Doklopýtáme-li k těmto časům vyčerpáni zcela zbytečnými obřími deficity v dobách konjunktury a ještě příznivých demografických poměrů, riskujeme buď prudké zhoršení těchto služeb, nebo nedostatek peněz na cokoliv jiného (vzdělání, obrana, investice…).
Dnes lehkomyslně plýtváme prostředky, které budou už zítra zoufale chybět. Ironií je, že to plýtvání většinou zdůvodňujeme sociálním cítěním. Jenže až k té situaci dojde, odskáčou ji nejvíc ti nejslabší a nejzranitelnější. Především jim dnes projídáme jejich budoucí osud.
