S Vítkem, který už má za sebou křtiny a může na hřbitov, jsme proto dnes donesli květinu na hrob generála Karla Kutlvašra, který vedl již v roce 1918 české legie v Rusku a poté vedl také v roce 1945 Pražské povstání proti nacistům.

Po únoru 1948, kdy se dostali k moci komunisti, však bohužel začalo pro Karla Kutlvašra další těžké období. Přestože byl uznávaným hrdinou, nový režim se obával každého, kdo měl autoritu a zkušenost z odboje. V roce 1948 ho zatkli a o rok později odsoudili k doživotí za údajnou špionáž a vlastizradu. Celý proces byl vykonstruovaný a jeho cílem bylo zničit jeho reputaci a odstrašit další odpůrce totalitního režimu.

Ve vězení byl držen v tvrdých podmínkách, mimo jiné v těžkých věznicích na Mírově a v Leopoldově. Musel čelit nejen samotě a izolaci, ale i tvrdému fyzickému zacházení, nedostatečné stravě a lékařské péči. Roky krutého věznění zlomily jeho zdraví i psychiku.

V roce 1960 byl sice propuštěn při amnestii, ale režim mu nedovolil normální život – byl dál sledován, i přes důchodový věk musel pracovat, ale opakovaně byl z práce odejit, až konec skončil jako hlídač pivovaru a zemřel zcela v ústraní.

Úplné uznání a očištění jeho jména přišlo až po roce 1989, kdy byl Kutlvašr rehabilitován jako jeden z hlavních hrdinů boje za svobodu.

Přesně před 107 lety skončila strašná světová válka. Vzpomeňme si dnes na hrdiny, kteří při svých činech vzpomínali na naši svobodnou budoucnost.