Poklesl i počet narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku. Zatímco v roce 2021 jich bylo 1,83, v roce 2024 už jen 1,37. Loni to pokleslo na 1,28 dítěte. „Celkový pokles za čtyři roky činil 34 tisíc dětí, celková plodnost o 0,54 dítěte na jednu ženu https://www.novinky.cz/clanek/domaci-v-cesku-se-loni-narodilo-nejmene-deti-v-historii-40570745
"Stoupá i podíl bezdětných žen, protože odkládají, nebo dokonce zcela odmítají založení rodiny. „Pokud se situace z loňska nezmění, zůstane bezdětných 38 procent žen,“ dodala Štyglerová. Snižuje se i počet dětí, které má jedna žena. První dítě přitom mají ženy ve 29,2 roku." Je to tedy urgentní problém. Jeho řešení naznačují ohlasy, které máme z našich sociálních sítí.
Proč se nerodí dost dětí? Těžké seznamování, málo svateb, bytová nouze
Z praxe a ohlasů mladých lidí máme tyto poznatky:
Mladí lidé mají problém se seznamovat. Pro mladé muže, kteří by chtěli zakládat rodiny není často dost žen, které by chtěly totéž a naopak - míjejí se, věnují moc pozornosti počítačům a mobilním telefonům, chybí taneční zábavy, kde se přirozeně seznamovali nebo jiné formy pro seznamování dospělých ve vhodném věku pro zakládání rodin.
Pro založení rodiny potřebují mít jistotu stálého vztahu, což je ale narušeno trendem „nebrat se". Malá popularita svateb je až děsivá. Svatby získaly punc něčeho, co není výhodné (hlavně pro muže) a přitom funkce manželství je výchova, společná péče o děti, láska, vzájemná pomoc. Pokud neobnovíme popularitu svateb, bude to se zvyšováním populace i jejím udržením, velmi těžké. Máme zde influencery, co podporují myšlenky LGBT apod., ale chybí nám popularizace svateb jako pěkného a pozitivního způsobu společného žití páru, aby děti měli jednu maminku a jednoho tatínka, měli všichni stejné příjmení a jeden domov. Pak nemají být děti zmatené a nejisté, když jim chybí tyto základní jistoty.
Pro založení rodiny potřebují mít kde bydlet - to je mezi mladými lidmi nejvíc připomínaná otázka. Kde ale bydlet ? Možnost získání bydlení v podstatě odklání páry od rodičovství, protože hypotéky pro vlastnické bydlení jsou příliš nákladné, pokud vypadne jeden příjem po dobu mateřské a rodičovské dovolené, může nastat problém se splácením hypotéky, a splácení hypotéky také může vyvolat ten problém, že páry pak často nechtějí dvě nebo tři děti, ale jen jedno.
Pro rychlé zlepšení demografické situace by tedy bylo nejen potřeba víc stavět, ale získat bydlení po dobu mateřské a rodičovské takovým způsobem, aby se páry nemusely bát mít jedno nebo víc dětí - tedy dostupnější nájemní bydlení a aby přestalo být moderní jedině vlastnické bydlení. Možná by měla být i kombinace - napřed nájemní bydlení, později vlastnické bydlení. To dnes téměř nejde a je to škoda.
Když stavět rodinné bydlení k pronájmu, je třeba stavět byty vhodných rozměrů pro rodiny, žádné mikrobyty, jak teď developeři prosazují, potřebujeme byty o 60 m2 a 70-80 m2 za slušnou cenu.
Spolehněme se na silné generační ročníky
Musíme zohlednit demografickou situaci - tj. očekávejme porodnost, která odpovídá síle předchozích generací. Například těsně po sametové revoluci byl útlum porodnosti, který trval skoro deset let, jak se lidem otevřely možnosti cestování, jiný životní styl a omezila se podpora porodnosti státem. Tedy ženy, které mohly mít děti už v roce 1990 (kdy jim třeba bylo 20 let a jejich matky ve stejném věku děti měly, najednou děti deset let nechtěly, a měly je nakonec až ve 30 letech nebo i později, a to ještě ne vždy dvě děti, ale třeba jen jedno dítě).
5) Pro zjištění, jestli můžeme očekávat více dětí musíme tedy vědět: Kolik máme žen v potenciálně plodném věku? Jestli mají možnost mít partnera, který s nimi chce děti? Jestli mají odpovídající zdravotní stav, aby to šlo? Jestli mají materiální zabezpečení, které vyhodnotí jako vhodné k pořízení si dětí? Jestli jim jejich kariéra nějakým způsobem nebrání (např. lékařky před atestacemi, časté cestování do zahraničí, nevhodná práce na směny)?
Migrace není lék na neplodnost, podporujme spíš zamilované páry než ekonomickou migraci
Nahrazovat porodnost českých žen porodností migrujících osob znamená, že jsme to vzdali. Něco jiného je přirozená migrace „tak zvaně z lásky" kdy se dva lidé třeba z různých států někde seznámí, usadí se na území určitého státu ať už jejich domovského nebo jiného a tam spolu vychovávají děti. Tahle varianta nevadí a může být přínosná. Horší je situace, když bychom masově nahrazovali nedostatečný počet dětí dětmi párů, kdy jsou oba z jednoho jiného státu. To je vzdávání se vlastní kulturní identity a může se tím zásadně přetvářet populace našeho státu v neprospěch českých občanů. Tohle není dobře.
Studium a kariéra jsou fajn, ale netřeba přehánět – plodný čas žen je omezený
Kariéra jako faktor odkládající mateřství je významná. To se týká nejen žen, ale i muži odkládají založení rodiny kvůli kariéře, například když hodně cestují. Důležité je, aby celý pár mateřství plánoval, resp. od určité chvíle se mu nebránil, protože naplánovat mateřství tak úplně nejde, tedy čím víc se jej páry snaží plánovat, tím naopak často dochází k opaku a dítě jim počít nejde.
Drogy nejsou super – ani v mládí
Takže je třeba mladým lidem zdůrazňovat, že na mateřství má žena omezený počet let a měla by na to myslet při plánování své kariéry. Ono je také otázka, jak kvalitní potomky můžete mít vzhledem k věku matky, ale i věku otce. Vysoká rizika jsou přítomna ve věku do 18 let a pak zase od 35 let, ještě víc od 37 a velmi vysoká od 40 let. Takže ideálně, když ženy mají děti od 22 až 25 let a stihnou všechny potomky do 35 let. Pak méně hrozí genetické poškození plodu a jiné zdravotní potíže jak pro ženu, tak pro jejího potomka.
Důležitá také je osvěta ohledně návykových látek. Není správné, že až v knihách o těhotenství si ženy mohou přečíst jak moc jejich zdraví a zdraví společného dítěte mohly ovlivnit třeba látky typu marihuana. V tu chvíli, zpětně už s tím nebudou moct nic dělat. Podobně by měli víc vystupovat lékaři na téma zdraví mužů a žen ve smyslu častého střídaní partnerů. Spíš funguje propagace nevěrného chování než dlouhodobě věrného. To je velká škoda.
Neflákači vyřeší důchodovou krizi
Stárnutí populace je velký problém, je to drahé, neefektivní, špatné naděje do budoucna. Řešením je zmírnit stárnutí populace tím, že se z naší nejnadějnější generace narozené v letech 2006 až 2011 narodí dvě děti na jeden pár, ideálně v manželství a další populační ročníky na to navážou. Plus ze slabších populačních ročníků, které je předcházejí nám vznikne také spousta potomků tím, že se jejich rodiče nebudou bát je zplodit a uživit je. Šance to vyřešit tady je, ještě není pozdě, jen je třeba všechno dobře připravit, schválit, bydlení neprodražovat neustálými změnami legislativy, ale naopak usnadnit jeho získání. A také vést ženy k neodkládání mateřství a muže k tomu, aby se "pochlapili", vstali od počítače nebo mobilu a věnovali se svým partnerkám a nebáli se závazků. Pořádné muže zde potřebujeme, to je základ.
Mladí lidé narození 2006 – 2011 – o ty jde nejvíc, ti to můžou zachránit
Brzy budeme mít neopakovatelnou příležitost demografickou krizi na dlouho vyřešit, musíme se toho jen správně chopit. Do věku dospělých právě vstupuje generace tzv. baby boomu. Jsou to mladí lidé narození v letech 2006 - 2007, následovat je budou další velice početně silné ročníky. Těm je nyní 19 – 15 (14) let, další ročníky už byly trochu méně početné. Tato generace narážela na nedostatečné kapacity porodnic, za další roky mateřských škol, škol a před pár lety jsme řešili nedostatek míst pro ně na středních školách, zejména v Praze a Středočeském kraji. To ukazuje početní sílu této generace. Narodili se po zásadním zvýšení porodného (bylo až 15 tisíc za jedno dítě) a rodičovského příspěvku (z 2.500,- na nejprve 3.500,- Kč měsíčně, a v tom roce 2006 a dál na 8.500,-Kč). To bylo tehdy naprosto fungující propopulační opatření. Zafungovalo, porodnice "praskaly ve švech" . My máme možnost to zopakovat s touhle generací jakmile dokončí své vzdělání a získají seriózní práci. Je třeba, aby se to velmi přesně načasovalo. A ještě předtím abychom nastavili možnosti bydlení, které jim umožní ty děti, co se jim narodí, úspěšně vychovat. Nemůžeme to nechat zcela na volné ruce trhu, ale můžeme nabídku vhodně nasměrovat, podpořit.
Přepočítat podporu mladých rodin – kolik jim to hodí měsíčně
Takže potřebujeme ve vhodnou dobu zase přepočítat podporu rodin, ale ideálně nikoliv jen celou tu částku, ale co to uleví rodinnému rozpočtu měsíčně. Protože to je to nejdůležitější. Aby matky malých dětí zbytečně nebyli posunováni rodinnými příslušníky zpátky do práce, ale mohly se dost věnovat dětem.
Zkrácené úvazky jsou fajn a proč je nepodpořit, ale matky by do nich neměly být nuceny. Potřebují důvěřovat těm, kdo mají pečovat o jejich dítě v době jejich nepřítomnosti. Lepší než děti dávat do skupin je mít zajištěnou kvalitní péči o dítě v mateřské škole, která bude dostatečně vybavená, bude tam místo pro Vaše dítě a nebudete muset platit přehnanou částku za soukromou školku za nehorázné peníze. Školka by měla být standard, následně škola v dostupné vzdálenosti, spádová, s garantovanou úrovní výuky.
Závěr
Ještě máme čas to napravit, ale je třeba zapojit všechny síly a vhodně investovat do opatření, která opravdu pomohou. Namalovat si časovou osu silných ročníků, zapojit demografy, přepočítat podporu mladých rodin na měsíční příjmy a výdaje, angažovat pár úspěšných párů, oživit institut manželství. Nemusí být pozdě, když se do toho pustíme.
