Děkuji za slovo. Když jsem se přihlásil, jsem nevěděl, co nám paní ministryně tady předvede. Mně to připomínalo box, jak chodí s tím kolem (předvádí s papírem nad hlavou). Ale když už paní ministryně používá grafy a používala graf, jak klesají mandatorní výdaje vůči HDP, škoda, že nemá graf, možná ho má a jen nám ho neukázala, jak klesají kapitálové výdaje vůči HDP. Paní ministryně, vy říkáte, že tady opozice - a to máte pravdu a já bych řekl ze všech opozičních klubů - kritizuje výši kapitálových výdajů, tak bych čekal nějakou reakci. Vy řeknete, že 80 mld. z národních zdrojů je rekordní číslo. Ale když se vám to hodí, tak používáte absolutní číslo, a když se vám to hodí, tak použijete relativní číslo a poměr k HDP. Takže já bych poprosil, jestli ho máte k dispozici nebo pro příště, abyste nám ukázala poměr kapitálových výdajů k HDP. A ten je prostě tristní a nízký. A může paní ministryně tady říkat, co chce, jak ona sama sebe pochválila - já vždycky mluvím fakta a jenom fakta.
Nicméně chci začít pozitivně. Chci začít pozitivně - návrh rozpočtu je zpracován profesionálně. Kdo chce, tak tam najde odpovědi na své otázky. Někteří používají místo slovo profesionálně raději - paní ministryně to taky řekla - transparentně. Tak transparentně, mně to vůbec nevadí. Podle mě profesionálně mně připadá správné a normální. Takže chci ocenit profesionální úroveň přípravy tohoto materiálu.
Pojďme se podívat, jestli z toho materiálu zjistíme nějakou ambici vlády České republiky zlepšit život v české zemi, dostat Českou republiku mezi nejlepší země světa, jestli cítíme a najdeme nějakou výraznou rozpočtovou prioritu, se kterou opozice může, a nebo nemusí souhlasit. Tomu já rozumím. A ten rozpočet je neslaný, nemastný, instantní, úřednický, nicneříkající. 150 mld. zvýšení příjmů. A paní ministryně používá stejné rétorické cvičení jako pan poslanec Volný - no přece nechcete vzít důchodcům těch 36 mld! Tak chci připomenout, že pro to zvýšení hlasovaly všechny poslanecké kluby, nebylo to vítězství vlády nad opozicí, byla to shoda. A chci připomenout, že vládní většina odmítla zvýšit důchody především ženám, které jsou více než 25 let v penzi. Odmítla to vládní většina. Prosadil to Senát, navrhl to Senát, vládní většina to odmítla. S tím, že jsou to 3 nebo 4 mld. Přitom má vláda k dispozici 150 mld. a na ty statisíce žen, které mohly od ledna brát o těch tisíc korun měsíčně víc, se vláda vykašlala. Tak nevím, kde vůbec paní ministryně bere odvahu kritizovat opozici za to, že by opozice nechtěla přidat důchodcům. Takže když od 150 mld. odpočteme těch 36 mld., ještě nám zůstane 114 mld., které vláda mohla někam alokovat, někam umístit.
Shoda - a já myslím, že velká politická shoda - je v posílení prostředků do oblasti školství. Současně si ale musíme říct, zda všechny výdaje v oblasti školství jsou efektivní. Poctivá odpověď je, že nejsou. Takže přesto, že podporujeme to zvýšení, tak budeme ukazovat na nesmyslné výdaje v této oblasti. Nebudeme navrhovat snížení celkových výdajů, ale případně změnu umístění prostředků tak, aby byly efektivní.
A pokud se nepletu, tak v oblasti vzdělávání a výdajů na školství je to 26 mld. navíc. Takže 38 důchody a 26 mld. výdaje na školství, do kupy je to 64 mld. To nezpochybnil nikdo z opozice. Nikdo! Nebo jsem si ho nevšiml, možná se pletu a paní ministryně mě opraví. A ještě k tomu vláda měla 86 mld. A to jí nestačilo a ještě vyrobí 40miliardový rozpočet. Kde jsou ty další priority? Kde je těch dalších 86 mld.? No tak různě. Paní ministryně chce poradit, kde ušetřit. Já vítám tuto snahu. My jí přineseme pozměňovací návrhy v rámci druhého čtení, ale už obecně říkám, paní ministryně, podívejte se na jednoduchou položku, která je skoro všude: národní dotační programy. Já vím, že zemědělství je svatá kráva této vlády, že se nesmí sahat na dotace v zemědělství, ale podívejme se na všechny dotační tituly z národních zdrojů. Neuvěřitelné číslo.
