Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, děkuji za udělení slova. Předkládám vám společně s ministrem zahraničních věcí k projednání a také ke schválení návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 - 2020 a do tohoto mandátu jsme dali i výhled na rok 2021. Tento materiál schválila vláda dne 11. dubna 2018 usnesením vlády č. 221. Vláda tak učinila, neboť samozřejmě z podstaty věci je naší povinností jako vlády, ať s důvěrou, nebo bez důvěry, včas předložit Parlamentu České republiky ke schválení návrh na působení sil v zahraničních operacích. Tím umožnila zajištění souladnosti takového působení s českým právním řádem, a tak i plnění závazků směrem k mezinárodním organizacím nebo zemím na bilaterálním základě. O navýšení v Afghánistánu rovněž požádal v dubnu dopisem generální tajemník NATO pan Stoltenberg.
Předkládaný materiál, který dnes zde projednáváme, byl zpracován s ohledem na navýšení našich příspěvků ve čtyřech zahraničních operacích ještě pro druhou polovinu roku 2018, ale zároveň na potřebu schválit nový souhrnný komplexní mandát na působení v zahraničí pro roky 2019 a 2020 právě s výhledem i na rok 2021. Zde bych ráda uvedla, že některé zahraniční mise končí v prosinci 2018. Některé zahraniční mise, které jsou již schváleny Parlamentem České republiky a o tom se určitě budeme bavit, končí 31. 1. 2019. Materiál vychází z aktuálních zahraničně-politických a také bezpečnostních priorit naší země. Reaguje na současnou bezpečnostní situaci, a to samozřejmě včetně boje proti terorismu, včetně potřeby omezení migrace na území státu, kde k migraci dochází (nesrozumitelné) světě a reflektuje spojenecké závazky České republiky vůči NATO, Evropské unii, ale samozřejmě také OSN. Tento mandát navrhuje prodlužování působení v již schválených a probíhajících, a to ve většině případů zároveň dlouhodobějších operací, kterých se Česká republika účastní. V tuto chvíli je tam jediná výjimka, a to je obdobné působení v rámci tzv. air policingu pobaltských zemí plánované na rok 2019.
Hlavním obsahem materiálu jsou tedy informace o operacích, v nichž navrhujeme jak částečné navýšení počtu vojáků, a to od poloviny roku 2018 o 275 vojáků v Afghánistánu, Iráku a Mali. Tedy upozorňuji, že v Afghánistánu jsme pod hlavičkou NATO, v Iráku jsme na bilaterální spolupráci jak s Irákem, ale jsme tam pod vedením Aliance, kterou vede Velká Británie a co se týká Mali, tak ta je rozdělena na dvě části - pod jednou jsme pod hlavičkou OSN a u druhé jsme pod hlavičkou Evropské unie. Zároveň se to týká působení ozbrojených sil České republiky v následujících dvou letech, jak jsem již dvakrát zmínila, s výhledem na rok 2021. Ministerstvo obrany přistoupilo k takto komplexnímu mandátu, aby Poslanecká sněmovna, ale zároveň Senát České republiky, respektive ústavní činitelé věděli jakousi predikci ohledně plánování zahraničních misí do zahraničí na další roky a Ministerstvo obrany ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí nepředkládalo každý půlrok nebo každé dva tři měsíce Poslanecké sněmovně a následně Senátu ad hoc mise, kde zjistíme, že je potřeba nějaké změny.
Takže v tuto chvíli před vámi leží komplexní mandát v podstatě na dva roky a samozřejmě pro nás by bylo velkou výhodou, pokud tento mandát by byl takto schválen. Každá konkrétní operace je vyhodnocena samozřejmě i z pohledu politicko-bezpečnostní situace v daném státě, v dané zemi, kde naši vojáci působení, materiál je doplněn také o informace o dosavadním zapojení našich ozbrojených sil v dané zemi či operacích. Samozřejmě já jsem připravena následně reagovat na veškeré dotazy, které mohou z vaší strany přijít.
Zde bych ráda zmínila naše priority, jimž předkládaný materiál odpovídá, a to je tedy navýšení vojenské přítomnosti, tzn. navýšení počtu vojáků na žádost vedení NATO, na žádost našich bilaterálních partnerů např. v Iráku a zároveň v rámci OSN a Evropské unie, Mali a zároveň samozřejmě se jedná o působení na východním křídle Aliance. Předpokládaný objem finančních prostředků je vyčíslen v tomto mandátu, který dnes projednáváme. Já zde jenom stručně zopakuji, že v roce 2018 se jedná přibližně o 2,11 mld. Kč, v roce 2019 2,4 mld. Kč a v roce 2020 se odhaduje na 2,34 mld. Kč. Co se týče právního aspektu mandátu, tak zde mohu říci, že všechny předpokládané i navrhované zahraniční mise, operace jsou v souladu s mezinárodním právem, s právem České republiky samozřejmě na prvním místě. Materiál je také zcela v souladu se závazky vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích, a to především: NATO, Evropská unie a OSN. A samozřejmě vše je v souladu s bezpečnostní strategií České republiky, obrannou strategií České republiky a našimi zahraničně-politickými bezpečnostními prioritami.
Na závěr bych ráda podotkla, že navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je vedle posílení bezpečnosti naší země i výrazem ochoty a připravenosti České republiky nadále se aktivně zapojovat do zajišťování mezinárodní bezpečnosti. Jako člen NATO samozřejmě musíme dodržovat i principy vzniku, respektive zapojení České republiky do NATO. Samozřejmě to činí z České republiky velice důvěryhodného partnera pro ostatní státy, pod kterými i naši vojáci samozřejmě slouží.
To, co máte před sebou, se jedná z naší strany o naprosto vyvážený mandát, a to pod hlavičkou NATO, OSN i Evropské unie.
Zde bych ráda ještě na závěr zmínila, že tento materiál prošel vládou, prošel i výborem pro zahraniční a bezpečnostní záležitosti Senátu České republiky, následně prošel plénem Senátu, čili tato Poslanecká sněmovna, plénum Poslanecké sněmovny je poslední, kde by tento mandát měl být a je projednáván.
Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny k němu nezaujal žádné stanovisko. Děkuji za možnost úvodní řeči, jsem připravena na veškeré dotazy.
