Anotace:

Rozhovor v článku nám naznačí, jak metodou ušlého zisku můžeme stanovit prosperitu a zdravost firmy. Firmy si mohou nechat spočítat vytipovanou modelovou situaci, ještě, než se stane nebo už se stalo. Úkolem a otázkami směřujeme k vyhodnocení toho, jak si vedl Jan Antonín Baťa od smrti Tomáše Bati, který tragicky zahynul v letadle v roce 1932, do začátku okupace Československa v roce 1939. K popisu stavu můžeme použít definici o správném využití kapitálu: 20% výnos je zdravé investování, 5 % je nemocná firma a 50 % je dravá firma.

Z historického hlediska budeme přesná čísla velmi těžko získávat, protože i metodika získávaní dat se mění a bývá s odstupem času nejednoznačná. Takže přesná čísla nám někdy se stoprocentní jistotou neříkají správné údaje, ukážeme si i zjednodušující vědecké metody.

Často se probírá otázka podobnosti Baťova řídícího systému a způsobu podnikání aplikovaného v JZD AK Slušovice. Družstvo i firma Baťa vedly pracovníky a družstevníky k loajalitě vůči firmě a k pocitu hrdosti na výsledky práce. Družstvo v družstevnících pěstovalo pocit hospodáře a tím také restaurovalo socialisticky částečně deformovanou družstevní myšlenku. V družstevním podniku vychovávalo členy družstva k samostatnému autonomnímu rozhodování a vedení a vlastní zodpovědnosti za výsledky práce.  Obě firmy realizovaly systém založený na neustálé modernizaci a zavádění nových výrobních a technologických postupů a vytvářely motivační pobídky. Firma Baťa zřizovala osobní účty svým zaměstnancům z jejich vlastních mezd a vkladů. Tato konta byla úročena 10 % úrokovou mírou. Tyto uložené peníze byly použity jako investice do provozního kapitálu firmy.

Oceňujeme-li firmu prosperující obchodní společnosti, která není veřejně obchodovaná, bude východiskem ocenění výnosová metoda. Výnosová metoda zachytí i goodwill firmy. Porovnávací metoda by ve 30. letech byla obtížnější, protože neexistovalo mnoho srovnatelných veřejně obchodovaných podniků obdobné velikosti v ČSR.

Diskontní sazba je potom mezi 27-30 % ročně. Když bereme v úvahu, že odpisy hmotného majetku, budov a strojů tvoří náklad, ale o tento náklad se bez vlivu na čistý zisk také zvýší hodnota nových strojů a budov. Za 6 let je to přibližně pěti až šesti násobné zvětšení majetku. V závěru jsme stanovili odhad kolikrát se zvýšila aktiva firmy Baťa a. s. v Československu pod přímým řízením J.A. Bati   a zahrnuli jsme je do licitačního pásma.

ROZHOVOR PETRA KOPČILA, ředitele Nadačního fondu Jana Antonína Bati s Karlem Nedbálkem

1/Nejdříve dovolte, abych vás našim čtenářům představil, zkuste nám trochu více přiblížit vaši profesi právníka, na co se celý život specializujete?

V průběhu svého života jsem byl nucen řešit nepříjemné situace a zeptal jsem se na radu několika právníků. Až několikátý právník mi byl schopen dát radu, která nebyla nabiflovaným opakováním citací zákona, ale měla oporu v reálném životě a prakticky mi pomohla. Tady byl patrně první impuls k tomu, abych do práva pronikl na dostatečně hluboké úrovni sám.

Jedině důkladná znalost teorie ve spojitosti s důrazem na skutečné řešení situací může klientům skutečně pomoci.

Od roku 1990 soukromě podnikám a vytvářím podnikatelský prostor pro zaměstnávání druhých lidí. Vytvořil jsem desítky takových příležitostí a na základě toho se rozjelo a vytvořilo několik prosperujících firem.

