Setkání v šalině

Mgr. Jaroslav Biskup

SPD
mimo zastupitelskou funkci

... no to sem ráda, že vás vidím, taky jste slyšela, co se to včera dělo v tý naší moravský Zlatý kapličce?.. dávali tam ňákou hru ze života a prej se v ní souloží, co byste tomu řekla, přímo před divákama, já vo tom slyšela už minulej tejden, mě to říkal ten, co má tu mansardu nad vaším bytem, znáte ho, von je takovej divnej, ale vždycky pozdraví, přiběh´ vám tenkrát celej zchvácenej, že prej ho honil ňákej chlap, přitom von se jen procházel po tý cestě do lesa za sídlištěm a proti němu zamilovanej páreček a jak voni dou spolu za ruce do toho lesa, tak von se vydal za nima, no to víte, co tam asi šli dělat, že jo, tak ten náš jouda, aby to měl zblízka, tak to přepísk´, von mě to líčil: „pod nohou mi zapraskala větvička a jak mne ten chlap zmerčil, já věděl, že je zle, tak sem ani nepočkal, až si zapne kalhoty“,… no měl štěstí, ztratil se mu, ale přitom mi řek´ vo tom divadle, že je na to děsně nažhavenej, že prej se tam dokonce znásilňuje na holý podlaze, to je síla, co?... celý to napsal ňákej šejkspír z Jugošky, nebo vodkud a frčí prej to v celý kulturní Evropě, no ale včera večer se, chudák, z dívadla vrátil celej zklamanej, prej diváky na to nenechali dokoukat, přitom to je úžasnej vlasteneckej kus, vona v tom prej vystupuje jedna a má v sobě srolovanou státní vlajku, .. no jak v sobě, prostě mezi nohama, přeci tam, jak nám to tam chlapi strkaj, jasně, že teď už ne... no já sem teda taky šlapala, eště za mlada, pak mi to ten můj zatrh´, ale řeknu vám, že dneska dělat umění je dřina, vono dostat do sebe celej prapor, jasně, že asi bez žerdi, to dá rozum, škoda, že sem to neviděla, to by mne zajímalo, jestli byl složenej, nebo do ruličky, já si tam schovávala jenom mařeny, aby mi na ně muj pasák nepřišel, no a to si představte, že v tom nejlepším na jeviště napochodovali nějaký vazouni, a řekli, že se na to nikdo z diváků koukat nebude, chápete to?.., to řeknou lidem, co si řádně zaplatili a těší se, jak si tu kultúru užijou, proto tam přeci dou, že jo, dyť vono je dneska nebezpečný venku někoho šmírovat, nevíte, co ty lidi napadne, ale v tom divadle je to sichr a každej si tam může přijít na svý, že jo, dobře, že se toho ujala nějaká soudkyně, já ji viděla v televizních novinách, měla takový smutný voči, asi taky hůř vidí a určitě si koupila lístek do první řady, nebo třeba do lóže, to víte, že na takový pěkný místo vona mít bude, to já bych měla leda tak na poslední řadu, protože Babiš nejdřív naslibuje a pak nám přidá jenom čtyřicet korun, jenomže já bych vzadu stejně neslyšela, tak sem nikam nešla, no a ta soudkyně řekla, že všechny dá k soudu, teda jasně jenom ty vazouny,... no to je taky moje řeč, paninko, že ji měli nechat dokoukat, na to sou přeci lidský práva a kdoví, jestli to ty umělci budou vochotný zvopakovat, když se s nima u nás takhle jedná, to je hanba, ale nejhůř, paní, na to doplatil snad direktor vod toho divadla, von si vám na premiéru koupil takovou tu nafukovací pannu, znáte to, vony vypadají jako živý a hlavně mají všechny tydle životně důležitý vorgány úplně funkční, tak von si tu svou figurínu přines´ na pódium, že až na konci vypukne grupáč, pudou do toho všichni se všema, jenomže jak tam vznikla ta tlačenice, tak mu ji, považte, někdo prošláp´ a von se prej rozbrečel jak malej kluk, no já se nedivim, že prej až z Vídně si ji dovez´ a za svý peníze, no, snad ji měl pojištěnou, ale znáte to, jak vás dnešní pojišťovny vodškodní, ale i když si pořídí novou, už to nebude vono, jak si člověk vytvoří k někomu tudle citovou vazbu, jo, vo tom bych mohla povídat, a to si představte, voni všichni ty umělci z toho divadla uspořádali sbírku pro svýho šéfa, že jo?.., že je to dojemný, i ty cizí herci se přidali a že prej ani nebudou chtít gáži, no mě se derou slzy do vočí, takový sou to vobětavý lidi, vona se tam dneska podepisuje petice, aby bylo divadlo zase svobodný, tak je tam jedu taky podpořit, jak víme, voni to buditelove v tom národním vobrození zrovinka tak neměli lehký…no vidíte, už mi tu šalina staví, to nám to spolu hezky uteklo, že jó?.., pani sousedko, tož zase někdy…!