Ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) spolu s dalšími usiluje o zavedení a zpřísnění rychlostních omezení v Německu. Opírá se přitom o rozhodnutí Spolkového správního soudu, podle něhož musí tamní vláda přijmout přísnější opatření ke snížení emisí CO2. Informovalo o tom Aktuálně.
V naší nové vládě jsme se shodli, že odmítneme ideologické zásahy, které by ohrožovaly dostupnost a svobodu mobility občanů. Odmítneme zákaz spalovacích motorů od roku 2035 a zavádění uhlíkových daní na paliva. Green Deal je v současné podobě neudržitelný, proto budeme prosazovat jeho zásadní revizi. Zákaz prodeje a výroby aut se spalovacím motorem od roku 2035 je nepřijatelný. A v případě emisních povolenek pro domácnosti a dopravu ETS2 jsme připraveni neimplementovat tento systém do české legislativy a zabránit vysoce negativním sociálním dopadům do společnosti.
Podle DUH by radikální snížení povolené rychlostí na silnicích mělo nejrychlejší dopad. Organizace vypočítává, že pokud by Němci mohli jezdit po dálnici maximálně stovkou, mimo město osmdesátkou (dnes platí stovka) a ve městě třicítkou (dnes je limit 50 km/h), ročně by se ušetřilo 11,7 milionu tun emisí CO2.
„Zavedení rychlostních limitů je nejefektivnější, nejlevnější a nejrychlejší opatření ke snížení emisí CO2. Samo o sobě znamená třetinu nutné úspory v rámci dopravy,“ vypočítává šéf Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch.
DUH se v kampani za zavedení rychlostního limitu spojilo s dalšími ekologickými organizacemi i s Asociací pomoci obětem dopravních nehod (VOD). „Rychlostní limity zvýší bezpečnost a pomohou ochránit klima i zdraví obyvatel,“ upozorňuje Peter Schlanstein z VOD.
Ekologičtí aktivisté argumentují tím, že německá spolková vláda musí zlepšit svůj program pro boj s ochranou klimatu. Tak totiž zní rozhodnutí Spolkového správního soudu z konce ledna, vládu u něj žalovala zmíněná ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe, podle níž Německo neplní své závazky ve snižování emisí oxidu uhličitého.
Motoristický magazín Auto motor und sport celou problematiku vysvětluje: Německo se jako signatář Pařížské dohody o klimatu zavázalo, že se pokusí udělat vše pro to, aby udrželo globální oteplování pod 1,5 nebo dvěma stupni Celsia v porovnání s předindustriální dobou. V roce 2019 tento závazek překlopilo do zákona – země musí do roku 2030 snížit svoje emise CO2 oproti roku 1990 o 65 procent.
Jenže klimatický plán spolkové vlády z roku 2023 podle ekologů není dostatečný a nepovede k dostatečnému snížení emisí oxidu uhličitého. Podle Deutsche Umwelthilfe v něm pro splnění zákonného cíle chybí úspora 200 milionů tun CO2.
Vládu kvůli tomu žalovali a v roce 2024 jim vyšší správní soud dal za pravdu. Tehdejší ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck (Zelení) se odvolal. Celý případ se tak dostal ke Spolkovému správnímu soudu a ten původní rozhodnutí potvrdil. Klimatický plán je i podle něj nedostatečný.