Mým vzorem a inspirací jsou velikáni pocházející z tohoto kraje, a řídím se jejich krédem: 

„Nikdy nehledej cestu a neplýtvej energii, jak daný problém nejde vyřešit, ale hledej cestu, jak ho lze vyřešit.“

Napsal jsem 12 knih o podnikání, právních, ekonomických a společenských názorech a rozborech. Publikoval jsem více jak 60 článků na tato témata.

Ve své knize Baťové versus Československo se zabývám Baťovým fenoménem.  Mojí specialitou je psát i o další významné osobnosti, našeho kraje Františku Čubovi a o JZD AK Slušovice. 

Mým celoživotním krédem je neustálé vzdělání a přenášení teoretických poznatků do praxe.

Dnes učím externě právo na vysoké škole UTB Zlín, fakulta aplikované informatiky. Specializuji se na výpočet ušlého zisku.

2/Co to přesně znamená, když se řekne specialista na ušlý zisk? Je to tak, že si firmy u vás můžou nechat spočítat nějakou modelovou situaci ještě, než se stane nebo až se teprve stane?

V praxi se často setkáváme s problémem, že jsou subjektům způsobeny škody. Specialista na ušlý zisk by měl posoudit situaci a vyjádřit se k výši škod a potenciálním škodám, které by nastaly v čase.

Ušlý zisk, a tím způsobenou potencionální Škodu, musíme posuzovat z několika hledisek.

Ø velikost škody a zda došlo ke zmenšení majetku

Ø velikost ušlého zisku, o kolik se majetek nezvětšil

Ø nemajetková újma

Při posouzení se vychází z predikovaných údajů o potenciální tržbě a výnosech, kde obsažené ekonomické údaje se dají správnými kvalifikovanými odhady korigovat, a tím se dosti přiblížit možným skutečným hodnotám. Hodnoty musíme porovnat s údaji jinými, které s odstupem času můžeme nějak verifikovat.

V praxi jsem se setkal se situacemi, kde bylo nutné pracovat na kvalifikovaném posouzení možných zisků a ztrát v budoucnosti, dokonce jsem takovou studii zpracovával pro renomovaný bankovní dům a zároveň jsem pracoval i na případech, kdy jsem posuzoval škody již vzniklé.

3/Vím, že dokážete spočítat kvalifikovaně bonitu, hodnotu firmy, v jaké fázi se firmy takto oceňují? Pouze, když se připravují na prodej?

Hodnotu firmy je třeba stanovit z několika důvodů:

A/ Při působení škůdce na danou firmu, v řadě případů je to stát.

B/ Při prodeji nebo fúzi firmy se stanovuje její hodnota, která se může přepočítat například na počet akcií.

C/ Při analýze, zda firmy řádně využívají jak kapitálový, tak nemovitostní a lidský potenciál.

Hledal jsem v literatuře, jaký je správný výnos z vloženého kapitálu. Používám jednu definici-

20% výnos je zdravý, 5 % je nemocná firma a 50 % je dravá firma.

4/Laik vnímá jako úspěšnou firmu pouze podle peněz na účtu, jak vlastně vy hodnotíte, co dělá dnes hodnotu firmy? Jaké všechny parametry je nutné do toho započítat?

Pokud má firma na účtu peníze, ještě to neznamená, že s nimi může volně disponovat. Úspěšnou firmu dělá dobrá organizace práce, kvalitní zaměstnanci, vyhledání vhodných pracovních programů.

Když chceme nějak stanovit hodnotu firmy a její zdravou trajektorii, při ekonomických údajích musíme data zkoumat z několika různých úhlů pohledu:

Ø filozofického,

Ø politologického,

Ø sociologického,

Ø psychologického,

Ø ekonomického

Ø historického,

Ø právního,

Výpočtem získáme hodnoty, ideální je víc jak deset, a vložíme je do pásmového grafu, já jsem ho nazval Licitační pásmo.

Čím větší přesnost chceme získat, tak o to více proměnných musíme zadat.

Ideální bude danou tématiku, zpracovávat na základě programů umělé inteligence a kvantových počítačů. Ruční analýzy jsou zdlouhavé a tím i drahé.

5/ Teď z jiného soudku. Vaše jméno je spjato se Slušovicemi, jak ve vašem životě figuroval pan Čuba a JZD Slušovice?

