Zajímavé je, že ve velmi podobném období roku 2026 vstupují také křesťané do Velkého půstu. Západní křesťané (římskokatolická a většina protestantských církví) začnou postní dobu Popeleční středou 18. února 2026. Pravoslavné církve zahájí Velký půst později, podle juliánského kalendáře, avšak rovněž na přelomu zimy a jara. Rok 2026 tak přinese výjimečnou časovou paralelu: miliony křesťanů i muslimů budou současně vstupovat do období sebekázně a duchovní obnovy.
Ramadán je devátým měsícem islámského roku a zároveň jedním z pěti pilířů islámu. Nejde jen o „dietní režim“, ale o duchovní disciplínu, která spojuje tělo, mysl i komunitu. Od úsvitu do západu slunce se muslimové zdrží jídla, pití, kouření i intimního styku. Půst se přerušuje po západu slunce krátkým jídlem zvaným iftár, tradičně datlí a vodou. Den začíná předúsvitovým pokrmem suḥūr. Večer pak následují zvláštní modlitby tarāwīḥ a intenzivní četba Koránu.
Podle islámské tradice byl právě v tomto měsíci proroku Muhammadovi zjeven Korán. Ramadán tak připomíná okamžik, kdy Bůh vstoupil do dějin prostřednictvím slova. Půst je chápán jako akt poslušnosti a vděčnosti, ale také jako škola sebekontroly.
Ramadán však nevznikl bez historických kořenů. Již před islámem existovaly v Arábii různé půstní praktiky. Samotné slovo „ramadán“ pravděpodobně souvisí s výrazem označujícím spalující horko. Islám převzal existující kalendářní strukturu a naplnil ji novým teologickým obsahem. Půst byl navíc známý i v židovství a křesťanství – jde o širší semitskou náboženskou tradici.
V židovství má centrální postavení půst Jom Kippur – Den smíření. Je to jednodenní, velmi přísný půst spojený s pokáním a prosbou o odpuštění.
V křesťanství je nejbližší paralelou Velikéhopostu, zvláště v pravoslavné tradici. Ten trvá čtyřicet dní před Velikonocemi a je doprovázen zdrženlivostí od určitých pokrmů, intenzivnější modlitbou a specifickým liturgickým rytmem. Stejně jako Ramadán vrcholí svátkem ʿÍd al-Fiṭr, končí Velký půst radostí Velikonoc – Paschy.
Rozdíl spočívá především v rytmu. Ramadán je měsíční cyklus každodenního úplného půstu od rána do večera. Křesťanský Velký půst je delší období částečné abstinence a kajícnosti. Přesto je základ podobný: vědomé omezení jako cesta k duchovní svobodě.
Ramadán slaví sunnité i šíité, přesto existují jemné rozdíly. Sunnitská praxe klade důraz na společné noční modlitby tarāwīḥ v mešitě. V šíitské tradici může být větší důraz na individuální modlitbu a teologickou reflexi. Mystické směry islámu zdůrazňují vnitřní očištění a noční bdění.
Společným prvkem je solidarita. Zvláštní význam má almužna, která má zajistit, aby i chudí mohli svátek důstojně prožít.
V Evropě je Ramadán nejen náboženským, ale i kulturním fenoménem. Konají se veřejné iftáry a mezikulturní setkání. V severních zemích vyvolává dlouhý den otázky délky půstu.
V České republice slaví Ramadán především komunity kolem pražské a brněnské mešity. Průběh je spíše komunitní než veřejný. Po večerech se věřící scházejí k modlitbě, sdílenému jídlu i přednáškám.
Rok 2026 tak symbolicky ukazuje něco hlubšího: různé náboženské tradice, které mají odlišné teologické základy, sdílejí obdobný rytmus duchovní očisty na prahu jara. Ať už jde o Ramadán nebo Velký půst, smysl je podobný – zastavit se, omezit přebytek, obnovit vztah k Bohu i k druhým lidem.
Ramadán 2026 proto není jen datem v kalendáři. Je součástí širšího lidského příběhu o hledání smyslu skrze vědomé ztišení a kázeň, kterou si člověk ukládá nikoli z donucení, ale jako cestu k vnitřní svobodě.
Zdroj:
- Al Jazeera (2026) When is Ramadan 2026, and how is the moon sighted? 16 February.
- The Holy See (1983) Code of Canon Law: Canons 1244–1253 (Days of Penance).
- Early Christian Writings, Didache (The Teaching of the Twelve Apostles), Chapter 8: Fasting.
