S tím ale souvisí vysoké finanční náklady, které mnohdy dosahují desetitisíců až statisíců korun.

Senátorka Jitka Seitlová z KDU-ČSL proto se skupinou dalších senátorů navrhuje změnu energetického zákona, který má zjevnou nespravedlnost napravit.

“Může se třeba stát, že majitelé mají starý polorozpadlý dům, který chtějí zrekonstruovat. Jenže jen za přeložení vedení musí zaplatit třeba 80 tisíc korun. Přitom vedení je na domě už od minulého století a tehdy za věcné břemeno sloužící energetické síti dostali jen pár stovek, nebo nic,” vysvětlila senátorka Jitka Seitlová. Navrhuje proto novelu energetického zákona, jejímž cílem je odstranění této nespravedlivé finanční zátěže.

Senátorka Jitka Seitlová navrhuje změnu zákona s podporou dalších 20 senátorů. V praxi by změna měla odstranit povinnost vlastníků nemovitostí hradit náklady na přeložení - a to konkrétně v případech, ve kterých to není zjevně spravedlivé požadovat. “Jde například o rekonstrukce nebo nařízené demolice budovy. Další výjimky pak novela ukládá stanovit Energetickému regulačnímu úřadu."

Problém vysokých nákladů na přeložení vedení se netýká pouze jednotlivců, finanční zátěž způsobuje rovněž obcím. Ty často o přeložení žádají ve veřejném zájmu, přesto musí uhradit nemalou částku při změně umístění vedení.

V reakci na současné rozpory při vyúčtování nákladů na všechny přeložky pak novela žádá, aby měli energetici povinnost poskytnout žadateli o přeložku podrobné vyúčtování fakturovaných prací. Pokud by tato povinnost nebyla splněna, navrhují senátoři zavedení pokut.