Po skončení studia jsem nastoupil do JZD AK Slušovice, kde jsem pracoval jako vedoucí provozu výroby kazetových počítačů TNS a periferií, dále jako ředitel specializovaného robotizovaného pracoviště. S Františkem Čubou jsem se často scházel a diskutoval o firemních a celospolečenských problémech.

Družstvo vedlo pracovníky k loajalitě vůči firmě a k pocitu hrdosti na výsledky práce. Podnik překročil hranice republiky, a mluvilo se o něm ve světě. Firma dosáhla obdivuhodných, jedinečných výsledků v porovnání s konkurencí.

Družstvo v družstevnících pěstovalo pocit hospodáře a tím také restaurovalo socialisticky částečně deformovanou družstevní myšlenku. V družstevním podniku vychovávalo členy družstva k samostatnému autonomnímu rozhodování a vedení a k vlastní zodpovědnosti za výsledky práce.

Družstvo realizovalo systém založený na neustálé modernizaci a zavádění nových výrobních a technologických postupů a vytvářelo motivační pobídky.

Systém ukázal sílu družstva při řešení neznámých problémů té doby, byla to ohromná studnice inspirativních drobných nápadů, a v konečném důsledku se odrazily na ekonomických výsledcích družstva.

Na pravidelných pondělních poradách řídících pracovníků, podotýkám družstvo zaměstnávalo kolem 4500 pracovníků, prováděl předseda týdenní hodnocení družstva a výsledků, a dělal rozbory a stanovovaly se úkoly do další porady. Porady se se vyznačovaly naprostou přesností, porada začala přesně ve 12 hod a končila v 13 hod. Když přišel někdo jenom o minutu později, musel na místě dát na předsednický stůl 500 Kčs. Na poradu se pravidelně sjížděli pracovníci z celé republiky.

Ve Slušovicích byl realizován systém vyhledávaní šampionů, to je manažerů, kteří mohou úspěšně zavádět nové programy do praxe nebo racionalizovat stávající produkci. Ve společnosti takových lidí je okolo 1% a není to otázka vzdělání.

Slušovský systém kvartálně hodnotil vedoucí hospodářských jednotek od vedoucích provozů až po ředitele závodů a tyto na základě hodnocení odvolával a jmenoval do funkcí.

Výchovný počin se ukázal správný, neboť tisíce družstevníků se po roce 1989 dalo na soukromé podnikání, nebo založilo úspěšné firmy v nových tržních podmínkách.

Ekonomický význam slušovických firem, jsem zpracoval v knize Jak řídil František Čuba JZD AK Slušovice k dnešnímu rozvoji regionu.

6/A když řeknu Baťa… spousta lidí vnímá – ať v době pana Čuby ve Slušovicích pracovali nebo znají úspěšný příběh Slušovic z vyprávění, že firma Baťa byla pro pana Čubu velkou inspirací?

Každý na Zlínsku musí cítit genius loci a nějakým způsobem ho to vtáhne do dění, a minimálně cítí hrdost, že zde působil T. Baťa a taky ve Slušovicích F. Čuba

Byli to podnikatelé, vizionáři, kteří zavedli nové prvky řízení firem a významem překročili práh regionu. Metody řízení obou podnikatelů jsou podobné. Výše uvedené principy můžeme zobecnit a subsumovat do tří základních metod řízení,

Ø  ekonomické,

Ø  sociálně-psychologické a

Ø  administrativní a organizační.

Při objektivním srovnání Baťova systému se systémem řízení F. Čuby musíme konstatovat, že každý fungoval v jiných společenských systémech. T. Baťa (1876) v Rakousko-Uherském mocnářství, potom za rodící se republiky v kapitalismu, kde podnikání dávalo více možností. F. Čuba (1936) pracoval v socialismu, se silně svázanými ideologickými dogmaty, která někdy absolutně nepřála soukromému podnikání a tuto část až kriminalizovaly. Je třeba si uvědomit i časové hledisko jejich působení. Doba maximálního rozvoje ve Slušovicích činila maximálně deset let, zatímco Baťův systém fungoval daleko déle, přibližně 25 roků. Systémy řízení T. Bati (1876) a F. Čuby mají možnosti použití ve firmách i dnes.

