„Evropa konečně ukončí svoji závislost na ruském plynu, čímž zvýší nejenom svoji energetickou nezávislost, ale také svoji bezpečnost. Vypnutím kohoutů také snížíme příjmy do Putinova válečného rozpočtu skoro o miliardu eur měsíčně. Společně dokážeme to, co žádný členský stát sám nezvládne. Mrzí mě ale, že u ruské ropy postupujeme pomaleji, než by si Ukrajina zasloužila. Nic totiž není ‚levné‘, pokud je to zaplaceno lidskými životy, mírem, mezinárodním právem a demokracií,“ říká Gregorová.

Rozšíření zákazu o ropu bylo jedním z důležitých vyjednávacích bodů, což se do parlamentní pozice návrhu podařilo prosadit Gregorové. „Bohužel zástupci Rady a Komise zákaz ropy v tomto nařízení nepodpořili. Po našem intenzivním tlaku se nicméně podařil prosadit alespoň písemný závazek Komise, která samostatný zákon připraví na začátku příštího roku. Komise již vydala prohlášení, které bude zveřejněno společně s nařízením, kde se k zákazu ropy hlásí nejpozději do konce roku 2027,” doplňuje Gregorová.

Europoslankyně Gregorová prosazovala také posunutí zákazu dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) o celý rok oproti návrhu Komise, a to již na 1. ledna 2027. „To je ohromný úspěch, protože právě LNG je hlavní způsob, jakým se ruský plyn dostává na evropský trh. Co se týká konce dovozu plynu přes ropovody, ten skončí za podmínek dostatečně naplněných zásobníků do 30. září 2027, tedy o tři měsíce dřív, než návrh původně plánoval,” dodává Gregorová, která na návrhu pracovala jako stínová zpravodajka ve výboru pro mezinárodní obchod (INTA).

Ve finálním textu nařízení nakonec nejsou výjimky pro Maďarsko a Slovensko. „Jsem ráda, že jsme nakonec jejich tlaku ododali. Ačkoli mě mrzí i tak silný tlak mnohých členských států na různá zpoždění. Měli bychom se snažit dojít ke společnému cíli co nejrychleji,” uzavírá Gregorová.