Rusko tvrdí, že za útokem stojí Ukrajina, Ukrajina to popírá a označuje za propagandu. Pravdu se běžný člověk stejně nedozví! Co mě ale štve nejvíc, je samotný fakt, že se v okolí jaderné elektrárny vůbec létá s drony a vede válka způsobem, který může mít katastrofální následky pro miliony lidí.
Jestli Ukrajina používá drony v oblasti tak citlivého zařízení, tak by si je sakra měla umět pohlídat. Tohle není nějaký opuštěný sklad někde v poli. Tohle je jaderná elektrárna. Jedna chyba, jeden špatný zásah, jeden technický problém a následky mohou řešit lidé stovky kilometrů daleko. A vůbec mě nezajímá, kdo má zrovna lepší propagandu. Když se něco semele v okolí jaderného zařízení, tak je to katastrofa pro všechny. Pro Rusy, Ukrajince i Evropany.
Přijde mi naprosto šílené, že se z podobných incidentů stává skoro běžná zpráva, nad kterou většina médií jen mávne rukou a jede dál. Pak se máme tvářit, že je všechno pod kontrolou? Že není důvod k obavám? Jak nemá být důvod k obavám, když kolem největší jaderné elektrárny v Evropě lítají drony a každý měsíc čteme o dalším incidentu?
Ať už je za tím kdokoliv, měl by nést plnou odpovědnost. Pokud Ukrajina tvrdí, že za tím nestojí, pak je potřeba to důkladně vyšetřit. Pokud za tím stojí ukrajinská strana, tak je to naprostá nezodpovědnost a měla by si své drony sakra pohlídat. Protože hazardovat v okolí jaderné elektrárny není hrdinství ani vojenská strategie. Je to hazard se životy milionů lidí.
Nejhorší na tom všem je, že obyčejní lidé mají pocit, že se hraje čím dál nebezpečnější hra a nikdo jim není schopen říct, kde je vlastně hranice. A právě to vyvolává strach. Ne články v médiích. Ne diskuse na internetu. Ale podobné bezohledné manévry, které nás mohou všechny stát mnohem víc, než si dnes dokážeme představit.
A nejde jen o okolí Záporožské elektrárny. Válka už dávno nepůsobí dopady pouze na území Ukrajiny. V posledním roce opakovaně dopadaly drony na území Rumunska a Moldavska, byly narušovány vzdušné prostory členských států NATO, Polsko řešilo sabotáže na infrastruktuře a pobaltské státy opakovaně čelily zvýšené vojenské aktivitě v blízkosti svých hranic. Incidenty byly hlášeny také ve Švédsku a Turecku.
Každý takový případ ukazuje, jak tenká je hranice mezi regionálním konfliktem a situací, která může zasáhnout mnohem širší část Evropy. O to absurdněji působí skutečnost, že se stále častěji bavíme o pádech dronů, narušování vzdušného prostoru nebo incidentech v okolí jaderných zařízení skoro jako o běžné součásti zpravodajství. Neměly by být běžné. Právě naopak. Každý podobný incident by měl být varováním, že současný směr vede k stále větším rizikům.
Nebylo by už na čase opět zasednout k jednacímu stolu? Protože čím déle bude konflikt pokračovat, tím větší je šance, že jednou dojde k chybě, kterou už nepůjde vzít zpět!
