Při posledním rozloučení bylo zde mnoho lidí, kteří mu vděčili za mnohé, A bylo nás zde také několik, kteří mu vděčíme téměř za vše. Neboť to byl on, kdo nám v letech, kdy jsme se začali rozhlížet po světě, vložil do srdcí onen foglarovský „žlutý kvítek Vontů“, v jehož znamení jsme žili, nebo se alespoň snažíme žít.

Ale jaképak loučení! Jednak nás zde bylo mnoho, kteří věříme, že se jednou všichni znovu sejdem na onom věčném Božím tábořišti, a pak: až za pár dní, za týden nebo za měsíc vyrazíme na brdské hřebeny, na hráze jihočeských rybníků, nebo mezi skály Českého ráje, bude Dany stále s námi. Do konce svých životů na něj nezapomeneme….

Stanislav Křeček