Vážené senátorky, vážení senátoři, vážený pane ministře, vážený pane předsedající. Vše, co v následujících minutách řeknu, se vztahuje k senátnímu tisku číslo 94, který v podstatě zní – zákon o podpoře bydlení. Už jenom ten název vyvolává pozitivní emoce a očekávání. Kdo z nás by s něčím takovým mohl nesouhlasit? Velmi pravděpodobně se nás pár tady najde a za chvilku zdůvodním, proč navrhuji, aby byl návrh zákona zamítnut.

Co tento zákon v praxi přinese? Vznik státní realitní kanceláře, což znamená vlamování se do zákona o obcích. Vznik dalších úřednických míst, to znamená výdaje, které můžou v dalším roce přesáhnout až 1,5 miliardu korun. Shodou okolností jsem se dneska na obědě setkal s podnikatelem, panem Filipem Machem, který mi řekl: Ale já už nevím, z čeho bych více daní platil. Bude muset, protože tady bude nová agenda a nová místa.

Ziskovými se stanou pro různé neziskové organizace, kdy o smysluplnosti některých z nich vzhledem k dosavadní činnosti se dá pochybovat. Vzhledem k tomu, že pocházím z regionu, který je drobně specifický, mám obrovské obavy z toho, že to bude sloužit pouze pro umožnění realitní činnosti velkým developerským skupinám v místech, kde se jim nedaří za vysoký nájem pronajímat své byty, sice v omezené míře, ale přesto, a zároveň si budou moci vytvořit nové neziskové organizace, které nemusí být zařazeny ani do krajské sítě, to znamená, nabourají se komunitní plány krajů, a bude to vést k tomu, že tyto víceméně nadnárodní společnosti získají další finanční prostředky z rozpočtu České republiky. A nepochybně dojde ke zvýšení administrativní zátěže právě pro města, obce, kraje.

Co naopak zákon nepřinese? To je řešení bytové nouze, tedy optimálně výstavbu nových bytů obcí. Nepřinese zvýšení dostupnosti bydlení pro potřebné.

Zákon byl za mé přítomnosti projednáván na výboru pro sociální politiku, kde bylo zmiňováno a možná drobně i upozorňováno nebo možná trošku tlačeno na to, že zákon musí být přijat, jinak přijdeme o necelých 10 milionů Kč, neboť byl stanoven milník z Národního plánu obnovy. Já se ptám, kdo tam ten milník dal? Jestli je to někdo zvenčí, nebo jsme si další problém udělali sami... Pochopitelně na to tlačí neziskové organizace, které v tom vidí další zdroj příjmů.

Jedním z posledních argumentů pro mě právě po výboru pro sociální politiku bylo vyjádření pana ministra, který řekl, že zákon je nedokonalý.

Mnoho věcí se také skrývá v detailu, jak se říká, ďábel se skrývá právě v těch detailech. Já se obávám, že v tuto chvíli není ani známa vyhláška, která by stanovila cenové mapy, a tato vyhláška není projednána s kraji, natož s obcemi. Vidím v tom tu největší budoucí svízel, že to nepovede k tomu potřebnému, a naopak se zvýrazní i tzv. obchod s chudobou. Není pochyb o tom, že vláda si přijetím tohoto zákona udělá pomyslnou čárku, tím, že pro lidi něco udělala. Místo toho, aby zjednodušila pravidla na pronajímání bytů a podpořila výstavbu bytů nových, přichází s návrhem, který vytvoří více jak 100 nových úřednických míst a zatíží obce další administrativou.

Poslední čísla ukazují, že nájemné po celé České republice opět vzrostlo. Průměrná cena za metr čtvereční se koncem roku 2024 již vyhoupla nad 300 Kč za metr čtvereční. Zdražení pociťují hlavně zájemci o bydlení ve velkých městech, kde v některých lokalitách ceny nájmů vyskočily i o desítky procent.

