03.12.2012 17:00:00
Hrozí zmatky v občanském právu
Když 20. února 2012 podepsal Václav Klaus nový občanský zákoník, zbývalo vládě 21 měsíců tzv. legisvakanční doby. Tedy doby do nabytí jeho účinnosti, která je v něm stanovena na 1. ledna 2014.
V této souvislosti je podstatné říci, že opozice, především poslanci za KSČM, ale - a to je podstatné - i široká odborná veřejnost, poukazovali v průběhu projednávání na skutečnost, že ani dvouletá legisvakanční doba nebude pro složitost nového občanského zákoníku postačovat. Rozsah změn, které přináší, se dá lakonicky vyjádřit poměrem 626 paragrafů starého občanského zákona ku 3046 nového. Je třeba však také objektivně říci, že rozsah obou občanských zákoníků je sice hmatatelný, ale nikoliv nejpodstatnější.
Zřejmě hlavním problémem nového občanského zákoníku bude materiální diskontinuita se zákonodárstvím do roku 1989. Tvůrci nového občanského zákoníku se absolutně rozešli s obsahovou a terminologickou koncepcí historického vývoje občanského práva a z něj postupně vyprofilovaných nových, relativně samostatných, právních odvětví, např. pracovního, rodinného práva. Zvolili cestu vystavění zcela nového právního předpisu s využitím institutů a pojmů, které dnes ani mnohdy nijak neodpovídají způsobu života. Vnímá však stávající ekonomickou a sociální nerovnost ve společnosti a předpokládá ukotvení majetkového censu v našem právním řádu. V řadě případů lze vést diskuse, nakolik je sama norma situována jako předpis základní a svým způsobem nadřazený jiným zákonům. Nejde zdaleka jen o kodifikaci občanskoprávních vztahů, ale o pokus kodifikovat základy celého civilního práva s dopady např. i do práva sociálního a pracovního. V řadě případů budí nový občanský zákoník dojem normy plné nostalgických vzpomínek na hlubokou minulost.
Neméně podstatná je i skutečnost, že nový občanský zákoník předpokládá změnu velkého množství jím dotčených právních předpisů. I u těchto změn by měla být zohledněna nezbytná lhůta na seznámení se s nimi pro odbornou i laickou veřejnost. Vláda ani ministerstvo spravedlnosti však souběžně s novým občanským zákoníkem žádné změny nepředstavovaly. Nový občanský zákoník nabyl platnosti podpisem prezidenta republiky, od té doby uběhlo téměř osm měsíců a parlamentu nebyla žádná z norem, jejíž změnu občanský zákoník předpokládá, předložena. Odborná veřejnost i sami soudci proto oprávněně poukazují na potřebu posunout dobu účinnosti minimálně o jeden další rok. To bylo také podstatou legislativní iniciativy poslanců za KSČM. Vláda se k ní postavila zády a neshledala ji opodstatněnou. Chci v této souvislosti poukázat na moment, kdy byl přijat nový trestní zákon. Ještě než nabyl účinnosti, vznikla nutnost jej novelizovat. V případě nového občanského zákona je tato skutečnost více než oprávněná. Jde o normu, která ovlivní celou oblast civilního práva. Nelze proto spoléhat, že soudy svými judikáty budou teprve následně vymezovat hranici pro změny v jiných právních předpisech. Proto bude KSČM nadále usilovat o oddálení účinnosti nového občanského zákona.
Stanislav Grospič, poslanec a místopředseda ústavněprávního výboru
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
