Dneska bych si vzal do úst, spíše do pera, Sluníčkáře na různých stupních řízení.

Začnu těmi nejprostšími naivními „dobrosery“ a to slečnou Všelichovou a panem Farkasem. Chtěli spasit svět a napomáhali vybudovat pro Kurdy humanitární nemocnici. Byli tureckými úřady odsouzeni za napomáhání terorismu. Pokud je tam vyslala jakákoliv organizace, pak ať se o ně postarají. Pokud tam jeli na vlastní pěst, pak si nepřeji aby z daní občanů jim bylo pomáháno. Dobře věděli do čeho jdou. Ve vězení si jistě zatopí sluníčkem, které mají v srdci, nebo to vytopí soudruh Soros a pak dostanou na holou, že se nechali chytit.

Včera v Parlamentu, před volbou pana Kotena z SPD, jako předsedy bezpečnostního výboru, jsem blahem vískal, když jsem viděl kvičet ty sluníčkářsko - vítačské kreatury, od Ali-Bartoška po Al-Němcovou a celý ten demokraticko-islámský blok 47 hlasů. Postavil se tomu pouze pan Klaus ml.. Jediný pravičák v želé rodině, pod taktovkou gay pornoherce Jákoba Jandy.

Z nejvyššího patra politiky jsem si vybral dva globální Sluníčkáře. Jedna, agentka Stasi vystudovaná v Moskvě, svazačka a zakuklená muslimka Anděla Makrela. Nakonec se asi spojí se Sluníčkářem č. 2 - Schulzem, knihovníkem SPD, který přešel do opozice a teď zase míří do vlády, aby společně zabránili opakovaným volbám. Je potřeba zabránit AfD v růstu za každou cenu. Ten knihovník mi připomíná našeho Hermanna a ten mi zase připomíná herce z filmu Stalo se za bílého dne. Brr, úplně jsem se otřepal. Anděla mi připomíná kalhotový kostým a v něm intera, ani muže ani ženu.

Neshledanou příště, milí vlastenci.

Autor je ekonomickým expertem ČHNJ.