Rostislav Kotrč

spravedlnost.info
  • BPP
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,69. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

25.01.2026 15:31:40

Na Karlově mostě není co slavit: mýtus „sjednocení“ bez dějin

Na Karlově mostě není co slavit: mýtus „sjednocení“ bez dějin

Oslava „sjednocení Ukrajiny“ v Praze stojí na historickém mýtu. Území Ukrajiny nikdy netvořilo jednotný celek a politické symboly nemají právo nahrazovat fakta – zvlášť na půdě hostitelského státu.

Dne 24. ledna se na Karlův most odehrála demonstrace u příležitosti tzv. Dne sjednocení Ukrajiny, který připadá na den 22.ledna. Volba místa i obsahu však odhaluje hluboký rozpor mezi historickou realitou a politickým symbolem, který je dnes veřejně prezentován jako samozřejmá pravda. Při bližším pohledu se ukazuje, že není co slavit – a už vůbec ne na území cizího státu, jenž se stal dočasným hostitelem.

Historický narativ „sjednocení“ stojí na epizodě z roku 1919 (Akt Zluky), která nikdy nepřerostla v trvalý, funkční a mezinárodně stabilní stát. Šlo o deklaraci v prostředí poválečného chaosu, nikoli o naplnění dlouhodobé státní kontinuity. Proměnit tuto krátkou epizodu v důkaz „odvěké jednoty“ znamená zaměnit ideologii za dějiny.

Při poctivém výkladu je třeba říct, že území dnešní Ukrajina po většinu dějin netvořilo jednotný celek. Raně středověká Kyjevská Rus byla mnohonárodním a nadkmenovým útvarem, nikoli národním státem v moderním slova smyslu. Po jejím rozpadu se prostor dnešní Ukrajiny stal periferií jiných mocností: sever a střed spravovalo Velkoknížectví litevské, později Polsko-litevská unie; jih a Krym patřily do osmansko-tatarské sféry; v novověku byl prostor rozdělen mezi Ruské impérium a Rakousko-Uhersko. Ani v jednom z těchto období neexistovala jednotná ukrajinská státní suverenita zahrnující celé dnešní území.

Krátké pokusy o státnost v letech 1917–1921 ztroskotaly během několika let. Teprve v rámci Sovětského svazu vznikl administrativně vymezený celek – Ukrajinská SSR – s hranicemi, které byly stanoveny shora a dodatečně upravovány (západní oblasti, Zakarpatsko). Současný stát vznikl roku 1991 v hranicích sovětské republiky, nikoli jako završení tisícileté národní kontinuity. To je historický fakt, nikoli názor.

O to problematičtější je přesouvat tento konstruovaný symbol „sjednocení“ do prostoru, který s ním historicky nijak nesouvisí. Karlův most není neutrální kulisa; je symbolem české státnosti, kontinuity a kulturní paměti. Jeho využití pro oslavu cizího politického narativu – navíc historicky sporného – znamená instrumentalizaci hostitelského prostoru. Zvláště v situaci, kdy se Česká republika stala dočasným útočištěm pro statisíce lidí, by měla platit elementární zásada: host nepřepisuje dějiny domu, který ho přijal.

Tento spor není veden proti lidem ani proti právu na důstojnost. Je veden za pravdivý výklad dějin a za respekt k suverenitě symbolického prostoru hostitele. Politické demonstrace mají své místo, ale nemají právo nahrazovat fakta legendou a zaměňovat pohostinnost za povinnost souhlasu.

Není co slavit. Neexistuje historická celistvost, která by takovou oslavu ospravedlňovala, a už vůbec ne na území cizího státu. Karlův most není jevištěm pro přepisování dějin ani tribunou pro export ideologií. Kdo je hostem, chová se jako host. A kdo chce mluvit o dějinách, musí se nejprve podřídit jejich pravdě.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama