Když jsem sledoval pokusy o razantní omezení střelných zbraní a výsledek jednání Rady ministrů vnitra EU z 9. a 10. července 2016 v Lucembursku, vybavila se mi jedna historická paralela. Na počátku 16. století se součástí takzvaného Vladislavského zřízení zemského stalo i Zřízení o ručnicích z roku 1524. 

Jeho „preambule“ konstatuje: „Ručnice jest braň velmi ukrutná a tak nekřesťanská i nemužská, více ke zlému než k dobrému; neb se jimi mnoho nestatečných a nerozšafných mordův (i těm, ktož se s nimi obírají) přihází. A protož jest dobře a chvalitebně v tomto království té střelby zlé užívání zapovědíno.“ Takže de facto i zákaz palných zbraní.

Leč i tento právní předpis pamatoval na možnost sebeobrany, jak je zřejmé  z posledního, čtrnáctého článku. 

„Toto jest při tom znamenitě vymíněno, že ručnice všelijaké každý pán a rytířský člověk i města mohau jmíti na zámcích, tvrzech, městech, v městečkách i ve vsech svých pro obranu. A také jich mají k tomu užívati, jestli že by pokřik sšel, honiti nepřátel zemských i jakýchž koli zhúbcí, aneb také že by i bez pokřiku který pán, rytířský člověk nebo město chtěli kde na zločince, zhúbce a lúpežníky vyslati, neb kto sám svú osobú za nimi jel aneb šel. K takovým potřebám mohú jich užiti. Však aby takí poslaní list jměli pod pečetí od svého pána aneb úředníka, a též od města. A jakž by koli ta potřeba minula buď zhaubcí honění aneb na zločince vyslání, hned zase v místa svá ručnice schovány a položeny býti mají.“

Z toho je zřejmé, že už dávný zákonodárce měl na paměti bezpečnost země a jejích obyvatel. Zároveň uzákoňoval legální držení palných zbraní a definoval podmínky jejich použití. Palné zbraně prostě a zcela přirozeně provázejí společnost několik století a vždy jim byla věnována velká pozornost. Nikdy ale nepanovala okolo zbraní taková hysterie jako nyní. 

Trestné činy totiž lidé páchají až na malé výjimky s ilegálně drženou zbraní. V Česku máme stovky tisíc držitelů zbrojního průkazu. Mají zbraně nejen pro ochranu osob, života, zdraví a majetku. Také k sportu a lovu, o sběratelství nemluvě. Všechny je eviduje příslušný útvar policie. Naše politická reprezentace by se měla rozhodně postavit za své občany a, byť třeba cestou občanské neposlušnosti, chystanou evropskou směrnici o omezení střelných zbraní bezprecedentně zasahující do práv občanů suverénního státu odmítnout.

JUDr. Stanislav Körner