Více na: https://www.motelgolf.cz/2026/05/14/vydani-nove-knihy-cina-a-my/
Odkaz na e-shop: https://www.motelgolf.eu/produkt/kniha-cina-a-my/
Kniha Čína a my jako Česká republika - fakta příliš citlivá na zveřejnění
Abstrakt
Kniha Čína a my, jako Česká republika, pojednává o dlouholetých zkušenostech
autorů s cestami do Čínské lidové republiky. Zejména popisuje historické
souvislosti obchodní spolupráce s čínskými podniky.
Představuje prezentace českých podniků v Číně, kterých se autoři osobně
účastnili, popisuje cesty do Hongkongu, Tchien-ťinu, Tchang-šanu a
Pekingu. Část knihy se věnuje dlouhodobé spolupráci autorů s Farmou
čínsko-česko-slovenského přátelství.
Viliam Široký předal v roce 1956 čínské delegaci jako dar, československé
strojové vybavení pro zemědělství, především traktory vyráběné firmou Zetor
Brno. Z vděčnosti tak vznikla Farma čínsko-česko-slovenského přátelství, která
je významným bodem v historii česko-čínských přátelských vztahů.
V roce 1986 navštívilo JZD AK Slušovice tuto farmu, a tím obnovilo kontakty a
spolupráci s Čínou. Návštěva byla pro čínské zemědělce asi velmi inspirativní,
organizaci farmy začali budovat a řídit podle slušovického modelu.
V roce 2007 byla „Zhongjie Friendship Farm“ přejmenována
na „Zhongjie Industrial Park“, což odráželo transformaci z původně čistě
zemědělského podniku na moderní průmyslovou zónu. Překotný rozvoj celému
konglomerátu přinesl zejména nástup osmdesátých let a politika přechodu na
tržní ekonomiku. Vděčnost čínské strany se projevila také tím, že ze světové
výstavy Expo 2010 v Šanghaji odkoupila haly expozic české a slovenské účasti a
zřídila muzeum vzájemné spolupráce Číny a (dnes bývalého) Československa.
Čínská inovace napříč dějinami není jen seznam vynálezů, je to způsob myšlení,
je to schopnost vidět v každém problému výzvu, v každé překážce příležitost.
Kniha se věnuje i studijnímu pobytu autora na semináři o obnovitelných zdrojích
v Číně.
„Dříve, než se zítřek stane včerejškem, lidé často přehlédnou šance,
které jim nabízí dnešek“
„Jednejte podle ročních období a půdy.
Méně vám zajistí více.“
Čchi-min Jao-šu, encyklopedie o zemědělství z šestého století.
Během života jsem několikrát slyšel z médií, a od představitelů naší republiky, že na světě existuje jen jediná pravda. Při změně politických poměrů se tyto pravdy měnily. Proto současná situace, která připouští jen jediný správný názor, kdy média informují evidentně jednostranně a legislativa formuluje zákon o "dezinformacích", ve mně vzbuzuje obavy. Nynější politická úloha Číny je významná a její mezinárodní význam každým rokem viditelně roste. Je součástí společenství BRICS, což je sdružení zemí, které možná bude vytvářet nový světový pořádek. Unipolární svět, prezentovaný USA, již ztrácí význam a slábne.
Dochází k dramatickému růstu výkonnosti čínské ekonomiky. Její podíl na
celosvětové tvorbě hrubého domácího produktu se zvyšuje, a tím nesmírně roste
bohatství Číny. Čína se nyní dělí s USA o podíl na prvním a druhém místě ve
světové ekonomice, a je zde předpoklad, že během pěti let se pevně umístí a
obhájí první pozici. Čína má ohromný potenciál kulturního dědictví starý víc
jak 4000 let. Ohromný pokrok byl učiněn v oblasti vzdělanosti. Klade se důraz
na vzdělanost dětí, na kvalitu i adekvátní odměny vysokoškolských učitelů. Při
hodnocení vzdělanosti 14letých dětí se Čína dlouhodobě udržuje na prvních
deseti místech ve světě. Dále došlo k důsledné emancipaci žen, což vytvořilo
masu s ohromným potenciálem, který se mohl aktivně podílet na budování společnosti.
A samozřejmě ohromný technický pokrok, který je Číně vidět na každém kroku.
Velmi jsem uvítal setkání uspořádané spolkem Nespokojení, 18. 4. 2023, ve
spolupráci s Národní akademií ČSNS, Společností W. Brandta,
B. Kreiskyho a s Nadací Železné opony, na téma aktuální otázky česko-čínských
vztahů. Moderátor večera, Jiří Paroubek, na počátku setkání promluvil o svých
zkušenostech, kdy jako předseda vlády ČR několikrát Čínu navštívil. Čínu
označil jako největší zemi, ve které v posledních letech došlo k růstu
společenského bohatství přibližně o jednu pětinu. Od roku 1910 do roku 1949 se
Čína potýkala s občanskými válkami. Následovalo období komunistického režimu
Mao Ce-tunga. Pragmatické síly ve vedení státu, zosobněné Teng Siao-pchingem,
se začaly odkloňovat od Maovy politiky a stát začal řídit pomocí méně
administrativních způsobů než ostatní komunistické země.
