Proto jsem hned po ustavujícím jednání Zastupitelstva Zlínského kraje popsal toto jednání ve svém článku to, co se na jednání dělo. Článek jsem zaslal tajemnici krajského výboru Ing. Butnikošarovské ke zveřejnění na stránkách krajské organizace KSČM. Ta požadovala nějaké drobné úpravy, byť se mi zdály zbytečné, řekl jsem dobře. Vadila slova jako koryta, huba, ksicht a popis události s transparentem jednoho z protestujících, který mi cpal na můj stůl. Článek byl poté zveřejněn na stránkách krajské organizace.
Na článek jsem slyšel různé reakce. Ocenil jej například jeden z vedoucích oddělení ústředního výboru KSČM Ludvík Šulda. Negativní reakci mi zatelefonoval místopředseda okresního výboru KSČM v Uherském Hradišti RSDr. Bystřický. Podle něj se v něm nemluvilo vhodně o koaličním partnerovi. Zeptal jsem se jej, zda jde o větu: ,,Nečasovo vyjádření bylo ke KSČM velmi nekolegiální.“ Řekl, že nejen to, ale co konkrétně bylo dále za problém, mi neřekl. Dále řekl, že bychom se měli jako zastupitelé domluvit na tom, jaké články je vhodné publikovat a že jeho názor je takový, že by bylo dobré článek stáhnout. Bral jsem to jako jeho osobní názor.
Článek pak ovšem skutečně stažen byl. Nikdo se mi to ovšem nenamáhal oznámit. Až po nějaké době jsem se dočetl v zápise z krajského výboru, že tak rozhodl předseda krajského výboru Ing. Varga. Od členů krajského výboru Jardy Procházky a Jirky Hovadíka jsem se pak dále dozvěděl, že údajně měla vadit věta hned za větou o Nečasovi, a to věta: ,,Nu což, aspoň víme, s kým máme tu čest.“ Ta vlastně sama o sobě nic neříká, kromě toho, že každý čin člověka o něm něco vypovídá. Nic méně, nic více.
Jsem toho názoru, že krajští zastupitelé by měli informovat upřímně a bez nějakého skrývání o tom, co se v krajském zastupitelstvu děje. V článku jsem neuvedl nic nepravdivého, natož něco urážlivého. Jestli našemu koaličnímu partnerovi bude vadit pravda, nevím. Ale já ji kvůli němu skrývat nebudu. Marx píše, že komunisté považují za nedůstojné tajit své úmysly. A s tím se plně ztotožňuji. Proto zveřejňuji článek, tak jak jsem ho napsal, ať každý sám posoudí, zda je článek dobrý nebo špatný.
Ustavující jednání zastupitelstva se uskutečnilo 8.11. Na programu byly body personální a organizační, aby mohlo nově zvolené zastupitelstvo začít fungovat. Před jednáním byla předjednána koalice ČSSD, KSČM a SPOZ, takže se dalo očekávat, že vedení kraje bude zvoleno.
Nicméně se vyskytli lidé, kteří chtěli této koalici zabránit. Pánové Hegmon a Karásek sezvali hordu protestujících, z nichž většina by měla spíše být ve škole, která chtěla levicové koalici opírající se o levicovou většinu v zastupitelstvu a mající blízký program zabránit. Organizátoři protestu mluvili sice o své apolitičnosti, nicméně celý cirkus byl očividně napojený na Gazdíka (předseda STAN, nejbližšího partnera TOP 09, i když se to organizátoři snažili zapírat), protože bylo vidět, že protestující dobře vědí, kdy a o čem bude Gazdík mluvit. Docela bych se nedivil, kdyby to pro část protestujících byla dobře zaplacená brigáda.
Už před vchodem do budovy krajského úřadu stáli protestující s transparenty „Vítáme zastupitele Gottwaldovského kraje“. Jedněm držitelům tohoto transparentu řekl, že to asi není pro mě, že jsem byl totiž zvolen zastupitelem Zlínského kraje, a druhým, že by se radši měli vrátit do školy, protože tam by jim možná řekli, že Gottwaldovský kraj byl zrušen někdy v roce 1960. Jedna z nich mě pak začala přesvědčovat, ať podepíšu jejich petici. Jestli si myslela, že jako komunista podepíšu petici proti sobě, nebo prostě ani nevěděla, kdo jsou ti komunističtí zastupitelé, proti kterým protestuje, je otázkou, z dalšího vývoje si myslím, že to druhé. Při skládání zastupitelského slibu totiž protestující pokřikovali jen na mediálně známější kandidáty, Ivana Mařáka a Jardu Kučeru.
Protestující se namačkali i do zasedací místnosti zastupitelstva, byť je hejtman upozornil, že se nemusí mačkat, že v další místnosti budou mít přímý přenos. Celou dobu pak nevhodným chováním a výkřiky jednání zastupitelstva rušili.
Prvními body zastupitelstva bylo zahájení a schválení programu. Do programu se zastupitelka TOP 09 snažila vložit bod k transparentnosti. Zastupitelé za KSČM se většinou zdrželi, byť samozřejmě pro transparentnost jsou, ale pro navrhované změny by bylo potřeba udělat úpravy jednacího řádu, na jejichž důkladnou přípravu je potřeba určitý čas. Návrh zastupitelky byl však zařazen. Dále se někteří z opozice a protestujících snažili navrhovat přerušení jednání s požadavkem, aby zastupitelé vyjednali novou koalici, ale marně. Program byl poté schválen.
