„Ukázalo se, že lékem na rozšířenou nedůvěru veřejnosti k politikům může být jedině transparentnost i v tom, s kým a za jakých okolností se setkávají,“ říká poslankyně Věra Kovářová (klub TOP 09 a Starostové) a dodává: „To ale neznamená, že by se politici se zástupci zájmových skupin neměli setkávat vůbec. Vždyť hledání rovnováhy mezi těmito zájmy je podstatou politiky, mělo by ale být transparentní.“

Hranice právních a etických pravidel je tenká a může se lišit v případě politiků a úředníků v různých funkcích. O tom, jak by se měl či neměl lišit režim kontaktů v případech těchto dvou skupin, se na semináři také debatovalo. „Panuje shoda na tom, že kontakty úředníků se zájmovými skupinami nejsou vhodné. Dobrým příkladem jsou úředníci, kteří rozhodují třeba o veřejných zakázkách. Ti by se s představiteli zájmových skupin měli setkávat jen ve výjimečných a velmi dobře odůvodněných případech,“ míní Kovářová (klub TOP 09 a Starostové).

Jen takové chování odpovídá také slibu, který úředníci skládají podle nového služebního zákona. V něm se říká, že by úředníci měli jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu. Služební slib totiž zní: "Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu."