„Na východě EU se formuje blok států, jejichž pozice je nejasná – na straně Západu nebo Ruska.
S jasným vítězstvím své strany v českých parlamentních volbách se vrátil bývalý pravicový populistický premiér Andrej Babiš senzačním comebackem. Strana ANO 71letého multimiliardáře se v sobotu po sečtení téměř všech hlasů umístila na prvním místě s velkým náskokem 34,6 procenta.
Volby se v Evropské unii neustále konají někde. Změny vlád jsou v 27členné unii běžné. Jak by to také mohlo být jinak ve společenství oddaném demokracii?
O víkendu voliči v České republice sesadili bývalou proevropskou vládu premiéra Petra Fialy. Zdaleka nejsilnější stranou bylo hnutí pravicového populisty a miliardáře Andreje Babiše, který v minulosti působil jako premiér a nyní se jím chce stát znovu. Česká republika s přibližně jedenácti miliony obyvatel není Německo, Francie, Itálie ani Španělsko – a proto blížící se změna vlády nepředstavuje systémové riziko pro Unii jako celek. Nicméně výsledek voleb je z evropského pohledu důvodem k obavám.
Ve střední Evropě se v současné době formuje blok států, na čí straně vlastně stojí – na straně EU nebo Moskvy. Maďarsku vládne pravicový populista Viktor Orbán, na Slovensku levicový populista Robert Fico, který má k němu blízko.
Nyní se Česká republika možná připojí, když Babiš v kampani oznámil, že zastaví zbrojní pomoc pro napadenou Ukrajinu. Každý z této trojice může sabotovat klíčová rozhodnutí Evropské unie, jako jsou další sankce proti Rusku nebo další sbližování Ukrajiny s EU. Společně toho všichni tři dokážou ještě více. Jisté je toto: Výsledek voleb v České republice nepřispěje ke zvýšení váhy Evropy ve světě. Pravděpodobně nastane opak.“
Süddeutsche Zeitung dodává:
„ANO se nakonec stane novou nejsilnější silou ve Sněmovně, dolní komoře českého parlamentu, s téměř 35 procenty. Daleko za ním je Fialova volební aliance Spolu, která získala kolem 23 procent. ANO tak dosáhlo výrazně lepšího výsledku, než většina průzkumů naznačovala. Babiš však svůj cíl vládnout sám pravděpodobně nesplnil. Bude potřebovat dva koaliční partnery. Do vlády by se tak mohli dostat i pravicoví extremisté.
ANO patří v Evropském parlamentu do skupiny Patriots – spolu s pravicově extremistickými stranami. Babišova strana však v České republice není považována ani za pravicově extremistickou, ani za nacionalistickou, ale spíše za levicově populistickou. Babiš, stejně jako dříve, voličům sliboval především sociální výhody: nižší ceny energií, více možností předčasného odchodu do důchodu a celkově „lepší život“, jak znělo jeho volební heslo. V poslední televizní debatě před volbami prohlásil, že Česká republika patří do EU a NATO a že Rusko je velkou hrozbou. Velkou hrozbou je však i nelegální imigrace. Negativní názory vyjádřil k české muniční iniciativě na podporu Ukrajiny.“
I BILD má obavu o Ukrajinu:
„Politicky čelí Česko zlomovému okamžiku: Bývalý premiér Babiš a jeho hnutí ANO se spektakulárně vrátili k moci poté, co byli v roce 2021 odvoleni. Babiš se ve své volební kampani spoléhal na hněv, nespokojenost a frustraci z války. Oznámil, že sníží finanční podporu Ukrajině a prioritou budou rostoucí životní náklady v zemi. Jeho slogan: ‚Česká republika musí myslet nejdříve na sebe.‘
Volební kampaň byla odpovídajícím způsobem bouřlivá: Útok na Babiše na volební akci v září šokoval zemi. Následoval skandál s bitcoinovými dary ve vládě a stovky anonymních, údajně proruských účtů na TikToku.
Navzdory svému volebnímu vítězství Babiš sotva dokáže vládnout sám. Možní partneři: pravicové a vůči EU skeptické skupiny jako SPD (cca 8,3 %). Večer vítěz voleb Babiš oznámil, že se pokusí o vytvoření vlády s hnutím SPD a stranou Motoristé.
Prezident Petr Pavel (63), bývalý generál, však oznámil, že nejmenuje žádné ministry s proti-NATOidními postoji. Česká republika by tak mohla opustit liberální kurz premiéra Fialy a posílit osu kritiků EU kolem maďarského premiéra Viktora Orbána (62) a slovenského Roberta Fica (61).“
