Naše cíle jsou v naprosté shodě. Stát nepomáhá lidem tam, kde by měl a nepomáhá jim ani v tom, aby se v některých oblastech o sebe směli postarat sami. Namísto toho jim určuje pravidla, podle kterých se o sebe postarat „smí“. Ochranu a udržení negativních práv a svobod vnímám jako nezbytnost a prosazoval bych je, v případě zvolení v Senátu.

2) Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemi velice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?

Tato a ani jiné směrnice nemohou být nadřazeny naší legislativě. Brusel nemůže rozhodovat o vnitřních záležitostech našeho státu. Je pouze na našich politicích, zda z takových nesmyslných směrnic vyjednají trvalé výjimky, nebo se nechají zastrašit. Pravidla pro držení zbraní nemůže určovat Brusel, ale naše národní legislativa. Chápu, že jakákoli změna Ústavy by byla velmi problematická, ale právo držet zbraň by v ní mělo být zakotveno. Stejně tak to, že jsme suverénním národním státem.

3) V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku - a to i uvnitř vlastní nemovitosti - někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku. (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?

Je třeba si uvědomit, že útočník, nikoli jeho oběť, je ten, kdo porušuje zákon. Kdokoli někoho napadne, či nezákonně vnikne do jeho obydlí, musí počítat s tím, že se dotyčný bude bránit dostupnými prostředky. Těžko se napadený může ptát, zda mu agresor chce ublížit málo, či více, zda má zbraň a podobně. V současné době má napadený menší práva, než útočník, což je nepřijatelné, stejně tak, jako dokazování „přiměřené“ obrany. Česká republika má v porovnání s jinými členskými zeměmi přísná pravidla pro povolování držení zbraní. Je bezdůvodné je jakkoli „přitvrzovat“ a tím právo držet zbraň omezovat. Soukromí, život a svoboda každého jsou nedotknutelné. Princip Castle Doctrine tam, kde funguje, je významný odstrašující prvek pro pachatele trestné činnosti. Byl bych pro jeho zavedení s tím, že není možné jakkoli přehlížet jeho případné zneužití. Irská úprava je k obránci nejbenevolentnější ze všech zemí, které zastávají tzv. princip Castle Doctrine a přitom nebyly zaznamenány případy zneužití.

4) Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?

Předně chci Vaší Asociaci poděkovat za její práci, jejíž výsledky by si, pokud tak neučiní Sněmovna, měl vzít Senát „za své“ a prosazovat je.  Národní asociace obrany občanských svobod a práv a její činnost je velmi potřebná nejen v oblasti zbraní. Nenápadně jsou postupně, salámovou metodou omezována naše další práva a svobody. Takovému vývoji se musíme razantně bránit. Moje názory jsou dlouhodobě neměnné.

K danému tématu jsem obdržel i otázky od LEX z.s., zde jsou na ně mé odpovědi:

1) Jaké základní principy by měl podle Vás v moderní, svobodné a demokratické společnosti dodržovat zákon o zbraních?

Základním principem jsou Ústavou garantované svobody. Tedy i svoboda držet zbraň, což je mé právo. Pokud splním jedny z nejpřísnějších podmínek pro získání zbrojního průkazu, které Česká republika má, nemůže nikdo nějakými dodatky tyto podmínky zpřísňovat. O naší legislativě musíme rozhodovat my sami, ne Brusel. Naše země bohužel není schopna bránit své občany. Každý z nás nemůže mít „svého“ policistu. Mám právo bránit svůj život, rodinu, majetek, proti jakémukoli agresoru. Mám právo bránit v případě potřeby tuto zemi.

2) Mělo by podle vás být právo na držení a nošení zbraní být součástí ústavního pořádku? Pokud ano, v jaké podobě?

Nejsem zastáncem změn Ústavy, i když bych se případnému zahrnutí držet zbraň do Ústavy nebránil. Ústava garantuje nedotknutelnost svobody, která je sice garantována, ale v praxi omezována. Otázku držení zbraní, či nutné obrany mají řešit zákony a tyto zákony nesmí být podřízeny Bruselu. A tyto zákony danou problematiku řeší dostatečně.

3) Jak by se podle Vás měla řešit současná situace, kdy je evropská směrnice o nabývání a držení zbraní v rozporu s některými částmi českého zákona o zbraních a střelivu?

Česká vláda takovou směrnici musí jednoznačně odmítnout. Pokud tak neučiní, zradí vlastní národ, to je můj názor.

4) Měli by podle Vás občané mít větší možnost se dobrovolně angažovat na zajišťování bezpečnosti státu? Pokud ano, jak by podle Vás měla taková možnost vypadat?

Ano, při dodržení platné legislativy jednoznačně ano. Na druhou stranu, občanské iniciativy nemohou nahrazovat to, co je povinností státu. Pokud stát svou povinnost v této oblasti neplní, pak jim ale neměl bránit.

5) Vaše případné další názory k tomuto tématu, které chcete sdělit svým voličům – střelecké komunitě: (nepřekročte prosím rozsah jedné standardní normostrany A4)

Lidstvo je ozbrojeno od doby, co existuje a má pro to svůj důvod. Ozbrojilo se kvůli obraně i obživě.  Je třeba si uvědomit, že útočník, nikoli jeho oběť, je ten, kdo porušuje zákon. Kdokoli někoho napadne, či nezákonně vnikne do jeho obydlí, musí počítat s tím, že se dotyčný bude bránit dostupnými prostředky. Těžko se napadený může ptát, zda mu agresor chce ublížit málo, či více, zda má zbraň a podobně. V současné době má napadený menší práva, než útočník, což je nepřijatelné, stejně tak, jako dokazování „přiměřené“ obrany. Česká republika má v porovnání s jinými členskými zeměmi přísná pravidla pro povolování držení zbraní. Je bezdůvodné je jakkoli „přitvrzovat“ a tím právo držet zbraň omezovat. Soukromí, život a svoboda každého jsou nedotknutelné. Princip Castle Doctrine tam, kde funguje, je významný odstrašující prvek pro pachatele trestné činnosti. Byl bych pro jeho zavedení s tím, že není možné jakkoli přehlížet jeho případné zneužití. Irská úprava je k obránci nejbenevolentnější ze všech zemí, které zastávají tzv. princip Castle Doctrine a přitom nebyly zaznamenány případy zneužití.

 K tématu ještě mé video:

https://www.youtube.com/watch?v=ijs01GnFblw&list=LLAzKgDCEwzbgTrTT2lthS0Q&index=18&t=0s

Kandidáti na Vás chrlí ve volební kampani svá moudra a sliby. Já to nedělám. Snažím, se reagovat na to, co lidé chtějí, ne jim vnucovat svůj názor. A tak se Vás ptám, co potřebujete - napište ni. Kontakt je na mém webu. Bez ohledu na výsledek voleb se budu za věci, které potřebujeme, prát.

Šťastnou ruku u voleb a než se rozhodnete, podívejte se, co dělali ti, co dnes slibují.

Michal Malý

Člen ReV Strany svobodných občanů, člen  Liberálně-konzervativního křídla Svobodní Plus

protože usiluji o zachování suverenity a nezávislosti ČR, usiluji o skutečnou svobodu našich občanů: kandiduji do Senátu ve volebním obvodě 23 -  Praha 8 pod číslem 9

O nás musíme rozhodovat sami! Jde o naši zemi a budoucnost našich dětí. Prosím, podpořte Deklaraci nezávislosti České republiky

Mé odpovědi na nejčastější otázky naleznete ZDE: