Léto je časem dovolených, ale v politice naopak časem intenzivních jednání o rozpočtu na příští rok, který musí být podle zákona předložen do konce září. Co jako člen rozpočtového výboru očekáváte od rozpočtu na příští rok?
Ano, čekají nás ještě týdny velmi ostrých a náročných debat, protože budeme hlídat každou korunu. Naším cílem je předložit do konce září takový návrh, který jasně ukáže, že tato vláda ukončí plýtvání penězi daňových poplatníků na zbytné nadnárodní projekty nebo politické neziskovky a podpoří na prvním místě Českou republiku a její občany.
Současně jste místopředsedou podvýboru pro vědu a vysoké školy. Kapitola školství je přitom v rozpočtu obvykle velmi diskutovaná. Za Fialovy vlády, i když v ní sedělo jednu chvíli devět bývalých učitelů, byly v tomto resortu největší škrty, které ústily dokonce ve stávky a protesty. Co očekáváte od této rozpočtové kapitoly ve vaší vládě?
Nejen u této kapitoly jsme nastavili, řekl bych, pragmatický přístup, kde napravujeme ideologické nesmysly předchozí vlády. Za prvé jsme seškrtali či přímo odejmuli dotace různým ideologickým neziskovkám, které podle mého názoru absolutně nemají ve školství a v přístupu k dětem co pohledávat. Úspora peněz je jen milý bonus, ač je to úspora velmi značná.
Také bylo mj. výrazně ulehčeno základním školám, neboť byl zrušen zcela nesmyslný příkaz zavést povinnou výuku cizího jazyka od první třídy základní školy. Nyní je to na dobrovolné bázi, což kvitují samotné školy i odborníci. K tomu bych poznamenal, že školy na to zkrátka nebyly připraveny, chyběl dostatek lektorů i celková koncepce. Tím, že je to nyní na dobrovolné bázi, k tomu přistoupí pouze školy, které to mají takto zavedeno i nyní, nebo k tomu byly připraveny, a obce navíc ušetří peníze, které by byly nuceny navíc ZŠ vyplácet.
Někdo možná namítne, že toto se týká obcí a měst, které základní školy financují ze svých rozpočtů, nikoli přímo rozpočtu ČR, nicméně zásadní část příjmu obcí přichází ze státního rozpočtu v rámci rozpočtového určení daní, a navíc by bylo krátkozraké na obce převést povinnosti, které je budou stát peníze navíc a tvářit se, že s tím stát nemá vůbec nic společného. To už si obce zažily v minulých dvou letech víc než dostatečně.
Chcete, abychom od roku 2035 dávali na zbrojení alespoň 3,5% HDP?Anketa
Naopak, nejvíce v posledních letech roste rozpočet na obranu. Ona „dvě procenta HDP“ se stala doslova magickým úslovím. Někteří členové vlády avizovali, že v příštím roce by tohoto čísla chtěli dosáhnout, je to podle vás reálné?
Jako problematické vnímám především nepříliš jasně definované mantinely uznatelnosti výdajů na obranu, tedy co se do těch dvou procent HDP vlastně počítá a co nikoli. Už u minulé vlády jsme viděli doslova vyhazování peněz oknem, jen aby byla ta dvě procenta naplněna. Opakovaně jsme upozorňovali na neuvěřitelně předražené nákupy, a to po celou dobu působení minulé ministryně obrany Jany Černochové.
Je ironické, že při tom všem rozhazování minulé vlády je výzbroj armády v mnoha ohledech značně zastaralá a nutně vyžaduje modernizaci, mimo jiné v oblasti bezpilotních prostředků, vrtulníků, tanků a bojových vozidel. Náš ministr Jaromír Zuna tak nyní stojí před nelehkým úkolem a je zcela pochopitelné, že požaduje na toto přezbrojení odpovídající finance.
Fialově vládě některé tyto výdaje nakonec nebyly uznány a kvůli tomu jsme v loňském roce dvouprocentní limit nesplnili. Neukazuje se ale, že díky tomu sestavování rozpočtu vždy bude tak trochu čarování s čísly? Nemělo by se s touto zkušeností smysl se zamyslet, zda má smysl v zákoně direktivně stanovovat nějaký procentní podíl HDP, pokud se nejsme schopni ani shodnout, co do nich počítat?
Právě tato nejasnost a na ni navazující, jak bych tak řekl, kreativnost předchozí vlády v určování, co všechno do tohoto dvouprocentního limitu ještě zahrnout a co už ne, nakonec způsobila, že se dvouprocentní limit nesplnil.
Ale podle mne se přehlíží jiná stránka, a to daleko zásadnější, kterou jsem již také otevřel v předchozí odpovědi. Vláda Petra Fialy a ministryně obrany Jana Černochová tuto dvouprocentní hranici používaly jako výmluvu a zástěrku pro zadávání neuvěřitelně předražených zakázek a rozhazování peněz daňových poplatníků na třeba i pětinásobně předražené zakázky!
