Dnešní hlasování o rozpočtových pravidlech není jen suchá ekonomická debata. Je to zpráva o tom, jaký vztah má tato vláda k budoucnosti. A ta zpráva je bohužel děsivá.

Do Sněmovny jsem před lety přišla z ředitelny školy s naprosto jasným cílem. Chci se prát za úspěch našich dětí. Chci, abychom jim předali zemi, která je moderní, vzdělaná, sebevědomá a hlavně – která jim dává šanci na dobrý život. Celý svůj profesní život se snažím budovat prostředí, kde mladí lidé mohou růst.

To, co dnes předvedla vládní koalice, jde přesně proti tomu. Schválit si bianko šek na stovky miliard skrytých dluhů znamená jediné: účet za dnešní neschopnost vlády šetřit a dělat reformy zaplatí právě ti, kteří dnes sedí ve školních lavicích.
Cynismus, s jakým se tato zátěž přenáší na mladou generaci, je pro mě lidsky i profesně neomluvitelný. Každá miliarda, kterou v budoucnu zaplatíme na úrocích z těchto skrytých dluhů, je miliarda, která bude chybět. Bude chybět na platy učitelů, na vybavení laboratoří, na sportoviště a na podporu dětského duševního zdraví.

Stát se nemá zadlužovat potají proto, aby zalepil díry ve svém neefektivním provozu. Skutečný rozvoj a prosperita nevznikají z účetních triků, ale z odvahy dělat strukturální změny. Proto tak urputně bojuji za reformu vzdělávání, zrušení drahých devátých tříd a modernizaci středních škol. To jsou skutečné investice s obrovskou návratností, které naší zemi a mladé generaci pomohou.

Dnešní krok vlády je rezignací na zodpovědnost. My ale na budoucnost našich dětí rezignovat nesmíme.