Tato vláda říká, že EET narovnává podnikatelské prostředí. To není pravda. Co ale křiví podnikatelské prostředí jednoznačně, jsou dotace, a pokud někdo tvrdí, že to není pravda, tak lže. Dotace dostanou jenom někteří. Dostávají konkurenční výhodu. Podívejme se na investiční pobídky. Kdo je bere? Malý český podnikatel, nebo velké firmy? Já myslím, že odpověď všichni známe. Takže pokud chceme šetřit, a to není ani šetřit, to jsou vyhozené peníze, které jsou proti někomu, nejenom ve prospěch někoho, ale na tom trhu pracují proti těm, kteří ty dotace nemají, tak tady máme velký prostor.
Paní ministryně chce poradit, kde snížit počet úředníků. Já jsem si dneska překvapivě připravil podrobnější vystoupení ke kapitole MPSV, největší kapitola. Paní ministryně, podle našeho názoru v ústředí MPSV můžete zrušit 300 pracovních pozic. Donuťte k tomu svou kolegyni! Podívejte, jaký byl vývoj počtu pracovníků na MPSV. Zvýšil se výkon toho ministerstva? Dostali nové kompetence, nové úkoly? Nedotali! Takže je jenom to MPSV, tomu se pak budu věnovat podrobně, 300 pracovních pozic v ústředí. To nesouvisí s úřadem práce. Na úřadech práce musíme mít víc lidí, protože máme rekordní nezaměstnanost. Máme rekordní nezaměstnanost, na tom se přece shodneme! Ta čísla jsou skvělá. Ale současně paní ministryně řekla ve svém předchozím vystoupení, že tam potřebujeme víc lidí, takže úřady práce to musí dělat. Tak se i podívám na dávky v nezaměstnanosti na příští rok. Myslíte, že jsou nižší než letos? Nejsou nižší. Očekáváme zvýšení nezaměstnanosti nějaké podstatné? Nenašel jsem to v makroekonomické prognóze, ze které vycházelo Ministerstvo financí při sestavení rozpočtu.
Takže když se podíváme na ta čísla, a já myslím, že nejkorektnější je posuzovat výdaje směrem k HDP. Známe to v oblasti obrany. Myslím si, že jestli jsme to počítali na příští rok 1,19 %. Vzpomínáte si vy, kteří jste ve vládě už pět let, když jste slavnostně říkali, do kdy a jakým tempem zvýšíte výdaje na obranu na 1,4 % v minulém volebním období, abych byl spravedlivý? Daří se to? Nedaří se to! Jsou k tomu ekonomické podmínky? Jsou! Proč se to nedaří, když ekonomika roste a rostou tolik příjmy? Já tomu vůbec nerozumím, paní ministryně. Tak zkuste mi poradit a odpovědět na to, proč se nedaří plnit váš plán. My máme ještě ambicióznější, ale vycházejme z čísel, která v minulém volebním období koalice ČSSD, ANO a KDU říkala, jak se dostat na 1,4 % HDP ve výdajích na obranu.
Myslím, že vám poradíme. Jestli už máme skoro půl milionu zaměstnanců ve veřejné správě, tak kdy se ten trend zastaví? Paní ministryně slavnostně oznámila, že zrušila, já teď nevím kolik, tisíc černých duší, paní ministryně, nebo dva tisíce? Kolik? 1300 černých duší, míst, která nebyla obsazena, tak to bylo jednoduše zrušeno. Výborně! Podívejme se do návrhu rozpočtu a podívejme se, kolik vláda navrhuje nových pracovních míst. Teď to nemůžu najít, tak to zkusím z hlavy. (Poznámka min. Schillerové.) Tak mi půjčte svůj graf, paní ministryně, kolik nových pracovních míst vznikne příští rok podle návrhu rozpočtu? Vydržte chvilku - 16 tisíc! Šestnáct tisíc nových pracovních míst a my šetříme pracovní místa. 1300 jsme škrtli a vyrobíme 16000, takže výsledek je plus 14700 a to paní ministryně vydává za šetření!
