Hrad povolal ministra obrany a náčelníka generálního štábu, jako by vláda, bezpečnostní rada státu a standardní procesy nestačily?

No to je teda fofr.

Najednou takový zájem o „nastavení spolupráce“.

Kde byla tahle starost, když se tu měsíce házely granáty do veřejného prostoru?

Nebo bylo potřeba si stvrdit dohodu, že se o tom hradním L-159 „puči“ se už mluvit nebude? Že se to zamete pod koberec?

Lze očekávat obrat o sto osmdesát stupňů?

Původně nepostradatelná letadla se přebarví na nadbytečná?

To si někdo myslí, že veřejnost je úplně padlá na hlavu?

Rok posloucháme od armády a ministrů obrany zdůvodnění nezbytnosti, strategické potřeby.

A potom vše změní „prezidentovo přání“? Počkejme si.

Ministr obrany stopne náčelníkovi generálního štábu služební cestu do USA — a vzápětí se to řeší na Hradě.

Tak kdo tu armádu vlastně řídí?

Vláda, nebo prezidentský přátelský spolek?

Bude generál obcházet ministra přes Hrad pokaždé, když nedostane razítko?

Jestli tohle někomu nepřijde jako plíživé ohýbání systému, tak mu to asi připadá správně. Tohle není jen aktivní prezident — tohle je prezident, který natahuje své pravomoci jak starou gumu a zkouší, kdy praskne.!?!?

A co dál?

Bude si zvát ministry SPD a Motoristů jednoho po druhém na kobereček?

Bude se snažit nabourat jednotu vlády.

Chce rozebírat vládu na součástky?

Tváří se jako hlavní manažer státu? A zase u toho sekundují ti samí přátelé Kolářové v pozadí.!?!?

Ti, co „tam vlastně nejsou vidět“, ale režii mají pevně v rukou.

To už přestává být nestranná služba Hradu státu a jeho občanům, ale mocenské Kolářovy šachy, kde figurkami jsme my všichni.