tady předváděli předsedové opozičních stran současně vládních stran v minulosti. Já jsem se celou dobu věnoval jenom tomuto tisku a snažím se upozorňovat na nebezpečí a myslím si, že to právo strávit tady u pultíku hodinu rozhodně mám, slyšel jsem tady řeči, víte, ono to na ten mikrofon není slyšet. V té politice už jsem dost dlouho, aby mě to rozhodilo. Ono to naopak svědčí o kvalitě těch lidí, to jsou kecy a tak dále. Pokud si přečtete pozměňovací návrhy a půjdete se mnou o nich diskutovat, potom si říkejte, že to jsou kecy. Já jsem je četl, kolegyně a kolegové. A celou dobu tady mluvím jenom o tom zákonu a varuju vás před jeho schválením. A ještě jednou pan ministr tady v té chvíli nebyl, on tady nebyl žádný ministr. Já vůbec nezpochybňuju vaše právo změnit služební zákon. Já nezpochybňuju ani právo, s Markem Bendou jsme o tom také vedli diskuse, změnit i princip fungování státní správy. A o tom bych s vámi tu diskusi vedl rád. Co já zpochybňuju je způsob předkládání, ten konkrétní návrh, který tady je, který škrtá a ruší dobré věci bez vysvětlení, nepřináší vylepšení, a kdy se jedná skutečně o legislativní zmetek a paskvil. A to, že bych stál i potom na druhé straně barikády a tvrdil bych, že ten současný princip má být zachován, Ano, tvrdil, protože jsem o tom přesvědčen, ale už bych nemohl kritizovat způsob předložení, tu zběsilost projednávání, nedostatek jakéhokoliv expertního vhledu, strach z Legislativní rady vlády a to, že si nepočkáte na analýzu, kterou tenhle stát platil. My jsme tu analýzu platili, nedělal jsem jí já jako politik, dělal jí Jindřich Fryč. Teď sedí u Roberta Plagy na Ministerstvu školství. Dojděte se ho zeptat, ta data má k dispozici a určitě vám řekne podrobnou interpelaci. Jeden z nejlepších úředníků, které jsem potkal, tak jsem rád, že i za vaší vlády může teď v téhle chvíli sedět někde na nějaké pozici, kde má možnost tenhle stát posouvat dál.

Tohle co máte v rukou a nejenom ministři, těm je to jedno, když to nechávají v rukou poslancům, protože prostě vládní návrhy se nedělají, dělají se poslanecké, máte zodpovědnost k desetitisícům lidí, kteří pracují v té státní správě. Oni si nezaslouží být nějakými poslušnými loajálními figurkami a pokusnými králíky toho, co vy chcete se státní správou ve vašem legislativním experimentu udělat a nezaslouží si pracovat podle zákona, který je záplatovaný od samého začátku, co vzniká a nikdy se neví na jakou záplatu jste zapomněli a kde bude děravý a nefunkční a to se určitě stane, protože nějakou představu o tom konečném tvaru toho zákona nemá nikdo z vás. Vy nevíte, co se v pátek schválí. Ty pozměňovací návrhy, které se nečetly, jasně, ty jdou v mnoha případech proti sobě, a to i ty vládní, ne ty opoziční. My se tam snažíme něco zachránit, ale i ty vládní. Ještě jednou, prosím, kolegyně a kolegové, prostřednictvím pana předsedy, přečtěte si pozměňovací návrhy, měla by to být vaše práce a třeba to změní váš názor i když tomu příliš nevěřím. 108 je 108.

Já bych byl samozřejmě rád, kdyby se tady objevil osvícený přístup. Vy jste přišli s tím, že ten návrh stahujete, že přerušujete jeho projednávání. Já chápu, že tohle se nestane. Chtěl jsem vás poprosit, ať reálně vyhodnotíte data, která už jsou od 1. 1. 2025, kdy platí novelizovaný služební zákon k dispozici, abyste si je prostudovali a vyhodnotili.

A chtěl jsem vás poprosit, ať neničíte to, co funguje jenom proto, abyste vykázali tu činnost a nějakou loajalitu. Já chápu, že tyhle prosby teď budou marné, ale také ještě jednou říkám ten příslib, který tady udělám. Každá aplikace tohoto zákona, každý soudní spor, který vyvolá každé politicky motivované vyhození nějakého úředníka, vyvolá můj dotaz a moji interpelaci tady v Poslanecké sněmovně. A jenom vám dopředu říkám, tenhle zákon a jeho životnost, pokud ho prosadíte od 1. 1. 2027, tak vám garantuju, že jeho životnost nebude delší než 3 roky. Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)