ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,31. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

10.01.2011 20:11:00

ČR si v hodnocení míry korupce opět pohoršila

ČR si v hodnocení míry korupce opět pohoršila

Stanovisko Zdeňka Maršíčka, stínového ministra KSČM pro resort vnitra k protikorupční strategii vlády.

Korupci a finanční kriminalitu považuje KSČM za velmi nebezpečnou nemoc naší současné společnosti. Vláda schválila Strategii v boji proti korupci na období let 2010 až 2012. Tato strategie navazuje na Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011. Dle hodnocení vlády, většina úkolů této strategie byla splněna, z malé části pak z různých důvodů zrušena.
 
Jakou má však hodnotu strategie a kvalita plnění úkolů této protikorupční strategie, když korupci se daří čím dál víc? Česká republika si v hodnocení míry korupce, kterou zveřejňuje mezinárodní organizace Transparency International (TI), opět pohoršila. Mezi 178 hodnocenými zeměmi klesla za poslední roky postupně ze 41. na 53. místo. Index vnímání korupce (Corruption Perception Index; CPI) řadí země podle stupně vnímání korupce ve veřejné sféře.
 
Lze říci, že vládou schválená strategie boje proti korupci je zatím pouhé slohové cvičení. Teprve praxe ukáže, nakolik vláda prosadí změny v postoji politiků i  veřejnosti ke korupci či klientelismu. Bez těchto změn bude velmi těžké bojovat proti korupčnímu chování na všech úrovních veřejné, státní i podnikatelské sféry.
 
Jak chce tyto změny prosadit rozhádaná koalice? Není tento spor o protikorupční strategii jen kulisou, před kterou probíhají dál žabomyší mocenské a personální spory a která maskuje nebo přímo zakrývá skutečnou korupci?
 
Vlastní obsah strategie je výsledkem (bude ještě upravován) nejrůznějších kompromisů. Dlouho slibovaná strategie obsahuje rovněž některé sporné části. Mezi 58 body se totiž objevují i takové, u kterých vláda zatím pouze slibuje vypracování příslušných zákonů. Mezi takové návrhy patří např. zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, který chce rovněž vláda v dohledné době předložit. Zákon to je jistě potřebný. Jenže málokdo si uvědomuje, že se jedná o založení nového bezpečnostního sboru.
 
Dodnes nebyla předložena analýza nutných investičních nákladů na provoz budovy, automobilový park a jeho technické úpravy, PHM a ve výčtu by se dalo pokračovat. Není také známo, jak budou navýšena systemizovaná pracovní místa jak občanských pracovníků, tak příslušníků (personální rozbor dle druhů činnosti policie, vězeňství, celní správy), dále analýza náročnosti přesčasové práce a podobně. Není také známo, jak by byly řešeny náklady na zřízení organizační součásti ochrany svědka. Bez těchto opatření by se jednalo o ekonomické kaskadérství.
 
Jak je tedy možné postupovat? Současné funkční kontrolní a stížnostní útvary bezpečnostních sborů podřídit přímo pod jejich statuty – což jsou policejní prezident, generální ředitel Celní správy, generální ředitel Vězeňské služby, generální ředitel Hasičského záchranného sboru (má již realizováno). Funkční kontrolní a stížnostní útvary bezpečnostních sborů vyjmout z jakékoliv podřízenosti územních vedoucích, krajských ředitelů, náměstků generálních ředitelů a policejního prezidenta. Toto se týká i logistiky.
 
Tyto kontrolní a stížnostní útvary mají zákonem danou povinnost oznamovat zjištěná podezření ze spáchání trestné činnosti policistů inspekci, ostatní věcně a místně příslušným státním zastupitelstvím. Správní delikty se pak řeší v kázeňském a kárném řízení. Na Vrchních státních zastupitelstvích by bylo vhodné vytvořit specializované odbory státních zástupců, kam by tyto kontrolní a stížnostní útvary odesílaly své podněty. Specializovaný státní zástupce Vrchního zastupitelství by přikazoval trestní věci do šetření policii, a to teritoriálně ve své působnosti. Současné pracovníky inspekce systemizačně rozpustit do útvarů kontroly a stížností k výkonu operativní činnosti.
 
Tento návrh úpravy by byl podstatně lacinější. V jeho rámci by bylo možné využít i služeb Kriminalistického ústavu PP, Útvaru na ochranu svědka PP, Národní protidrogové centrály PP apod.
 
V tomto mezidobí by byl dostatečný časový prostor pro vypracování všech potřebných dokumentů pro diskusi ve věci Generální inspekce.
 
Podle mého názoru není reálné kvalitní návrh zákona o zřízení Generální inspekce s ohledem na rozborově-analytickou nedostatečnost a ekonomickou nepřipravenost předložit v tak krátkém termínu, v jakém ho vláda slibuje.
 
Zdeněk Maršíček, stínový ministr vnitra KSČM
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama