Dalším problémem je absence jasné metodiky pro orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ty jsou dnes výrazně přetížené – počet dětí v jejich agendě vzrostl o 9 % a nad jejich rozhodováním chybí adekvátní kontrolní mechanismy. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto prý nově připravuje vznik Úřadu sociálněprávní ochrany dětí, kde by OSPOD fungoval jako jakýsi case manažer a koordinoval potřebné služby. Klíčové ale bude sjednocení metodiky a postupů.
Pozitivní změnou je například to, že advokáti mohou nově nahlížet do spisů. To může zvýšit transparentnost řízení.Zásadní problém ale zůstává: zákon nedostatečně zohledňuje domácí násilí. Přitom statistiky jsou alarmující – zkušenost s domácím násilím má přibližně každá pátá žena, každý desátý muž a až 20 % dětí. Je proto nutné, aby soudy měly povinnost k násilí přihlížet a aby existoval jasný systém ochrany ohrožených dětí.Velmi chybí také multidisciplinární spolupráce. V konfliktních rozvodech by měli spolupracovat psychologové, sociální pracovníci, mediátoři, učitelé i školní psychologové. Učitelé jsou často lidé, kteří děti znají nejlépe a mohou včas rozpoznat, že se s nimi něco děje.Dalšími kroky ke zlepšení by mělo být:
- zavedení právního zástupce dítěte, který by hájil přímo jeho zájmy,
- nahrávání rozhovorů OSPOD s dítětem, aby existoval jasný důkazní materiál,
- jasná metodika, jak s dětmi v těchto situacích hovořit,
- specializace soudců na rodinné právo a konfliktní rozvody se znalostí základů psychologie.
- schopnost rodičů spolu komunikovat,
- kontinuita péče o dítě,
- vzdálenost bydlišť a dopady na školu a každodenní život dítěte,
- bezpečí dítěte a absence psychického či fyzického násilí,
- vztah dítěte k primární pečující osobě.
- rychleji rozhoduje,
- lépe chrání děti,
- zapojuje odborníky z různých oborů (multidisciplinární týmy),
- a staví zájem dítěte nad formální rovnost rodičů.
Ing. Karolína Kubiskovápředsedkyně strany VÝZVA 2025