Podle veřejných zdrojů a statistik máme nejhorší dostupnost bydlení na světě. V Česku je průměrná potřeba výdělku 14,5 ročního platu na nákup bytu v Praze 19, což je mnohem více než v Německu, kde jim stačí pět let. Investiční výstavba se potýká s inflací, ale také s extrémními byrokratickými překážkami.

Nejrůznější regulace a emisní povolenky na domy, topení budou přesně tou cestou, která bude bydlení u nás dále zdražovat a tím i znepřístupňovat.

Jen pro zajímavost, počet předpisů a regulací se od roku 1990 vyhoupl z několika set na aktuálních 15 tisíc, co se týká výstavby a samotného bydlení. Je potřeba samozřejmě byty a infrastrukturu stavět, ale připomínám také fakt, že tu máme velký potenciál v neobydlených bytech. Podle realitních společností je v České republice zhruba 380 tisíc neobydlených bytů v rodinných domech a dalších 200 tisíc v bytových domech. To je skoro 600 tisíc. Kdybychom mohli a motivovali využít právě alespoň polovinu z nich, máme uspokojené potřeby pro 300 tisíc domácností.

Pokud se nestaví nové byty, ceny bydlení budou dále růst. Je to relativně jasná ekonomická poučka. Podpora obcí a developerů je totiž klíčová.

Místo toho vláda hází klacky pod nohy těm, kteří chtějí stavět, a vytváří nové byrokratické překážky. Velké množství prázdných nemovitostí, o kterých jsem se tady zmiňoval, jsou hlavně na venkově. Tam by pomohlo obnovení infrastruktury. Zcela úmyslně říkám obnovení, neboť po roce 1990 z našich obcí a vesniček pomalu a jistě mizí školy, školky, obchůdky, restaurace či hospůdky. I v těch větších střediskových obcích je problém třeba s lékaři. Samozřejmě je to také otázka posílení veřejné dopravy, pochopitelně i podpora pracovních míst, podnikání živnostníků v obcích... I toto výše zmíněné nám snižuje dostupnost bydlení, protože lidé musí pracovat, musí dát děti do školky, potřebují dostupného lékaře, ale také chtějí často bydlet tam, kde je nějaký veřejný život.

Statistiky také ukazují, že na vesnicích se rodí ženám více dětí, než je tomu ve městech. Měli bychom tento trend podpořit.

Nyní ještě pár argumentů, proč si tento zákon zaslouží zamítnutí. Stát přebírá určité kompetence v oblasti bydlení, přestože když se podíváme na současný stav, podíváme se také na zákon o obcích, právě obce pečují o uspokojování potřeb občanů. Jde zejména o uspokojování potřeb bydlení, takže samostatná působnost obcí. Stát ale tímto zákonem říká: Ne, uspokojování bytových potřeb určité části občanů, to znamená těch, kteří jsou v bytové nouzi nebo jsou ohroženi bytovou nouzí, přebírám já, stát. Potřebuji k tomu vyjádření Úřadu práce.

Snaha zorganizovat trh s nájemním bydlením, vylepšit ho... On nějak fungoval 30 let, možná přes 30 let, ale my ho teď, my stát, vylepšíme. Nemyslím si, že to bude fungovat.

S tím souvisí vznikající nová pracovní místa. Pochopitelně, takhle to je vždy. Úřednická pracovní místa. U nás v zelené Ostravě jsme schopni zvládnout i sociální bydlení, nepotřebujeme k tomu tento zákon. Stačí nám k tomu spolupráce s Armádou spásy, charitou a dalšími organizacemi, případně si s tím umí poradit i naši úředníci. Nepotřebujeme k tomu dotace, jsme schopni pracovat s lidmi, jsme schopni zabezpečit, co to jen jde. Sice nezabezpečíme všechny, ale zabezpečí se ti, kteří skutečně chtějí něco pro sebe a budoucnost udělat, a změnit tak své bytové návyky.

Jste si jisti, že tento návrh pomůže k tomu, aby někdo změnil své špatné návyky? Já se domnívám, že nikoliv.