Stejně tak jak paní ministryně snížila deficit - plánovaný, abych byl spravedlivý, z 50 na 40 mld. Tak my, kteří občas sledujeme eKLEP, tak nám paní ministryně určitě odpoví, protože ne všichni sledují eEKLEP, jak se toho dosáhlo od toho června do září z 50 mld. na 40 mld.? Kde škrtla paní ministryně těch 10 mld.? Které ubohé rezorty přišly o těch 10 mld.? Odpověď je jednoduchá, nikdo o nic nepřišel. Přifoukly se příjmy a říká se tomu šetření. To mi připomíná starý školní vtip, jak přijde dítě ve skotské rodině domů a říká, tatínku, já jsem ušetřil dvě pence. A on říká: jak to? Já jsem běžel vedle autobusu, místo abych jel. A otec mu vynadá říká: Kdybys běžel vedle taxíku, tak ušetříš dvě libry! Tak takhle šetří paní ministryně - 10 mld. ušetřila tím, že zvedla příjmy. (Potlesk a pobavení vpravo.)
Já teď nechci debatovat o výši příjmů a říkal jsem to na rozpočtovém výboru. Já ty příjmy považuji za mírně optimistické, ale dal bych důraz na slovo mírně, ne optimistické. To znamená, za to bych vládu nekritizoval, ani paní ministryni. A jestli hospodářský růst nebude 3,1, ale 3,0, tak to nebude mít žádný fatální dopad na bilanci státního rozpočtu. Na rozdíl od paní ministryně a některých předchozích vystoupení si nemyslím, že je dobře plánovat něco jiného a pak se holedbat jiným výsledkem. Myslím si, že je spravedlivé říct, že v řádu jednotek miliard je rozptyl mezi plánem a skutečností normální. Nedá se to naplánovat. Každý, kdo někdy sestavoval nějaký rozpočet i v mnohem menších číslech, než je státní rozpočet, tak vám řekne, že to nejste schopni trefit na 100,0 %. A jestliže máte 1500 mld. výdajů, tak jednoduchým výpočtem 1 % je 15 mld., takže pokud se spletete o 5-7 mld., tak jste v řádu desetin procenta. Takže v tom ten rozpočet není nijak kritizovatelný nebo jenom velmi mírně.
Já bych chtěl ukázat na třech základních číslech rozdíl mezi rozpočtovou politikou této vlády a tímto návrhem rozpočtu - jak jsem říkal, instantní, bezbarvý, bez priorit, nevidíte tam nic takového - a tím, jak bychom takový rozpočet při těchto příjmech sestavili my, konzervativní rozpočtová politika v podání občanských demokratů. Bereme za to, že těch 65 mld. zvýšených výdajů, to znamená důchody a školství je priorita všech poslaneckých klubů, takže ty zachováváme. A zůstává nám dalších zhruba 85 mld. My bychom snížili daň ze závislé činnosti, nechali bychom v peněženkách a na účtech našich občanů, zaměstnanců, zhruba 60 mld. To by přispělo ke konkurenceschopnosti české ekonomiky, zvýšilo by to příjmy domácností a zvýšilo by to kupní sílu našich občanů. Těžko, a nebudu odhadovat, kolik z těchto peněz by bylo investováno do nákupu služeb a zboží a kolik by se zvýšenou spotřebou vrátilo do státního rozpočtu, ať už ve formě spotřebních daní, nebo zaplacené daně z přidané hodnoty. A ještě bychom měli 25 mld. k dispozici u těch vyšších příjmů. A to je ten rozdíl. A tady kdybychom sestavili takový rozpočet, tak byste viděli jednu ambici, která je velmi důležitá - mít nízké a jednoduché daně. A to není malá ambice. Nic z toho v tom návrhu rozpočtu nevidíme.