K mezinárodnímu uznání Číny došlo v souvislosti se Šanghajským protokolem o
vztazích mezi Čínou a USA v roce 1972, tento protokol byl podepsán nejvyššími
představiteli obou zemí, americkým prezidentem Nixonem a předsedou komunistické
strany Číny Mao Ce-tungem. Podepsání protokolu byl přítomen i Henry Kissinger,
který sice stál
v pozadí událostí, ale je významnou osobností při tvorbě tezí tohoto protokolu.
Tento protokol obsahoval ve svém čtvrtém bodě i deklaraci zásady jediné Číny.
Podle něj USA musí uznat, že existuje pouze jedna Čína, že Tchaj-wan je
součástí Číny. Tchaj-wan tedy ztratil křeslo v OSN, a oficiálně se stal
součástí Čínské lidové republiky. Čína byla původně reprezentována Čínskou
republikou na ostrově Tchaj-wan. Od roku 1971 je Čína v OSN, a tedy i v Radě
bezpečnosti, zastoupena pevninskou Čínskou lidovou republikou.
Velmi zajímavé informace přinesl také Marek Hrubec, filozof a expert na
globální studia se zaměřením na Čínu a Asii. Pokládá otázku, jakým způsobem se
může ubírat další vývoj, jehož součástí je i ČR. V roce 2008 došlo ke globální
ekonomické krizi, která měla původ v tzv. kasino kapitalismu v USA, a která
ovlivnila i země, které jsou na ně navázány.
Další informace přinesl Jan Kavan, bývalý ministr zahraničních věcí a předseda
Valného shromáždění OSN. Zaujala jej snaha Číny o zprostředkování mírových
jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Čína se odmítla od Ruska distancovat, označila
jej jako partnera v možné změně globálního pořádku, který je dnes pod příliš
velkým vlivem USA. Nedávno došlo k návštěvě francouzského prezidenta Macrona v
Číně, která byla pro některé kontroversní, když Macron řekl, že by se Evropané
neměli chovat jako vazalové USA.
Své zkušenosti ze spolupráce s Čínou také přednesl Miroslav Pavel, bývalý
generální ředitel společnosti Economia, vydavatel Literárních novin. Na čínském
přístupu ve společnosti jej zaujala promyšlená kombinace trhu a direktivní
ekonomiky. Media rámcově dělí na tři typy, zcela komerční, informující a pak
taková, která přinášejí i fundované nové názory na společenská témata.
Mohu také doložit skromný podíl na vztazích našich zemí.
V roce 2016 se v Číně za účasti 20 velvyslanců uskutečnil summit k 60. výročí
založení Farmy čínsko-česko-slovenského přátelství v Zhongjie, Frendship Farm,
Cangzhou City, provincie Hebei. Této významné akce jsme se zúčastnili jako
zástupci ze Slušovic, a zasadili strom přátelství. Všechno sledovala čínská
státní televize a dalších 48 médií.
15. pětiletý plán
V příštích pěti letech je cíl růstu HDP Číny koncipován jako „udržování v
rozumném rozmezí“, přičemž cíl pro každý rok bude navržen dle skutečné situace,
což položí pevný základ pro zdvojnásobení HDP na obyvatele do roku 2035, ve
srovnání s rokem 2020. Rozvoj výrobní síly nové kvality je klíčový pro podporu
vysoce kvalitního rozvoje a zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti, to
prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. V dnešním světě se zrychlují
bezprecedentní změny, prolínají
se transformace a nepokoje, postupně propukají války a konflikty. Čínská
diplomacie poskytuje turbulentnímu světu nejcennější stabilitu
a jistotu, a stala se nenahraditelným pilířem v globálním chaosu.
Nový pětiletý plán má zároveň utvářet cestu Číny k modernizaci, která se bude
vyznačovat zvláštním přístupem k vztahu mezi člověkem a přírodou.
15. pětiletý plán je schválen na dvou zasedáních ČLR a znamená:
- vysoce kvalitní rozvoj
- zelenou transformaci
- nové příležitosti.
Jedním z charakteristických důležitých rysů nového období má být právě harmonie
mezi člověkem a přírodou. Obsahuje konkrétní měřitelné postupné cíle v oblasti
snižování emisí uhlíku, omezování znečištění a ochrany ekosystémů.