Místo výstavby 500 bytů za 1,5 miliardy budeme zřizovat nová pracovní místa úředníků, aby to měl kdo přerozdělovat, aby měl kdo vytvářet novou agendu, nové papíry, aby měly případně i neziskovky peníze, protože ty se přece musí postarat úplně o každého. Je také potřebná debata o tom, že se uvede více bytů na trh, že někteří lidé nechtějí pronajímat své byty, například je zdědili a bojí se, že jim ho někdo zničí a podobně. Kdybychom napřed udělali to, že se změní možnost, když někdo neplatí nájemné nebo zdevastuje byt, aby bylo možno ho jednoduše a jasně a v krátké době vystěhovat, trh by to daleko více uvolnilo. A už teď by bylo na trhu podle mého názoru více bytů, než je tomu teď.

Zákon o podpoře bydlení zavádí systém kontaktních center, garantů, asistentů a nekonečné papírování. Obce budou muset vést evidenci osob, které se možná nikdy bytu nedočkají. Úředníci budou zjišťovat stavy žadatelů, jejich zázemí, majetek, pravděpodobně i psychický stav, kontrolovat nájemní smlouvy a vyplňovat nespočet formulářů. Co z toho? Žádný nový byt, žádná nová postavená budova, která by opravdu krizi bydlení mohla vyřešit, ať už snížením nájmu nebo vůbec dostupností bytu. Vede to tedy pouze k plýtvání penězi. Když už stát investuje do bydlení, měl by peníze využít efektivně, podpořit výstavbu, rekonstrukce a přímou pomoc občanům, ne budovat obrovskou administrativní mašinérii, která vše prodraží a zpomalí.

Právě v době konsolidace veřejných financí a hledání úspor se jeví jako nesystémové duplikování a další tříštění veřejné podpory. Nehospodárným je vytváření nové administrativní zátěže a další finanční zátěže, poskytování příspěvků na realizaci podpůrných opatření. Navrhovaná opatření je také potřeba považovat za rizikově nefunkční v případech, kdy jejich realizace je závislá na dobrovolnosti subjektů, které mohou pro jejich realizaci získat příslušné oprávnění neboli pověření. Pokud subjekty, které mohou získat pověření, nebudou aktivní a nebudou mít zájem o realizaci opatření, pak celý zákon bude bezzubý a v některých částech naší České republiky nemusí dojít k naplnění jeho cílů. Kontaktní místo potom bude pouze administrativní zátěží, přičemž povede evidenci potřebných osob, jejichž potřeby však nebude možné naplnit.

Chci upozornit, že doposud bohužel nedošlo k navýšení financování výkonu sociální práce na obcích ze strany státu, která je dlouhodobě hluboce podfinancována. Na to upozorňoval a upozorňuje neustále i Svaz měst a obcí. Sociální práce je výkonem přenesené působnosti, která však není ze strany státu hrazena v plné výši. Dle průzkumu Svazu měst a obcí v řadě případů dotace na výkon sociální práce nedosahuje ani 50 % skutečných nákladů. Problém financování sociální práce na obcích pak není jen ve výši úhrad státního rozpočtu, ale také v roztříštěnosti způsobu financování jednotlivých činností.

Zákon vytváří další oblast sociální práce s rozdílným způsobem financování. To může přinášet praktické problémy u kumulovaných úvazků, zejména sociálních pracovníků.

Ještě bych zde, úplně poslední odstavec, chtěl upozornit na to, že komunitní plánování sociálních služeb opět je atakováno jak Svazem obcí a také obcemi, v tomto zákonu ta práce opět dostává nový rozměr. Obce by měly ovlivnit, kdo na jejich území bude poskytovat bydlení, asistenci. Nebavím se už ani o tom, že by měla rozhodovat taky o tom, kdo tam má mít svůj pobyt, což byla taky snaha Senátu v minulých obdobích. V navrženém znění je to opraveno tak, že daný subjekt provádí registraci u MPSV a obcím je toto pouze oznamováno. Dochází tak dle vyjádření Svazu měst a obcí k narušení systému zpracování komunitních plánů sociálních služeb.

Mockrát děkuji za podporu návrhu na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji vám.