7/Projevoval se nějak ten pracovní duch firmy Baťa tehdy i ve vaší práci v JZD Slušovice?

Tomáš Baťa^[1] (1876) zavedl originální metody řízení výroby a obchodu, a také systém motivace pracovníků, takzvanou Baťovu soustavou řízení, dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány. Neustále byla prováděna opatření k prohloubení racionalizace a intenzifikace práce. Firma uzavírala s dělníky pracovní smlouvy, podle nichž dělníkům, kteří nedosáhli předepsaného pracovního výkonu, se ztráta účtovala k náhradě. Dělníci byli pokutováni za nedostatečně a špatně provedenou práci. Firma zřizovala osobní účty svým zaměstnancům z jejich vlastních mezd a vkladů. Tato konta byla úročena 10 % úrokovou mírou. Tyto uložené peníze byly použity jako investice do provozního kapitálu firmy. Při řešení krize začátkem třicátých let minulého století, se Tomáš Baťa (1876) rozhodl k odvážnému a důmyslnému kroku. Snížil ceny bot o 50 % a mzdy zaměstnancům o 40 %.

František Čuba,[2] se jistě těmito principy inspiroval, i když to veřejně nedeklaroval. V řízení zavedl nové prvky hodnocení pracovníků, stimulační faktory, seberealizační prostředí, hmotnou zainteresovanost, morální ocenění, radost z výsledků práce apod.

Františka Čubu můžeme charakterizovat těmito vlastnostmi: sociální cítění, progresívní řídící pracovník. Za úspěchem podniku bylo podle něj využívání vědeckých a technických poznatků. Vytvořil decentralizovanou organizační formu JZD Slušovice, se zaměřením na vznik samostatně fungujících provozů, s vlastním zpracováním dat pomocí osobních počítačů TNS. Sledovala se vlastní ekonomika pracovišť, zaváděl systém spoluúčasti jednotlivých pracovišť na ekonomických výsledcích. Každý družstevník měl svůj účet, kde se posílaly mzdy. Probíhala koordinační činnost pomocí centrálního dispečinku. Pracoviště se předávala do osobní péče s ekonomickou a výrobní zodpovědností, systém rozvinul motivační faktory.

Takže je na čtenářích, aby provedli srovnání

8/Dobře a teď se pojďme podívat na to, co mě velmi zajímá a budu rád, když budu mít přesná čísla od profíka.

Z historického hlediska budeme přesná čísla velmi těžko získávat, protože i metodika získávaní dat se mění a bývá s odstupem času nejednoznačná. Takže přesná čísla nám někdy se stoprocentní jistotou neříkají správné údaje.

a/ Metoda empirická je založena na bezprostředním živém obrazu reality. Jedná se o metodu, kterou je možno zjistit konkrétní jedinečné vlastnosti nějakého objektu v realitě. Obyčejně je tato metoda rozdělena do podskupin podle způsobu jejich realizace a to na:

Ø  měření

Ø  experimentování

Ø  pozorování

b/ Kolbův experimentální cyklus

Dedukce, při kterém se z obecných teoretických principů vyvozují specifické závěry pro realitu firmy.

Indukce je obrácený proces a znamená zobecňování z jednotlivých pozorování firmy na obecný a teoretický princip

Obr. 1. Kolbův experimentální cyklus

Graf  č. 1. Gausovo rozložení pravděpodobnosti

d/ Dále Gaussovo rozdělení pravděpodobnosti, je rozložení, které rozděluje statistické veličiny na osminy. Když nebudeme brát v úvahu kvartily okrajové, je přesnost výpočtu na 0,2 %.  Jinými slovy do výpočtu nezahrneme největší a nejmenší hodnotu.

9/Jak si dle vás vedla firma Baťa v roce 1931, tedy účetně při uzávěrce, kdy můžeme říct stále za života Tomáše Bati?

