%20-%20kopie_profil_top.jpg)
Startem kauzy až bizarních rozměrů bylo možno v Plzni nazvat květnové nalezení umírajícího bezdomovce Václava Škrouda, řečeného „Smradlavky“. Asi si říkáte: „ Co může být na skonu jednoho stále opilého bezdomovce až tak mimořádného, když lze v Plzni každoročně zaznamenat obdobných případů vždy několik?“ Škroud však pár dní předtím než vydechl navždy, stačil ještě poskytnout policii zajímavou výpověď, která odstartovala těžce uvěřitelný příběh.
„Muž bez domova“ byl totiž ještě v den své smrti oficiálním jednatelem a vlastníkem firmy Toladena Trade, s.r.o. Ta dovážela ve velkých objemech ropné produkty ze zahraničí a obratem je přeprodávala tuzemským odběratelům, výstižněji řečeno dalším firmám s obdobně nastrčenými jednateli. Hlavní principem vedoucím k zbohatnutí z tohoto „byznysu“ bylo znepřehlednění toku peněz tak, aby bylo možno se vyhnout placení daně z přidané hodnoty.
Podle deníku Právo za podvody stáli Tomáš Kočárek, Jan Kroupa a Tomáš Vlček. Těm „bílé koně“, cválající za několik tisícovek měsíčně, naháněli Eva Jeslínková a známý recidivista Vojtěch Sivák. Oba dva byli vedeni jako správci ubytovny patřící vlivnému exponentu plzeňské ODS Petru Štruncovi, který v červnu svoji stranu po dlouhých letech záhadně a v rychlosti opouští. Pro úplnost je nutno podotknout, že Vlček byl v době svého „podnikání“ také asistentem náměstka primátora Plzně Petra Runda, šéfa doubravecké ODS.
Jeden z oslovených bílých koní “asi padesátiletá invalidní důchodkyně“ pro tisk posléze potvrdila, že pro Kočárka a Kroupu vybírala bankovní hotovost, měsíčně vždy ve výši kolem 1,5 milionu korun, přičemž výsledná suma vytvořila nakonec milionů sedmnáct.
Z dosavadních policejních zjištění je zřejmé, že platby, spojené s podvodnými obchody, realizovala zejména firma Aloprex Trade, s.r.o. A i zde byl jednatelem „bílý kůň“, který „pouze“ vybíral peníze v hotovosti a předával je dále. Finanční úřad vyčíslil vzniklou škodu na 95 milionů korun, avšak celková škoda způsobená státu by se mohla podle předběžných odhadů vyšplhat až na půl miliardy korun.
„Osvědčený mechanismus“ využívala povedená trojice i v jiných případech. Tam jim již měli pomáhat i plzeňští komunální politici ODS Adam Soleh a Radek Mráz. Soleh, svého času člen dozorčí rady nejvýznamnější městské společnosti Plzeňská teplárenská, a.s. a poradce ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila měl podle policejních zjištění vyvést z účtů inkasní společnosti Mejavin Trade, s.r.o. kolem 26 milionů, aby tím znemožnil dohledat jejich původ. Mráz, člen Regionální i Oblastní rady ODS, radní nejlidnatější plzeňské části a člen dozorčí rady městské společnosti Parking Plzeň prostřednictvím firmy Sesto, s.r.o., kterou řídil přes další „bílé koně“ Lukáše Čecha a Josefa Otta, vyráběl fiktivní faktury. Těmto obviněným by měl hrozit až desetiletý trest odnětí svobody, což se v dlouhodobě „modré“ Plzni snad ještě nepřihodilo.
Netrvalo však dlouho a dveře k mafiánským praktikám uvnitř ODS byly pootevřeny ještě více. To, když se k poměrům v této „demokratické straně“ vyjádřil již výše v textu zmíněný násilník Vojtěch Sivák, aktuálně si odpykávající trest odnětí svobody za zbití majitele plzeňského salonu krásy Michala Sičáka, údajně na objednávku dalšího člena ODS Radka Nováka. Osvědčil, že měl za úkol bít a zastrašovat lidi, kteří stáli v cestě. V jeho hledáčku měli být dokonce i primátor Plzně Martin Baxa nebo člen Výkonné rady ODS a předseda představenstva Plzeňské teplárenské a.s. Roman Jurečko. Doznal též, že před dvěma lety sháněl „bílé koně“, coby jednatele do firem obchodující s pohonnými hmotami a neplatícími z toho daň. Za svého zaměstnavatele považoval Sivák lochotínského radního. Mladý a volebně „nadějný“ politik ODS Radek Mráz s ním chodil komunikovat i do věznice, kde Siváka ubezpečoval, že „zná nějaké policisty, kteří se když tak postarají, kdyby byl nějaký problém“.
Zda si Mráz jen tak planě vymýšlel či nikoliv lze jen spekulovat. Realitou ale zůstává, že s bývalými významnými příslušníky policie v blízkém kontaktu dnes skutečně je. Minimálně s jeho advokátem, kterým by měl být bývalý náměstek policejního prezidenta plukovník Jan Brázda, o kterém se koncem roku 2009 intenzivně spekulovalo jako o nejžhavějším kandidátovi na odebrání titulu Ph.D. a také o jeho dalším, ne zcela čistě získaném, titulu Mgr. z plzeňské právnické fakulty. V této době, plné netransparentního studia mnoha prominentů a klientelismu, zde učil a předpokládám, že snad stále na částečný pracovní úvazek ještě vyučuje, místopředseda ODS a místopředseda Poslanecké sněmovny PČR Jiří Pospíšil. Bože chraň, před necelým rokem též jeden z kandidátů na post plzeňského hejtmana!
Celý komplikovaný případ ještě není zdaleka u svého konce, ale již nyní můžeme z některých zveřejněných informací usuzovat, co je v dimenzi plzeňské ODS vlastně všechno možné. Alespoň jak já zjišťuji, tak snad zcela všechno!
V tomto svém příspěvku jsem nechtěl jen znovu opakovat tiskem proběhlé a notoricky již známé informace, jen jsem je pokusil přehledně zařadit do doposud jen částečně odkrytého kriminálně-klientelistické systému v Plzni tak, aby mohly samovolně vyniknout i další možné souvislosti a vazby.
