Omlouvám se, že zneužívám přednostního práva, ale myslím, že je asi vhodné, aby ve chvíli, kdy se bavíme o trestech za týrání zvířat, vystoupil k tomuto bodu i ministr spravedlnosti. Jsem si vědom závazku, který vyplývá mimo jiné z programového prohlášení vlády, a samozřejmě také jako milovník zvířat a dříve majitel několika pejsků, které jsme si vzali z útulku, jsem seznámen s tou problematikou. Určitě se přihlašuji k tomu, že bych rád, a společně s kolegy na ministerstvu budeme spolupracovat s vámi na tom, aby se ten stav zlepšil.
Chci ale podotknout - a možná trošku dát i historický exkurz, o němž hovořil pan poslanec Jurečka - už tedy došlo v minulých obdobích k řadě úprav, které byly ve prospěch, tedy v neprospěch těch, kteří zvířata týrají a ve prospěch těch, kteří je chtějí chránit. Zdůrazňuji, že v roce 2020 jsme zákonem č. 114/2020 Sb. už upravili trestní represi. Došlo k rozšíření trestněprávní ochrany i na jednání, která do té doby byla trestána pouze jako přestupek. Dříve totiž bylo trestné pouze zvlášť surové a trýznivé chování nebo trýznivé týrání. Ta ochrana byla zvýšena tím, že slovo zvlášť závažné, zvlášť surové, bylo odstraněno. To znamená, už je trestnost vyšší. Došlo ke zpřísnění trestních sazeb za utýrání zvířete dokonce na dvojnásobek, ze tří na šest let. U toho zvlášť surového týrání na trojnásobek, to znamená ze dvou na šest let.
Tím neříkám, že bychom se neměli zabývat výší trestních sazeb. Určitě o tom diskusi povedete a povedeme společně. Jen upozorňuji na to, že ten prostor už tam není tak veliký, jak by se dalo očekávat. Ukazuje se, že bohužel sama o sobě výše trestu některé pachatele neodradí. Musíme tedy řešit - už to tady padlo - nejen ty následky, ale také to, jak zabránit tomu, aby se vůbec ta zvířata nebo vůbec celá společnost do takové situace dostávali.
Vidím prostor u zvýšení spodních hranic sazeb - to myslím, že je věc, která je k diskusi - tak, aby skutečně za některé činy bylo možné ve větší míře uložit nejen podmíněný trest, ale i další alternativní tresty. Myslím, že výchovné, docela hodně výchovné, kromě zákazu samozřejmě chovu zvířat, je i domácí vězení, které by mohlo být funkční a omezovat toho pachatele na to, aby si uvědomil, co činil a věnoval se pouze své práci a následně byl doma. Pokud možno tedy bez zvířátek, protože to by asi nesplnilo účel tohoto trestu.
Proto říkám, je třeba, abychom důsledně školili i soudce a orgány činné v trestním řízení. Mimochodem, ministerstvo se chystá rozvíjet a více rozvinout povinné vzdělávání soudců v různých oblastech a myslím, že i oblast toho, jak přistupovat k podobným osobám, které bohužel většinou u týrání zvířat začínají a potom postupují s tou brutalitou dál vůči lidem, ať už vůči dětem nebo dospělým lidem, je třeba.
Ještě došlo k jedné změně. V minulosti byl zaveden nový trestný čin - chov zvířat v nevhodných podmínkách. Ten reagoval na vznik množíren. Takže i tady máme relativně čerstvou a nevím jestli úplně funkční úpravu v tom praktickém výkonu, úpravu trestního práva. Tady hrozí trest odnětí svobody až 4 roky a u těch kvalifikovaných skutkových podstat, to znamená, například při úmyslu získat prospěch alespoň ve výši milion korun, až 8 let nebo dokonce 10 let, pokud dojde ke smrti většího počtu zvířat nebo se jedná o mezinárodní organizovanou skupinu.
Takže vidíte, že ani takto vysoké výše trestů evidentně neodrazují pachatele. Já se proto přimlouvám, abychom v té debatě - a jsem za to rád, že to tady padlo i v těch předchozích vystoupeních - nezůstali pouze u snahy zvýšit tresty, zejména ty horní hranice v trestním zákoníku, ale abychom se snažili dívat na to komplexně, abychom dokázali lépe detekovat takové jednání, objasňovat ho v činnosti policie. Možná, kde vidím prostor pro zvýšení sankcí, je v oblasti správního postihu a samozřejmě v kompetenci kolegů ministrů, jako je například Ministerstvo zemědělství. Ale o tom už pan ministr hovořil.
Děkuju za pozornost.