Poté se přistoupilo ke složení slibu nových zastupitelů. Slib složili všichni, byť jak bylo zmíněno výše, někteří protestující skládání narušovali. Bez větších problémů byly zvoleny volební a návrhová komise a ověřovatelé zápisu.
Poté nastala hlavní část zastupitelstva, která měla volit krajskou radu a výbory. První byla na řadě volba hejtmana. Zde předvedli protestující jeden z největších cirkusů. Zaznělo obviňování z totality, předání hejtmanovi letenky do Severní Koreje a další výstupy. Jedním z argumentů bylo, že komunisty nechtělo v radě 80 % lidí, protože 80 % lidí je nevolilo. Jenže to by v radě nemohl být nikdo. Protestující možná ani vlastně nevěděli, co chtějí. Jeden vykřikoval „nejsme děti“, další na mě pokřikoval, že jsem moc mladý, že o tom nic nevím. Protestující také jistou dobu chtěli za hejtmana Čunka. Že podle slov státního zástupce nebýt tento člověk jistou dobu místopředsedou vlády, zřejmě by seděl nebo aspoň měl co vysvětlovat u soudu, si protestující moc nevzpomněli.
Protestující chtěli veřejnou volbu hejtmana, údajně proto, aby každý musel koalici podpořit veřejně. Pro jejich záměr by byla rozhodně logičtější tajná volba, protože by někdo z koaličních zastupitelů mohl cuknout, ale jelikož lidovci a gazdíkovci spíše očekávali, že čtyři z lidovců by mohli v tajné volbě podpořit koalici, demonstrující (v jejich režii) prosazovali veřejnou. S tím však koalice neměla problém. Pro všechny případy tedy ještě opozice donutila své zastupitele opustit zasedací místnost. Na část jednání se pak ještě vrátili zřejmě stranicky velmi spolehliví Špendlík (STAN) a Čunek. Hejtmanem byl ve veřejné volbě zvolen Stanislav Mišák, jediný kandidát, všemi 25 hlasy přítomných zastupitelů.
Poté následovala volba náměstků. U té již protestující nepožadovali tajnou volbu, ale opět dělali nepořádek. Část protestujících pak chtěla zabránit zvoleným zastupitelům v přístupu k volební urně. Ano, správně, protestující měli plné huby demokracie a přitom chtěli zastupitelům zabránit demokraticky volit. Naštěstí nedošlo ke konfliktu, protože do zasedací místnosti se vrátil Čunek a měl alespoň tolik slušnosti, že demonstrujícím toto konání rozmluvil s tím, že je to protizákonné a že by volbě mohli zabránit jen dočasně. Demonstranti se pak vrátili do vyhrazeného prostoru, přičemž mi jeden z nich položil transparent se Stalinem na stůl. Transparent jsem mu naštvaně vrátil a řekl jsem mu, ať mi své krámy nestrká na stůl, ať si je nechá. Co bych já antistalinista dělal se Stalinovým ksichtem? Náměstky byli zvoleni Jaroslav Drozd (ČSSD) 24 hlasy, Ivan Mařák (KSČM) 23 hlasy a Lubomír Nečas (SPOZ) 23 hlasy ze 24 platných. Jeden hlas byl neplatný.
Za zajímavost v další části jednání ještě stálo vyjádření Nečase k tomu, proč vstoupili zemanovi do koalice. Nečasovo vyjádření bylo ke KSČM velmi nekolegiální. Nu což, aspoň víme, s kým máme tu čest. Následovala volba zbytku krajské rady. Uvolněnými radními byli zvoleni Jarda Kučera za KSČM, Petr Navrátil, Taťána Nersesjan a Ladislav Kryštof (ČSSD). Neuvolněným radním byl zvolen František Čuba (SPOZ).
Volba výborů už se nesla v klidnějším tónu. V sále nebyla ani opozice, ani protestující (slibovali účast na každém zastupitelstvu, nevydrželi ani celé první) a dokonce ani novináři (asi je zajímali jen protesty, ne to, co krajské zastupitelstvo schválí). Do výborů byli zvoleni zatím jen zástupci koalice, protože opozice nebyla přítomna a její zástupce neměl kdo navrhnout. Koalici byly známy jen návrhy na předsedy výborů ze zákona (finanční, kontrolní, pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost), které přenechala opozici a které zvolila dle jejího návrhu. Schválen byl i plán práce. Bod zařazený na přání Mergenthalové byl kvůli nepřítomnosti překladatelky odložen na další zastupitelstvo s tím, že budou připraveny i příslušné změny jednacího řádu, což osobně považuji za nejlepší vyřízení jejího bodu. Do bodu Různé neměl nikdo žádný námět a tak ustavující zastupitelstvo mohlo skončit.
Celkově tedy ustavující zastupitelstvo naplnilo, co naplnit mělo. Zastupitelé se nenechali zastrašit opticky možná velkou a ukřičenou, ale vzhledem k počtu voleb účastnících se občanů malou, skupinou odpůrců levicové koalice, kterou si přála většina občanů. Konečně tedy neovládají kraj pouze strany ovládající jej od počátku, od koryta byly odstaveny ODS (s nechvalně známým Lukášem) a KDU-ČSL (Čunek by také asi nebyl pro kraj velká výhra). Je teď na nás zastupitelích, abychom pro občany udělali co nejvíce. Předpoklady k tomu dány jsou.
