já se budu snažit reagovat v průběhu debaty, abych pak nenechával všechno na závěrečné slovo. Nechci tím ubírat čas senátorům. Jen chci trochu objasnit rozdílnou situaci krajů a obcí, protože skutečně je principiálně odlišná. V případě obcí funguje už nyní školské kritérium v RUD, které zatím sloužilo financování provozu škol v úzkém slova smyslu. Tedy především energií, topení apod.
Nový systém, jak je navržen, zavádí ještě k tomu dosavadnímu RUD další navýšení, které má pokrýt nepedagogické pracovníky. Ale obě části se řídí v návrhu stejnými principy z hlediska vah koeficientů nápočtu dětí. To je situace obcí. V případě krajů to tak není. V případě krajů vlastně neexistuje dnes specifické školské kritérium. Náklady na provoz škol byly započteny do příjmů krajů v době, kdy kraje vznikaly a skutečně spoustu let jsou zafixovány. To znamená, krajům v novém systému dáváme školské kritérium, ale jen na nepedagogy.
Já jsem zcela pro to, abychom našli cestu k velké reformě krajského RUD. Je jasné, že ta 20 let stará čísla nejsou adekvátní. Jen konstatuji, že nedošlo k politické shodě ani mezi kraji, ani uvnitř stran. A prostě neexistuje teď politický konsensus na té změně.
Já bych byl rád, kdyby i kraje měly provozní školský RUD v úzkém slova smyslu, ale nemají, nedohodli jsme se nikde, ani ve sněmovně, ani mezi kraji na tom, jak by změna měla vypadat. A musím říci, že i z mého pohledu tak, jak byla navržena kraji ta změna, aniž by to vstoupilo v platnost, tak byla vlastně ta částka na provoz škol mnohem nižší než to, co mají obce ve školském kritériu na provoz. A vlastně jsem tím překvapený, nepovažuji to za úplně dobrý signál.
Já jsem připraven nad těmi čísly z krajů určitě diskutovat se zástupci krajů. Jen se obávám, že v tom jsou obsažena některá nedorozumění v tom, jak je systém teď nastavován v tom návrhu. Celkově na nepedagogy dostanou do RUD kraje víc, než dostávaly jejich školy napřímo v dosavadním normativním systému. Dostávají víc stejně jako obce, protože tam je odhadovaný nárůst daňových výnosů v příštím roce. A také pro kraje platí, že při nastavování rozdělení bylo zohledněno to, že v krajích narůstaly počty dětí v jejich školách, protože ten jakýsi demografický vrchol je dnes na středních školách.
To znamená, že podíl krajů je rostoucí. Tak já jsem připraven nad těmi čísly nepochybně vést debatu, ale nejsem si jistý v tuto chvíli, co je v nich zahrnuto, jaké náklady, jestli se to týká transferů ve školách od učitelů k nepedagogům, nebo se to týká provozních chybějících nákladů, které si kraje vypočetly, že by jim patřily, kdyby nebyly ty zafixované poměry 20 let. Ale to je něco, co nemůže být součástí řešení v této změně školského zákona a zákona o RUD. Tam je nezbytná širší dohoda krajů a politických stran ve sněmovně o tom, jak by měl krajský RUD vypadat.
Chci jen velmi krátce ještě znovu připomenout, že není možné očekávat, že ve chvíli, kdy je připomínán zákon, který zmocňuje vládu k přijetí vládního nařízení, tak už je to vládní nařízení schváleno a je jasné, co v něm je. Tak to nemůže být. Postupujeme tak, že schvalujeme zákon, je připraven návrh vládního nařízení, ale schválit ho můžeme teprve poté. A musím říct, že stejně se to dělo i v minulosti, když se měnil systém financování ve školství.
Když se zaváděly tzv PHmaxy, tak také byl nejprve schválen zákon a teprve následně přijala vláda vládní nařízení, které stanovovalo ten jemný mechanismus toho, jak nové rozpočtování dopadne do které konkrétní školy. Není to možné obráceně. Nikdy to tak nebylo, nemůže to tak být. Nejdříve musí být zákon zmocňující vládu, pak lze zafixovat detaily rozdělení finančních prostředků.
Opravdu to nemůže být jinak. A zdůrazňuji, to vládní nařízení jde zcela standardní cestou včetně všech náležitostí legislativního návrhu. A to je to, co rozhodne o tom, kolik která obec v novém systému získá a kolik který kraj získá. A jsou mezi kraji diference v tom systému, které vlastně souvisejí s tím, jak se zachovaly kraje například vůči zřizování základních uměleckých škol a středisek volného času. To tam způsobuje poměrně významné změny mezi tím, zda kraje mají v přerozdělení prostředků o něco více nebo o něco méně.
Děkuji za pozornost.
