Fiala má plná ústa demokracie a svobody, ale je to stejné, jako když tato slova užívají totalitáři, ať jakéhokoli zbarvení. Na Fialu platí novozákonní: „Střežte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu beránčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po ovoci poznáte je.“ (Matouš 7, 15-16). Fiala má plnou hubu údajné orientace na Západ. Ve skutečnosti je pro něj vzorem čínské omezování svobody ze strany vládní moci.
V Číně je cenzura, a právě tu se pokusila Fialova vláda zavést u nás v roce 2022 vypnutím vládě nepohodlných webů. Svoboda slova byla jedním z hlavních požadavků studentů v listopadu 1989 a skutečně se povedla. Postupně však po svobodných 90. a nultých letech je stále více ukrajována. Znatelné to bylo za covidu, kdy bylo omezováno právo demonstrovat proti vládě a byly první pokusy cenzurovat hlasy kritizující politiku kovidismu, zbytečně velké zásahy do svobody lidí i ekonomiky. Vrchol však byl cenzurní zásah proti vládě nepohodlným webům v únoru 2022 a trestní represe omezující svobodnou diskusi o válce na Ukrajině.
Fiala se projevil jako nástupce husákovsko-jakešovské cenzury, čínských cenzurních praktik a snahy o prosazení vládního narativu na cizí válku jako jediného správného. Morální krach jeho osoby dokazuje, že se nestydí lhát o tak závažném tématu jako je válka, když lhal o tom, že jsme ve válce, aniž by však Parlament vyhlásil válečný stav či jsme někomu válku vyhlásili.
Fialova inspirace nacistickou cenzurou
Fiala se neinspiroval cenzurou, jakou stát prováděl za Rakouska-Uherska či za 1. Československé republiky, ale inspiroval se cenzurou nacistickou a komunistickou. Habsburská či československá cenzura totiž cenzurovala zpravidla jednotlivé články, kdy noviny mohly vyjít, ale místo cenzurovaného článku bylo bílé místo. Čtenáři tak věděli, že cenzor zapracoval. Nacisté zavedli jinou praxi, kdy zakazovali celé noviny a pokud vadil jeden článek a nechtěli zakázat noviny, nesmělo být místo bílé, ale zaplněno jiným textem. Byla to cenzura, která nechtěla být vidět. K této nacistické formě cenzury sáhl i komunistický režim, který také nechtěl veřejně přiznat, že cenzuruje, a v roce 2022 tuto nacistickou cenzurní praxi převzala Fialova vlády, když vypla celé weby, byť tam bylo hodně článků, které s Ukrajinou či vůbec s politikou neměly žádnou souvislost. Zabývaly se například katolickou věroukou či dějinami Moravy. Asi Fialovi vadí i katolictví a Morava.
Fialovo zatahování armády do politiky
Fiala se zhlédl v militarizaci společnosti, a to nejen obrovským nárůstem výdajů na zbrojení a placením cizích válek. Dokazuje to, že jeho vláda svůj cenzorský zásah proti vládě nepohodlným webům uskutečnila skrze Vojenské zpravodajství, které se obrátilo na společnost CZ.NIC a přimělo ji na přání vlády cenzuru realizovat. Přitom armáda je určena k boji s vnějším nepřítelem, ne k boji proti svobodě slova vlastních občanů. Zatahování armády do vnitřní politiky bylo typické pro jihoamerické vojenské režimy. Zřejmě se v nich Fiala inspiroval.
Foltýn – Fialův propagandista
Příkladem budiž i angažovanost plukovníka Otakara Foltýna v roli vládního propagandisty na Úřadu vlády. Vzpomeňme, že agendu propagandy v době německé třetí říše plnil Joseph Goebbels. Ale že člověk pověřený vládní propagandou není úředník, ale voják, svědčí o mrhání státními prostředky. Lidé pracující pro Úřad vlády jsou zaměstnanci. Jenže Foltýn si chytře ponechal služební poměr vojáka, ale činnost vojáka nedělá. To mu zajišťuje výhody z hlediska odměňování a služební roky se započítávají do výsluhy, kterou běžní zaměstnanci nemají. Smyslem služebního poměru vojáků je i odměnit, že vojáci jsou vystaveni vyššímu ohrožení života a svého zdraví. Náročnost profese vede k tomu, že ji nemohou vykonávat až do důchodového věku, proto mají výsluhu.
Ovšem Foltýnova práce na Úřadu vlády se z hlediska ohrožení života a zdraví, neliší od ostatních úředníků na Úřadu vlády. Snad mu hrozí, že se poraní o propisku, když usne v práci. Propagandistu může dělat až do 70 let i déle. Není účelem armády konat vládní propagandu v civilním úřadě. Pokud se tak děje, je to zneužití k získání osobního prospěchu, který spočívá v rozdílu mezi platem a výhodami propagandisty-civilisty a propagandisty-vojáka. Je to malá domů pro Foltýna a sviňárnička na státní rozpočet.
Fialovo hledání vnějšího i vnitřního nepřítele
Petr Fiala se inspiroval v totalitní propagandě režimu 50. let 20. století u nás. Tento režim ve snaze omluvit své neúspěchy vše sváděl na vnějšího nepřítele (USA) a každou opozici proti sobě označoval za proamerické zaprodance. Stejně tak Fiala své politické neúspěchy svádí na Rusko a po vzoru Gottwalda opozici proti sobě označuje za proruskou.
Svoboda slova je důležitá. Jak pro koho
Lidé se u voleb rozhodují z různých hledisek. Svoboda slova je pro mne důležitá, proto je Fiala jako nástupce nacistické i husákovsko-jakešovské cenzury nepřijatelný. Jak však dala část voličů hlasy Hitlerovi a v roce 1946 Gottwaldovi, dá je část voličů i Fialovi. Přesto je však dobré vědět, že je i jiná cesta, než je postupné omezování svobod, které se vždy nakonec mění v totalitu. Svoboda projevu je totalitáři likvidována jako první, byť se při její likvidaci zahalují do roucha beránčího a hlásají krásná slovíčka, že omezení svobod je pro blaho společnosti. Ale není. Je to jen pro blaho jejich osobní moci.
