ODS se ve SPOLU pod taktovkou lidí, jako je Zbyněk Stajnura, stala za čtyři roky takovým pouhým podvozkem pro výkon funkcí bez ohledu na jakýkoliv ideový základ. Díky tomu spatřil světlo světa gargantuovský ministr Baxa, který slavnostní cigaretkou slavil pošlapání vlastních předvolebních slibů, když protlačil zvyšování koncesionářských poplatků. Kdyby byl předseda partaje ideově pevný, vyhodil by Baxu s takovým návrhem ze Strakovky a na cestu by mu dal radu, že paní Maláčová hledá parťáka.
Bohužel i díky tomu jsme tady měli část ODS, která byla ochotna obhajovat návrhy zákonů z dílny STAN, které byly zcela zjevně v rozporu s první ze základních myšlenek, na kterých ODS celé roky ideově stála, tedy nedotknutelnost soukromí.
To všechno samozřejmě konzervativní pravicový volič vnímá. Takový volič je totiž mnohem více náročný než ten levicový, kterému postačuje slib, že se všichni budeme mít dobře, že bude líp. Konzervativní volič pak nepřišel, nebo to hodil Motoristům, kteří tak dostali příležitost dokázat, že do praxe převedou svoje sliby. Ostatně tady zafungovaly zákony trhu. ODS opustila nějaký segment a logicky poptávka vyvolává nabídku.
A co ODS? Bohužel, tady to bude těžší, než by se mohlo zdát. Pravá ODS je jako princezna, zavřená ve věži obrostlé trním ze starých stranických harcovníků, kteří maskují zatuchlost odérem líbivých témat progresivismu. Ti se nicméně nebudou chtít pustit vedení partaje, která i když je v parlamentní opozici, stále ještě nějakou mízu produkuje. Pravděpodobně budeme svědky snahy obejít ten obvyklý mechanismus, kdy po prohraných volbách předseda se svými lidmi končí, nebo dojde k pokusu udělat změnu jen tak na oko, aby se volič nažral a Hlavní kancelář ODS zůstala stejná.
Případného zájemce o obrodu ODS bude pravděpodobně odrazovat i pohled na současný poslanecký klub, jehož tvorbu si duo Stanjura/Fiala ohlídali pečlivě, a pokud nedržíte poslanecký klub, tak se zvenku dělá předseda partaje jen těžko. Tedy pokud v sobě nějaká část poslaneckého klubu nenajde odvahu, aby byla opět konzervativní a pravicová, a nebudou součástí nějaké obrodné revoluce, je obroda ODS o to těžší, ne-li nereálná.
V politice naštěstí platí „nikdy neříkej nikdy“, a tak budu doufat, že ODS tuhle prohru použije jako poučení a příležitost ke svému restartu.