A včera jsme projednávali daňový balíček. Ani v daňovém balíčku ambici mít nízké a jednoduché daně nevidíme. Neřešíme tam nic podstatného. Nechci říct, že to je bezvýznamné, ale nic podstatného, nějaká ambice výrazným způsobem snížit a zjednodušit daně tam prostě vidět není. Zato vidíme EET. A když se podíváme i do rozpočtového výhledu a povedeme tu velmi těžkou debatu o rozpočtových přínosech EET, tak například pro rok 2020 Ministerstvo financí logicky i optimisticky předpokládá, že budou fungovat všechny vlny EET a že budou tedy všechny příjmy z EET už v rozpočtu v roce 2020.
A zdaleka to není 18 mld., které mám schované(?) v té knížečce od Andreje Babiše, kde říká, že to je spodní konzervativní odhad, 18 mld. ročně. A tak je to s těmi čísly vždycky. Buď je to kontrolní hlášení nebo EET no a možná ti podnikatelé, že jim to funguje, tak taky pro to mají nějaký význam, ale reálné to prostě není. Říkal to můj kolega pan poslanec Skopeček - vláda vlastně pět let se soustředí vlastně na jednu stranu rozpočtu, a to na příjmovou. Za těch pět let - a paní ministryně je ve funkci necelý rok, takže má tu odpovědnost... (Ministryně Schillerová reaguje mimo mikrofon.) Kolik? Deset měsíců a to je necelý rok, paní ministryně, já myslím, že se shodneme, že deset měsíců je necelý rok. Tak nemůže mít odpovědnost za celých pět let. Protože ministerstvo je monokratický úřad, rozhoduje ministr, náměstci nerozhodují, plní vůli ministra a tak to má být, takže má (nesrozumitelné) za deset měsíců. Žádná ambice změnit cokoli na straně výdajů. Ano, paní ministryně řekla - navýšení důchodů není důchodová reforma. No to nikoho z nás ani nenapadlo, že to je důchodová reforma. Nevím, možná někoho z vás, ale z opozice nikoho to nenapadlo, že to je důchodová reforma. Ale je to taky o počtu zaměstnanců, struktuře úřadů, o vlastně žádné nové elektronizaci, digitalizaci, zjednodušení. Jestli chceme mít profesionální státní správu nebo veřejnou správu, o které mluvila paní ministryně - a já věřím, že ji chceme všichni - tak cesta není přijímání dalších a dalších úředníků. Cesta je zefektivnění, snížení počtu nařízení, regulací, ale i počtu povinností, které dělají ti úředníci. Oni většinou plní to, co vznikne v této Poslanecké sněmovně, ty nové povinnosti. Mluvili o tom někteří moji předřečníci, jak vznikají nové administrativní povinnosti na straně obcí, měst a krajů. Ale s tím my můžeme něco udělat. Kdo jiný než zákonodárci? Vidíte nějakou ambici v tom rozpočtu s tím něco udělat, s byrokracií? Žádná ambice. Takže nemá cenu se přít o tom, zda to je profesionální, ukazovat si grafy, koláče. No to je fajn, ale kde je nějaká priorita? To, že mají penzisté těžit z ekonomického růstu není priorita, ale jasná danost. Kdo by mohl být proti? Když je na tom shoda, tak to není priorita, je to normální a má se to udělat. Ale nevidíme žádný tak na branku, jenom prostou údržbu. A je to škoda a je to promarněná příležitost.
A teď mi dovolte, já když jsem tady dopoledne jmenoval některé ministry, tak jsem jim k tomu hned přibalil podíl výdajů, jak panu ministru dopravy, tak panu ministru školství, tak já bych se chtěl věnovat té největší kapitole státního rozpočtu, a to je Ministerstvo práce a sociálních věcí. A tady paní ministryni nevidím, nicméně je to 637 mld., které by měla obhajovat paní ministryně a tady není. Ta má do kupy skoro tolik, co všichni ostatní ministři. Ale pojďme si aspoň pár slov říct k této kapitole.
Možné úspory, jednu jsem už říkal, 300 pracovních míst, průměrný plat 40 000, s odvody 53 600, úspora 193 mil. ročně. Jestlipak víte, že máme Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Kdo z vás o něm někdy slyšel, kdo z vás něco četl z publikací? Když jsem se zeptal, k čemu to je, tak lidé, kteří se pohybují v sociální oblasti, tak mi napsali poměrně drsné hodnocení, k čemu to je. Já vám to přečtu: "Výzkumný ústav práce a sociálních věcí je pouze úschovna lidí, kteří se potřebují někam "uklidit". Podobný orgán není v žádném případě zapotřebí." A je to 80 mil. ročně. Já se chci zeptat paní ministryně práce a sociálních věcí, k čemu ten orgán je, jaký výzkum provádí a kdo tam uklízí ty lidi. 80 miliónů. Sociální dialog. Jestlipak víte, že ze státního rozpočtu je placen sociální dialog. 38 miliónů ročně. Já vím, že to jsou malé částky, ale šetřit se musí od malých částek. Takže proč platí státní rozpočet sociální dialog?
