Dovolte mi, abych vás seznámil s hlavními body předkládaného materiálu, kterým je tzv. Pařížská dohoda, kterou dne 12. prosince loňského roku přijalo světové společenství v rámci Rámcové smlouvy OSN o změně klimatu, která upravuje základní rámec mezinárodní ochrany klimatu po roce 2020.
Tato dohoda mj. formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu, jímž je přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí dva stupně Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 stupně. Tato dohoda zároveň přináší významnou změnu, pokud jde o závazky snižování emisí skleníkových plynů. Dohoda totiž nejen ukládá rozvinutým, ale také rozvojovým státům povinnost stanovit si vnitrostátní redukční závazky k udržení tohoto cíle. Každý pátý rok se mají tyto závazky vyhodnocovat s tím, že následující závazky mají představovat pokrok oproti těm předchozím.
Česká republika, a to je potřeba zdůraznit, se společně s ostatními členskými státy Evropské unie zavázala ke společnému cíli Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Zatím se nám toto úsilí daří, protože k loňskému roku se nám povedlo snížit emise oproti roku 1990 přibližně o 35,5 procenta.
Přistoupením k Dohodě a k tomuto závazku se tak bude naplňovat společný cíl Evropské unie a jejích členských států, který byl přijat Evropskou radou v jejích závěrech z října 2014.
Dohoda dále zavádí periodické globální vyhodnocování stavu plnění Dohody a závazků smluvních stran a také formuluje globální adaptační cíl posilující adaptační kapacitu a odolnost zemí vůči negativním projevům změny klimatu, vymezuje rámec opatření na vnitrostátní úrovni a také oblast spolupráce s rozvojovými zeměmi.
Ratifikací Pařížské dohody se Česká republika připojí k úsilí států o účinnější naplňování cílů Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Rovněž podpoří prosazení požadavku dlouhodobě uplatňovaného společně s Evropskou unií a jejími členskými státy, aby se závazky vztahovaly na všechny významné producenty emisí skleníkových plynů, tj. vedle Spojených států nebo Japonska a Ruské federace také např. na Čínu, Indii, Indonésii, Brazílii nebo Mexiko, protože je třeba si uvědomit, že Evropská unie není lídrem resp. není největším znečišťovatelem z pohledu skleníkových plynů a celkové emise Evropské unie se pohybují někde kolem 12 - 13 %, kdežto např. emise Číny kolem 24 % celkových globálních emisí, Spojených států kolem 20 %.
Dohoda vstoupila v platnost již 4. listopadu letošního roku, tedy po necelém roce od jejího přijetí v Paříži. A musím konstatovat, že to bylo dříve, než asi mnozí čekali. I to poukazuje na význam, který je této Dohodě přikládán mezinárodním společenstvím, a to včetně států, které nebyly účastníky a nepřipojily se ke Kjótskému protokolu, tedy předchůdci Pařížské dohody.
Dohodu podle posledních informací již ratifikovali oba největší světoví emitenti skleníkových plynů, tedy Čína a Spojené státy, a je mi jasné, že v debatě bude otevřena otázka, jakým způsobem s ní naloží Spojené státy po zvolení nového amerického prezidenta. To je otázka určitě relevantní. Ale chci tím říct, že zatím se k Dohodě připojilo víc jak sto států a tyto státy představují téměř 80 % světových emisí CO2 už teď v současné době.
Momentálně Dohodu ratifikovalo 14 států Evropské unie, mj. už také Maďarsko, Slovensko, Polsko, tzn. i země, které v rámci V4 upřímně řečeno nebyly zrovna lídry v prosazování těchto opatření, Slovensko ratifikovalo tuto dohodu v rámci jednoho dne po schválení vládou následně hned ve sněmovně.
Závěrem bych chtěl říct, vážené kolegyně, vážení kolegové, že určitě budeme diskutovat o smyslu této Dohody. Ale já si myslím, že smysl je jediný - bez ohledu na to, zda můžou být spekulace, do jaké míry se ta antropogenní lidská činnost podílí na rychlejším oteplování naší planety, zda to je z 80 % nebo 70 % nebo 50 %, na což existují různé vědecké názory, je zcela jasné, že se na ní lidská činnost podílí. A já jsem svým původním vzděláním geolog, takže jsou to věci, o které mám zájem i mimo svou práci. A z těch minulých geologických období je naprosto jasné, že takto rychlé oteplování planety je výjimečné. Znamená to, že by svět - a děje se to touto Pařížskou dohodou - měl být solidární při dodržování klimatických závazků a Česká republika by neměla stát stranou tohoto procesu. I s ohledem na výše uvedené a také na rychlost ratifikace v ostatních zemích bych vás chtěl, vážené kolegyně, vážení kolegové, požádat o zkrácení lhůty projednání návrhu ratifikace Pařížské dohody v souladu s ustanovením § 91 jednacího řádu na třicet dní. Děkuji vám za pozornost.