Kdybychom byli pověřeni ocenit Baťův koncern k určitému datu v období první republiky (např. k 31. 12. 1931), vzhledem k charakteru firmy je zřejmé, že majetkový přístup sám o sobě nepostihuje plně její hodnotu.

Sumární účetní hodnota aktiv minus pasiv tvořila (cca 736 mil. Kč k 31. 12. 1931)

Firma Baťa nebyl podnik, jehož hodnota by byla jen v budovách a strojích, ale firma měla know-how, organizaci práce a trhy, které generovaly zisky.

Oceňujeme-li akcie prosperující obchodní společnosti, která není veřejně obchodovaná, bude východiskem ocenění výnosová metoda. Výnosová metoda zachytí i goodwill firmy.

Porovnávací metoda by ve 30. letech byla obtížnější, protože neexistovalo mnoho srovnatelných veřejně obchodovaných podniků obdobné velikosti v ČSR.

Teoreticky bychom mohli porovnat s obuvnickými firmami v zahraničními, kde však byly odlišné podmínky. Můžeme provést odhad hodnoty na základě poměru tržní hodnoty k ziskům u zahraničních obuvnických firem (např. britských či amerických), a tím zkontrolovat výsledek výnosové metody.

Pro ocenění podniku Baťa k roku 1931 by hlavní metodou byla výnosová metoda. Majetková hodnota (cca 736 mil. Kč) by sloužila jako doplňková informace, jako spodní hranice hodnoty, případně pro zjištění, kolik z hodnoty tvoří hmotný základ a kolik goodwill. Potom můžeme zvažovat diskontované budoucí výnosy. Ještě je třeba zohlednit specifika doby, takže je nutno promyslet vliv měnových změn a inflace.

10/Byla firma Baťa před smrtí Tomáše Bati z dnešního ekonomického pohledu tzv. zdravou firmou?

T. Baťa starší pracoval s geniálním selským rozumem a logikou a s moudrostí našich předků. Celý svůj čas věnovali odříkání, práci a hledání nových netradičních řešení. Výsledky se časem zákonitě dostavily

T. Baťa prohlásil: „Považujeme práci za jednu ze základních hodnot, a proto si vážíme každého, kdo dokáže poctivou prací uživit sebe a svoji rodinu. Poctiví řemeslníci, živnostníci i zemědělci jsou skutečnou základnou prosperujícího státu a je nutné, aby jim stát vytvářel k jejich práci dobré podmínky.“

Baťovi se v té době podařilo ve svých zaměstnancích vybudovat hrdost na svoji práci, firmu, spolupracovníky. Měli obrovskou zodpovědnost vůči firmě, rodině i sobě.

Majetková velikost: aktiva firmy Baťa, a. s. k 31. 12. 1931 celkem 920 milionů Kč, z čehož 80 % krylo vlastní jmění (akciový kapitál, rezervní fondy a nerozdělený zisk).

Akciový kapitál 175 mil. Kč,

rezervní fondy 515 mil. Kč,

nerozdělený zisk 46 mil. Kč –

vlastní kapitál tedy cca 736 mil. Kč.

Tabulka č. 1 Rozbor aktiv firmy Baťa v 1931

Rozsah výroby a tržní postavení: V roce 1931 Baťovy závody vyrobily přes 36,3 milionu párů obuvi. Firma zajišťovala asi 81 % celkové výroby obuvi v ČSR a 75 % československého exportu obuvi. ČSR se díky tomu stala roku 1928 největším vývozcem obuvi na světě.

Zaměstnanci: V roce 1931 firma zaměstnávala kolem 30 000.

T. Baťa starší předal z mého pohledu zdravou firmu, kterou J.A. Baťa mezi léty 1932 a 1939 úspěšně rozvíjel a expandoval do světa.

11/Když se přesuneme třeba do roku 1939, kdy Jan musí opustit Československo a nechává za sebou 7 super úspěšných let. Jak ho hodnotíte vy? Jak se dá kvantifikovat rozvoj firmy pod jeho vedením?