Tady bych soustředil pozornost. Tedy nikoli, že nesplnili nějak nastavenou hranici, ale že ji používali jako zástěrku, aby nikdo příliš nepátral, kam mizí tolik peněz a za co! Tady je potřeba se soustředit a jsem rád, že se tato otázka za naší vlády otevřela a již nese první zjištění.
Fotogalerie: - Jednání sněmovny
SPD má kromě ministerstva obrany také resorty dopravy a zemědělství. Co by měly být rozpočtové priority v těchto kapitolách?
Budu se opakovat, ale napravování chyb předchozí vlády. Chtěl bych připomenout, že okamžitě po jmenování do funkce, tedy již v prosinci minulého roku, byl náš ministr dopravy Ivan Bednárik nucen oznámit okamžité pozastavení podpisů smluv a nucené odložení realizace cca padesáti dopravních staveb z důvodu chybějících 38 miliard ve Státním fondu dopravní infrastruktury! Předchozí ministr dopravy Martin Kupka bez rozpaků podepisoval smlouvy na realizaci staveb, aniž by na ně bylo zajištěno financování, což je naprosto neslýchané.
A to nebyla bohužel jediná chyba. Tedy bylo na našich nových ministrech okamžité zjednání nápravy, zajištění financování a co nejrychlejší obnovení jednání, neboť součástí smluvních podmínek je pochopitelně i inflační doložka, tedy každé zdržení znamená zároveň také další prodražování.
Opozice vládu kritizuje za změny v rozpočtové metodice, které mají investiční výdaje napříště vyjímat z evidence státního dluhu. Ministři, včetně těch za SPD, vysvětlují tento krok potřebou investic do rozvoje, není to ale přece jenom až příliš kreativní účetnictví?
Vždy obdivuji tu drzost, s jakou si opozice vůbec dovoluje cokoli kritizovat. Za vlády Petra Fialy býval rozpočet zcela pravidelně sestavován v rozporu se zákonem, na což jsme upozorňovali nejen my, ale i Národní rozpočtová rada, tedy poradní orgán vlády. Vláda jej sestavovala podle svého přání, nikoli reálných očekávání.
Zcela pravidelně tak byly příjmy nadhodnoceny, výdaje buď podhodnoceny nebo skryty a výsledný očekávaný schodek byl očekávaný opravdu jen na papíře. V celé nahotě se to ukázalo po volbách na sklonku minulého roku, kdy byla předchozí vláda nucena upravit schodek roku 2025 dle reality, což bylo o téměř 50 miliard více, než jak byl naplánován. To se nedá omluvit vůbec ničím a nikdy, natož v době, kdy ekonomika roste.
Vláda byla letos opozicí kritizována, že překročila povolený schodek rozpočtu, kterému Fialova vláda nastavila mantinely v zákoně o rozpočtové odpovědnosti. Řešilo se, zda to je či není porušení zákona, případně jak případně sankcionovat. Znovu, jako v případě dvou procent na obranu: Má vůbec smysl nějakou takovou hranici nastavovat zákonem?
Stejně jako u předchozí odpovědi bych i teď doporučil současné opozici zavzpomínat na loňský rok, kdy musela narychlo navyšovat schodek o padesát miliard, aby vůbec odpovídal realitě. Že na to okamžitě zapomněli, neznamená, že na to zapomněli ostatní. Jak se vůbec mohou ohánět slovy jako je „rozpočtová odpovědnost“ a „morálka“ poté, co tu napáchali, to normálně smýšlející občan nepochopí.
Ale zpátky k Vašemu dotazu. Současná vláda si samozřejmě uvědomuje, že v době ekonomického růstu je třeba rozpočet nastavovat určitým způsobem.
Nicméně, po tom všem, co nám předchozí vláda zanechala, bylo potřeba sestavit rozpočet, který odráží realitu, a na rozdíl od minulých let byl ten rozpočet sestaven podle skutečně očekávaných příjmů a výdajů. Je zkrátka pravdivý. Pokud se opozici nelíbí, kam nás svým hospodařením zavedla, je otázka na ni, proč hospodařila tak mizerně. My jen napravujeme chyby a špatná rozhodnutí a zároveň plníme své volební sliby. Proto nás občané v prvé řadě zvolili.
Když už mluvíme o účetních tricích, mnohé byly vytýkány minulému ministru financí Stanjurovi, zejména v rozpočtu na letošní rok, který vláda musela zcela přepracovat. Jak jste zatím spokojen s tím, jak letošní rozpočtový rok probíhá?
Ano, přesně to jsem zmiňoval. Minulá vláda rozpočet sestavovala jen na oko, aniž by odrážel skutečnost. Je pravda, že rozpočet je vždy jakýsi odhad, ale ten odhad musí být sestaven na základě skutečných, reálných a podložených očekávání, nikoli na základě přání a tak, aby byla pohádka, předložená občanům a novinářům, co nejpěknější. Pak to není rozpočet, ale cár papíru, porušující zákon.
To bylo potřeba samozřejmě napravit a rozpočet skutečně sestavit v souladu s dikcí zákona. Nynější rozpočet, ať už mu opozice vytýká cokoli, je založen na reálných základech, nikoli na přáních a účetních tricích. V tomto ohledu jsem spokojen.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s poslancem Hrnčířem?
