Můžeme mít na pana exprezidenta jakýkoli názor, ale měli bychom se naučit jedno: umět naslouchat, vnímat a následně analyzovat. Výhodou pana prezidenta je, že se neohlíží na to, jak jeho slova jednotlivá média přijmou a jak se k nim postaví. Je stále svůj. K svojí inteligenci má stále charisma, má za sebou obrovský kus práce. Práce, která se nemusí všem líbit, ale každý musí uznat, že za sebou zanechal výraznou stopu v našich postkomunistických dějinách. Ve svých vyjádřeních na to mnozí zapomínají. Bez něho by pan Babiš dnes jen stěží vlastnil a řídil společnost, jakou dnes vlastní. I on se zasloužil o to, že dnes zde vládne demokracie. Nelze vyjmenovat vše a je naprosto evidentní, že ne vše se třeba povedlo. Ale měli bychom se naučit hovořit o lidech, kteří pro naši zemi něco vykonali, s určitým respektem. Nejen v tomto případě nám chybí určitá slušnost a úcta k autoritám. Chceme po občanech, aby respektovali státní orgány, a přitom sami děláme pravý opak. Chováme se, jak se nám hodí, popíráme svá slova svým chováním. Rádi se holedbáme tím, co by se mělo a přitom děláme opak. Napadáme ostatní, ale hlavně proto, že vlastně sami nemáme žádný program, nemáme co říci, nemáme co nabídnout. Programem se stává vymezení se vůči někomu, něčemu. Chybějí vize, vize o tom, kam směřovat, co dělat a proč. A bez vizí život nefunguje. Nikde. Ani v práci ani v politice.

A co poplatky ve zdravotnictví?

S tématem vizí krom jiného souvisí i naše zdravotnictví, ale s tím i sociální služby a celá sociální politika. Konec poplatků ve zdravotnictví jistě uvítalo mnoho občanů. Málokdo se již dále stará o to, jak budou nemocnice, ale nejen ty, dále fungovat při výpadku nemalých finančních prostředků. Již dnes je čekací lhůta na některé operační výkony poměrně dlouhá, co se stane dál? K tomu se přidalo ukončení výjimky z počtu přesčasových hodin. Postrádám koncepčnost v těchto krocích, chybí zde jasná koncepce a vize, jak bude vše fungovat. Ale přijde mi, že pro určitou část politiků toto není podstatné, protože jejich programem byla negace a ne program. VZP slibuje, kolik komu nahradí, ale přitom svými kroky snižuje objem finančních prostředků jinde, například v sociálních službách, zavedením degresivního vzorce. Zubařům přidá na amalgámové plomby, ale stejně tato platba nezajišťuje uhrazení skutečné ceny výkonu. Toto jsou jen jednotlivé střípky z uvedených odvětví. Ale kde je tedy vize? Kde je tedy program? Pokud nás čeká takovéto spravování věcí veřejných, moc se netěšme, protože není na co. Pokud se takto bude makat, nejsem si jistý, k čemu to dovede naši zemi. A pokud stejným stylem chtějí někteří politici spravovat i obce, zamysleme se nad tím.

A k nově vznikající vládě.

No pokud zde někdy bylo jakékoli propojení byznysu a vlády, tak nikdy ne v takovém měřítku, jako tomu bude po případném vzniku této vlády. A nejen byznysu, který je na konání vlády přímo závislý, ale i mediálního světa. Už lze jen čekat, kdy nám někdo řekne, že takto je to dobře a má to tak být, následně to napíší novináři, kteří to vždy napadali.

Jan Gabriel, předseda OS ODS Praha 11