V těchto dnech se vedou diskuse o zřízení nového ministerstva, které bude mít na starosti sport. Přesný název není důležitý, důležité jsou konkrétní kroky. Jako senátor, který se letos v červenci podílel na organizaci veřejné slyšení na téma "Sport a jeho budoucnost" v horní komoře Parlamentu ČR, bych k tomu rád přidal několik argumentů.
Zřízení ministerstva sportu mimo jiné předpokládá návrh zákona připravený Národní sportovní agenturou ve spolupráci s řadou ministerstev, Svazem měst a a obcí a Asociací krajů. Na vzniku se podíleli poslanci dosluhující vládní koalice a dosavadní opozice. Materiál byl projednán se čtyřmi desítkami sportovních svazů včetně Českého olympjského výboru, České unie sport, Sokola a dalších a má jejich podporu. Ustavení ministerstva sportu je přitom jenom jednou důležitou částí tohoto zákona, který už několik měsíců čeká, aby mohl být po volbách předložen zákonodárcům.
Proč potřebujeme nový zákon a nové ministerstvo? Protože v současné době nemá sport ve vládě žádnou zásadní oporu, žádnou přímo zodpovědnou osobu. A také protože českému sportu schází dostatečné legislativní a exekutivní zakotvení a je velmi podfinancovaný. Sportoviště chátrají a kluby nemají elementární jistotu financování svého provozu. Statisíce stárnoucích nadšenců věnujících se mládeži ve svém volném čase nemá kdo nahradit, protože profesionály není čím zaplatit. Výsledkem je klesající zájem dětí i všech dalších věkových kategorií o sport a z něj vyplývající problémy, které se dotýkají celé společnosti včetně armády a bezpečnostních sborů. Situace je opravdu alarmující a je nejvyšší čas ji napravit. Pro český sport s jeho mládežnickou základnou není “za pět minut dvanáct”, už je opravdu “dvanáct”.
Sport je přitom nepostradatelnou lidskou aktivitou. Má důležitý vliv na naše zdraví, na sociální vazby i na ekonomiku. Je to součást naší kultury a identity. Sport spojuje lidi napříč generacemi a společenskými skupinami, pomáhá začleňovat sociálně a zdravotně znevýhodněné skupiny našich občanů a podporuje dobrovolnictví a budování komunit. V neposlední řadě hraje roli v diplomacii a mezinárodních vztazích. Podle toho bychom k němu měli přistupovat.
Zřízení ministerstva sportu je proto jednoznačně krokem správným směrem. Je to jen první krok na dlouhé cestě k nápravě, ale musíme jej udělat a musíme se na tuto cestu konečně vydat.