Teď zmíním úsporu, která určitě nepotěší naše kolegy vlevo. Odborové orgány kontrolují bezpečnost práce. Stát na to má svůj orgán, je to ústřední orgán státní správy, sídlo je v Opavě, kdybyste nevěděli. A přesto stát platí odborům, které se rozhodnou, že budou samy místo státu vykonávat kontrolu bezpečnosti práce. Kdyby to byla privátní firma, víte, co by říkali kolegové zleva? To je nepřípustná privatizace veřejné správy. Když to dělají odbory, tak je to co? Já nevím. Zase 40 mil. korun. Takže tyto čtyři položky nebo pět náhodně vybrané už dělají 360 mil. úspor provozních výdajů jenom na ministerstvu. Vůbec nemluvím o dávkovém systému, k tomu se teprve dostanu. A to přece není málo.
A když se podíváme na ty výdaje, výdaje na důchody jsou jasné, shoda všichni ve Sněmovně, číslo odpovídá, spočteno, v pořádku. Co ale úplně v pořádku není, že vlastně vláda rezignovala na jakoukoli důchodovou reformu. Ano, máme to v programovém prohlášení, ta věta tam je, to je třeba přiznat. Ale je rok po volbách a kolik je hotovo? Nevím, slyšel jsem, že paní ministryně, nová paní ministryně už má i harmonogram postupu. No my ho nemáme a naše zkušenost - vy nám nemusíte(?) věřit - je taková, že pokud prosadíte důchodovou reformu těsnou většinou, tak to nemá dlouhé trvání. My jsme se poučili a cesta pro nás pro všechny je, pokud chceme něco s důchody dělat, tak ta většina musí být mnohem větší a ta shoda musí být mnohem větší, to znamená každý z nás musí být připraven k mnohem větším ústupkům a ne prosazovat pouze svůj vysněný model té či které politické strany. To nikam nevede, to směřuje pouze k tomu, že děláme parametrické změny, ale před tím systémem zavíráme oči a ten problém odtahujeme a předáváme dalším vládám, ať už budou v jakémkoli politickém složení.
Chci připomenout, jak jsem o tom před chvílí mluvil, ten problém žen, které jsou více než 25 let nebo více než 20 let v penzi, které neměly šanci v bývalém režimu si vydělat na slušné peníze. Ale současně je další problém v důchodovém systému. Jsou to např. lidé, kteří dlouhodobě pečovali o své příbuzné a blízké a ti mají mimořádně nízké důchody, protože ta doba se vlastně pořádně nezapočítává do možnosti. Máme problém s výší důchodů zdravotně postiženým lidem, kteří si nesou invaliditu už od dětství. Pamatujete si tu nehoráznou větu, kterou tady řekla paní ministryně práce a sociálních věcí? Těch 25 let, to má platit i pro invalidní důchodce? I těm chcete zvýšit o 1000 korun měsíčně? Vzkazuji paní ministryni práce a sociálních věcí: ano, i těm ten návrh (nesrozumitelné). Ti lidé mají hendikep, pokud pobírají už dvacet let invalidní důchod a někdo ještě z levé části politického spektra řekne: i těm chcete zvýšit důchod? Ano, i těm. Podívejte se, jak ty invalidní důchody jsou nízké.
Tak a dostávám se postupně k dávkovým systémům a sociálním dávkám. Podle našeho názoru nešťastně - a já nevím, jestli se to dá změnit metodicky (nesrozumitelné) - do sociálních dávek v součtu se dostávají důchody. A já si myslím, že bychom to měli rozlišovat. V našem pojetí světa není důchod sociální dávka. Nevím, jestli vás k tomu nutí rozpočtová pravidla nebo ne, tak já bych pro příště poprosil, ať máme zvlášť výdaje na penze a výdaje na sociální dávky, protože pak je to férová debata. Důchod není sociální dávka, to je prostě úplně něco jiného.