Pro ilustraci provedeme zjednodušený výpočet hodnoty podniku Baťa výnosovou metodou k roku 1932. Budeme odhadovat budoucí čisté zisky společnosti pro následujících několik let a stanovíme jejich hodnotu. Diskontní sazbu zvolíme hypoteticky 10 % ročně (to má odpovídat požadované výnosnosti investic v průmyslu tehdejší doby, reálně by mohla být i o něco vyšší, kvůli nejistotě v krizi, ale pro snadná čísla volíme 10 %). Předpokládejme následující scénář vývoje zisků na základě historických trendů:

Rok 1931, kdy byl nerozdělený zisk byl 46 mil. Kč,

Rok 1932: očekávaný čistý zisk 50 mil. Kč (firma se zotavuje z krize,

Rok 1933: zisk 55 mil. Kč (mírný nárůst – pokračuje adaptace na trh po krizi).

Rok 1934: zisk 60 mil. Kč (stagnace až mírný růst, stále pod potenciálem – světová krize doznívá).

Rok 1935: zisk 66 mil. Kč (větší oživení na konci roku díky devalvaci koruny v září 1936.

Rok 1936: zisk 73 mil. Kč (plný efekt oživení a devalvace, poptávka roste, firma expanduje.

Rok 1937: zisk asi 80 mil

Firma Baťa skutečně v roce 1936 vyrobila 58 mil. párů oproti 36 mil. v roce 1931,

Zisky se mohly výrazně zvyšovat. Předpokládejme, že od roku 1938, by podnik mohl stabilně vydělávat okolo 100 mil Kč, takže hrubý zisk je přes100 mil. Kč ročně. Připočteme zákonné odpisy, co tvoří náklad, ale de facto zvyšují hodnotu, majetku.

Navzdory krizi 30. let podnik dále rostl, v roce 1938 už Baťa globálně zaměstnával přes 65 000 pracovníků (z toho 42 000 v ČSR a 23 000 v zahraničí).

Ke konci 30. let provozoval závody v řadě zemí – např. Německo, Polsko, Francie, Anglie, Nizozemí, Švýcarsko, USA, Indie, Egypt, Jugoslávie aj. Do konce roku 1932 fungovalo přes 20 podniků doma i v cizině.

Distribuční síť zahrnovala 2500 prodejen (1800 v ČSR, 700 v zahraničí). Pro efektivní řízení zahraničních aktivit založil Tomáš Baťa v roce 1931 ve Švýcarsku holdingovou společnost Leader A. G.

12/A co později, když je v Brazílii a rozvíjí pobočky dále ve světě – máme k tomu nějaké čísla prosím?

Tato čísla jsou ve své podstatě neúplná a tím nevěrohodná. Po okupaci Československa se J. A. Baťa v roce 1939 zúčastnil světové výstavy v New Yorku a do vlasti se už nevrátil, nejprve se usadil v USA. V roce 1942, když mu americké úřady odmítly prodloužit vízum a byl zapsán pro své „údajné spojení s německými orgány“ na tzv. černou listinu spojeneckých států, musel opustit USA. Posléze přesunul sídlo své firmy do Brazílie, kde se usadil a zůstal až do své smrti.

Zde se mimo jiné angažoval v osidlování brazilského vnitrozemí. Založil zde několik nových měst, byl v Brazílii poradcem několika brazilských prezidentů. V jednom z nich, v Batatubě, 23. srpna 1965 zemřel. Byl nominovaný na Nobelovu cenu, nominace se vzdal ve prospěch brazilského prezidenta.

Již roku 1936 byla v Německu zkonfiskována společnost, kterou vlastnila fy Baťa. Nacistický režim tehdy ještě zachovával vnější dekorum právnosti a za zabavené vyplatil peníze. Peníze ale „zamrzly“ v Berlíně u říšské Centrální banky. Jan Antonín Baťa nalezl elegantní řešení, objevil v Německu firmu, která na území Brazílie vlastnila obrovské pozemky. Majitelem byla německá společnost Slomanů z Hamburgu. Vstupem Německa do války se Brazílie připravovala zkonfiskovat majetek Němců, takže ta ochotně a ráda vyměnila pozemky za marky

13/Tomík Baťa, tedy syn Tomáše Bati svého strýce připravil o majetek i iluze o morálních hodnotách rodiny Baťa. Dá se nějak spočítat a vyjádřit to, čemu vy odborně říkáte ušlý zisk v tomto případě?

