Na tocích jsou kriticky nízké průtoky, zásoby povrchové a podzemní vody mají alarmující a dlouhodobě klesající trend, důsledky nedostatku půdní vláhy sčítáme na snížené úrodě zemědělských plodin, suchem posílená kůrovcová kalamita ničí lesy. Nedostatek pitné vody omezil zásobování občanů v řadě obcí, důsledky sucha dopadají na zemědělství i celé hospodářství.
Vysoce citlivou a zranitelnou oblastí na klimatické změny a sucho jsou intravilány obcí a měst, kde žije 95% našich občanů. „Extrémní výkyvy počasí zvyšují četnost stresových situací a zdravotní rizika. Zájem o dotace na jednotlivé projekty hospodaření se srážkovými vodami ze strany měst a obcí je ale velmi malý,“ říká senátorka za KDU-ČSL Jitka Seitlová. Podle ní je informovanost ohledně dotačních projektů mimo „dešťovku“ slabá, proto bude docházet k tomu, že peníze, vyčleněné na tyto dotace, budou přesouvány jinam. „Obcím chybí hlavně systémové podklady. Při roztříštěnosti nabízených jednotlivých investičních projektů se ztrácí nejen synergický efekt, ale může naopak dojít k nechtěným důsledkům,“ doplňuje.
Pro pomoc městům a obcím navrhuje KDU-ČSL přijetí dotačního titulu pro zpracování koncepčních generelů hospodaření se srážkovými vodami v koordinaci s budováním funkčního systému zeleně a odváděním odpadních vod ve městech a obcích. V situaci současných zrychlených klimatických změn a extrémních stavů počasí se ve veřejném sektoru nelze spoléhat jen na osvícené jedince. Řešení sucha musí mít koncepci, podle které budou města a obce postupovat. Navíc musí být seznámeny s tím, jaké konkrétní dotace můžou čerpat a jakým způsobem.
Například, před více než 3 lety byly otevřeny výzvy Operačního programu ŽP, které cílí na zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, umožňují čerpání dotací z prostředků EU pro obce a veřejný sektor na opatření proti povodním a suchu ve výši až 85% uznatelných nákladů. Pro malý zájem o tyto projekty, na které bylo alokováno 5,2 mld., se nyní téměř polovina finančních prostředků přesouvá jinam a jsou obavy, že ani zbytek nebude vyčerpán,“ přibližuje senátorka Seitlová příklad dosavadní špatné praxe.
Rozhodování o realizaci opatření adaptace na klimatickou změnu a hospodaření s vodou v sídlech je v rukou obcí. Nabídka jednotlivých opatření je široká, otázka je spíše, jak na to a kde začít, co je smysluplné a co přinese skutečně užitek při vždy jedinečné kombinace přírodních, územních a technických podmínek každé z obcí. Vypsání dotačních titulů na jednotlivé investiční akce OPŽP nepřináší dostatečné řešení. Dílčí navrhované projekty, jak dokládá samo vedení fondu, mohou mít zcela opačné výsledky, předkládána jsou např. často řešení bez návaznosti na okolí nebo intravilány sousedních obcí. Chybí mezičlánek, komplexní odborná vyhodnocení - tzv. generely, tedy podklady pro správná rozhodnutí o efektivních a hospodárných opatřeních vedenými obcí.
„Nelze se proto opatrnosti starostů divit. Některá větší města si nechala „generely“ již zpracovat – třeba Brno, Hradec Králové, Olomouc. Musím říct, že je to velmi efektní, proto jsou dotace na náklady zpracování generelů při dané náročnosti vyhodnocení širších souvislostí pro obce a města více než na místě. Současně mohou mít žádoucí motivační a informační efekt,“ vysvětluje Seitlová.
KDU-ČSL proto doporučuje dotační podporu zpracování generelů hospodaření se srážkovými vodami. Nezbytná je jejich koordinace s dílčími koncepcemi pro výsadbu zeleně dotovaná stejně jako napojení na generely odvádění odpadních vod. Jako vhodná forma se jeví dotační titul některého z programů ministerstva životního prostředí nebo zemědělství. Příkladem může být program probíhající úspěšně v sousedním Polsku od roku 2016 pod názvem „Systémy nakládání se srážkovými vodami v městských oblastech“. Do programu byly již uvolněny prostředky v hodnotě 4,6 mld. korun. Jedním z kritérií generelů je i řešení regionální v návaznosti na okolní sídla, která právě u našich dílčích studií a investičních návrhů chybí.