Podle návrhu osnovy se z celkem dvaceti hlavních ukazatelů hospodářského a
sociálního rozvoje v období 15. pětiletého plánu, pět přímo týká ekologického a
nízkouhlíkového rozvoje. Významným cílem je snížení emisí oxidu uhličitého na
jednotku hrubého domácího produktu o 17 procent během následujících pěti let.
Současně má vzrůst podíl nefosilních zdrojů energie na celkové spotřebě na 25
procent, zatímco
v roce 2025 činil 21,7 procenta.
Tento přístup vychází z tradiční čínské myšlenky harmonie mezi člověkem a
přírodou, kterou zdůrazňovali starověcí čínští filozofové. Čína nyní
vytváří řadu iniciativ, které mají zemi a planetu učinit zelenější. V plánu se
Čína zavazuje snížit spotřebu energie na jednotku hrubého domácího produktu
(HDP) a emise oxidu uhličitého na jednotku HDP
o 13,5, respektive 18 procent. Čína také oznámila, že bude usilovat
o dosažení minimálních emisí oxidu uhličitého do roku 2030, a dosažení uhlíkové
neutrality do roku 2060.
Toto významné strategické rozhodnutí je založeno na smyslu
naší odpovědnosti vybudovat systém se společnou budoucností
pro lidstvo a naší vlastní potřebou zajistit udržitelný rozvoj. Na rozdíl
od přístupů, které považují přírodu především za zdroj určený k ovládnutí,
tento pohled chápe člověka jako součást vzájemně propojeného celku
a prosazuje soužití, v němž mohou prospívat lidé i příroda.
Rozhodnutí Číny, druhé největší ekonomiky světa s 1,4 miliardy obyvatel, mají
dopad daleko za její hranice. Směr, který nastaví ovlivní další, mnoho zemí
hledá v čínské politice signály stability ve stále nejistějším světě.
Klasické dílo Umění války považuje za nejvyšší strategický ideál vítězství
dosažené bez boje a starověcí myslitelé varovali, že mocnosti závislé na
konfliktech se nakonec samy vyčerpají.
Ekonomika, jak ji vnímáme, se soustředí na efektivní přidělování zdrojů,
evidenci a analýzu, aby byla zajištěna ekonomická prosperita země. Politická
ekonomie, na rozdíl od ekonomiky, se zabývá tím, co dělat, aby stát nebo region
bohatl, nebo také jinak, zaměřuje se na budování životní úrovně. Ochrana
životního prostředí má přirozeně smysl, a to zejména
v době, kdy jsou k dispozici technologie, které mohou přispět k lepšímu
životnímu stylu a zároveň k vyšší ochraně planety. Vyvážený stav mezi životním
prostředím, hospodářstvím a potřebami člověka je nezbytnou podmínkou, abychom
nevytvářeli ještě větší problémy. Zneužívání ochrany životního prostředí proti
člověku je neakceptovatelné. Cílem je zlepšení životní úrovně všech občanů, což
prospívá jak bohatým, tak i běžným lidem, kteří budou hrdí na svou zemi a její
ekonomický úspěch.
Jedním z prvků, který by mohl významným způsobem ovlivnit další
budoucnost jsou nové generace robotů s humanoidním základem. Tyto roboty jsou
mnohem levnější než jejich předchůdci. Navíc jejich provozní náklady jsou
přibližně poloviční ve srovnání se současnými platy.
Řízení státu spočívá v udržování rovnováhy mezi zájmy státu, který chce
maximální přínos pro veřejný rozpočet, podniky, které usilují o co nejvyšší
zisk, a obyvatelstvem, jehož životní úroveň je cílem všech hospodářských
aktivit. Stát vytváří podmínky pro fungování podniků, které generují užitné
hodnoty a ekonomické přínosy, jako jsou mzdy, zisky a daně. Podniky však
usilují o to, aby si co nejvíce nově vytvořené hodnoty ponechaly. Stát naopak
touží po větších zdrojích z daní, pro financování společenských projektů a
plnění funkcí státu. Když získá málo, oslabí to jeho schopnost investovat do
infrastruktury a služeb, čímž klesá kvalita života Je nutné najít rovnováhu,
mezi státem a podniky. Jinak to negativně ovlivní celou ekonomiku.
V Číně dnes existuje 19 automobilek, které jsou schopny exportovat své výrobky,
evropské automobilky budou muset reagovat na ztrátu trhu. A také prostředky,
které byly v Evropě původně určené pro inovace, nyní potřebují pro získání
energií.
Více na: https://www.motelgolf.cz/2026/05/14/vydani-nove-knihy-cina-a-my/
Možno získat i eknihu nebo normální knihu
Odkaz na e-shop: https://www.motelgolf.eu/produkt/kniha-cina-a-my/
Květen 2026
doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA & Mgr. Karel Nedbálek