Tabulka č. 2 Firmy Baťa založené mezi 1894-1943

Ano, řada lidí hovoří o narušených morálních hodnotách. Také se dá spočítat ušlý zisk, nebo kolikrát se navýšila hodnota závodů pod vedením J. A: Bati. Musí však být jednoznačné zadání, odkdy měl J. A. Baťa vliv na řízení celé firmy. Správné zadání je od 30.7. 1932 až do odjezdu z Československa, a dle mého názoru jenom tam, kde se to jednalo o akcie Baťa ve Zlíně, a ne ve firmě Leadr a. g. ve Švýcarsku.

Musíme rozlišovat vlastnictví firmy a řízení firmy Leadr a. g., zde působil jako úspěšný manager.

V níže uvedené tabulce jsou firmy a jejich kapitálové podíly firmy Baťa a.s. v Československu. Z informací kapitálu je někdy uvedeno základní jmění a někdy vlastní jmění, u firmy Baťa a.s. je s největší pravděpodobností uvedeno vlastní jmění, kdy je součtem rezervní fond firmy a taky nerozdělený zisk.

Sám vnuk Jana Antonína Bati, John Nash tvrdí, že firmu po smrti zakladatele Jan přibližně 6x znásobil.

Tabulka č. 3 Zvýšení majetku firmy Baťa mezi lety 1931-1938

Ø Můj hrubý odhad z definic zdravého kapitálu a dravého kapitálu a při použití poměru zisk ku akcii to je 46 mil. ku 175 mil. To dává přes 26 % ročně.

Ø Když budeme brát počet vyrobených bot za rok a z každého páru měla firma zisk 2 koruny tak máme 36 mil. x 2 =72 mil., tak tento poměr ke kapitálu je 41 % ročně.

Graf 2. Licitační graf zvětšení majetku

Červené části licitačního pásma nebereme v potaz.

Diskontní sazba je potom mezi 27-30 % ročně. Když bereme v úvahu, že odpisy hmotného majetku,

budov a strojů tvoří náklad, o tento náklad se bez vlivu na čistý zisk zvýší hodnota nových strojů a budov. Za 6 let je to v licitačním pásmu   pěti až šesti násobné zvětšení majetku.

Odhad vnuka Johna Nashe může být správný a je v licitačním pásmu.

Na závěr připomenu Baťovo heslo: „z kapek moře, z haléřů miliony“

Firma Baťa jej bezezbytku naplnila jak u T. Bati st., tak i pod vedením J. A. Bati.

Zkráceně v podkastu na: https://open.spotify.com/episode/7DuNHmhYAsCic447gMqknv?si=j-rfRsJhRTuT7dYtm7ZtjA&context=spotify%3Ashow%3A6sHMOJtzatgo6CZkFtJkQh&nd=1&dlsi=f1a1086013eb4d4e

Nebo taky článek na: www.motelgolf.cz

Srpen 2025

Otázky kladl: Petr Kopčil ředitel Nadačního fondu Jana Antonína Bati

Odpovědi zpracoval: doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA

[1] Tomáš Baťa (1876–1932) československý podnikatel, „král obuvi,“ tvůrce světového obuvnického impéria, starosta Zlína (1923–1932). V roce 1894 spoluzaložil obuvnickou firmu Baťa a postupně vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí.  Jako starosta Zlína prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou. Své zaměstnance motivoval k vyšším výkonům, zřídil pro ně odbornou školu – Baťova škola práce pro „Mladé muže“ a „Mladé ženy.“

[2] František Čuba (1936–2019) byl český agronom, pedagog a politik. V letech 1963 až 1990 byl předsedou JZD Slušovice. Je považován za člověka, který podnik změnil v gigant s obratem několika miliard korun. V roce 1989 dosahoval Agrokombinát Slušovice obratu 7 miliard a ročního zisku téměř 850 milionů.