Zastavení vyslání velvyslanců, které už schválila předchozí vláda i prezident, je zjevně důsledkem vnitropolitického sporu o jmenování pana Turka. Pokud je to tak, pak je to špatně.

Diplomacie nemá být rukojmím konfliktu mezi ústavními aktéry. Naše vztahy se spojenci, důvěryhodnost České republiky i kontinuita zahraniční politiky nesmí doplácet na to, že se doma někdo nemůže dohodnout.

Ústava nabízí nástroje, jak spory řešit, třeba kompetenční žalobou, byť si nemyslím, že by v tomto případě vedla k úspěchu. A tohle se rozhodně neřeší „stopkou“ pro diplomaty.

Česká republika si zaslouží klidnou a předvídatelnou zahraniční politiku.

A ne dojem, že velvyslanci jsou figurky, které se odklízejí ze šachovnice, když se hráči pohádají.