Teď se chci věnovat skutečně sociálním dávkám, letem světem, maximálně hodinu či dvě, jednotlivým typům sociálních dávek. Přídavek na dítě. Svedli jsme o to souboj v minulém volebním období, nicméně když se podíváte na ten výsledek, tak zjistíte, že ten efekt podle těch, kteří to podporovali, to vlastně nepřineslo (?).
Tím, že se zvyšuje průměrná mzda a je to dávka, která je testovaná na příjmy rodiny, tak nedošlo k rozšíření počtu příjemců těch dávek.
Já jsem zaznamenal v minulých dnech, nebo týdnech, už nevím - já nevím, jestli to nevyděsilo paní ministryni financí - paní ministryně práce a sociálních věcí, jejímž základním slovesem - to už jsem tady jednou říkal - je zvýšit - že chce navrhnout zvýšit životní a existenční minimum. Není pro to žádný důvod. Není pro to žádný důvod. Při rekordní nezaměstnanosti, není žádný důvod zvyšovat tyto dávky.
Současně se zvyšuje minimální mzda. Tam já vidím největší problém v té zaručené mzdě v těch vyšších skupinách - pět, šest, sedm, osm. To v krajích s nižší mzdou, jako je Moravskoslezský skutečně vytváří pro zaměstnavatele problémy. Tady my zase doporučujeme rozdělit tu debatu o minimální mzdě a zaručených mzdách. A vést ji skutečně racionálně a ne ideologicky.
A není žádný důvod zvyšovat životní a existenční minimum. Pokud chceme a já věřím, že většina v Poslanecké sněmovně chce, aby se vyplatilo pracovat těm, kteří pracovat mohou, tak není žádný důvod. Na druhé straně, když budeme přísně posuzovat sociální dávky, tak ti, kteří je skutečně potřebují, mohou dostat více, než dneska. Mohou dostat více, než dneska, když je nebudou pobírat ti, kteří je pobírat nemusí a nemají. Souvisí s tím příspěvek na bydlení a podobně.
Nevím, proč je taková nedůvěra vůči obcím. My si myslíme, že obec je přesně ta entita, která by měla rozhodovat o tom, kdo má například doplatek na bydlení dostávat. Obec moc dobře ví, jestli je to zavedená organizace, která poskytuje kvalitní sociální služby - mohl bych jmenovat Armádu spásy, Charitu a mnohé jiné - nebo je to někdo, kdo si koupí hotel a vytváří tam ubytovnu jenom proto, aby kasíroval v nevyhovujících podmínkách peníze z doplatku na bydlení.
Ale toho se zejména sociální demokraté obávali a přesto, že jsme to schválili, tak - abych nepoužil tak silné slovo - ale tak to řeknu, (?díky) sabotáži bývalého ministra vnitra a bývalé ministryně práce a sociálních věcí najednou z povinnosti respektovat stanovisko obce se stalo doporučující stanovisko obce.
Přitom obce například v Karviné, kde jsou sociální demokraté tak úspěšní i letos, měly velmi dobře vypracovaný systém - my jsme tam nevládli, byli jsme v opozici - kdy velmi dobře uměli rozeznat, komu ten doplatek přináleží a komu ne. Ale to bylo ze zákona odstraněno, pak bylo přijato něco, co je mnohem méně elegantní a mnohem méně účinné, ale taky se to používá - to jsou ty bezdoplatkové zóny. Ale je to horší řešení, než to, aby to schvalovaly obce. Ale je to lepší řešení, než nemít nic.
Pokud s tím něco chceme dělat, tak dejme důvěru starostům, zastupitelstvům a těm obecním úřadům. Ti totiž jsou schopni dělat skutečné sociální šetření a provádět sociální práci. Ne úřady práce. Ty to pořád posuzují od stolu. A přitom přibíráme nové a nové zaměstnance na úřady práce. Zeptejte se, jestli znají ty lidi, jestli ví, jestli platí poplatky, jestli posílají děti do škol, a tak dále.
A pak zbudou peníze pro ty, kteří ty dávky skutečně potřebují a kteří si to zaslouží. Myslím, že se máme vrátit k debatě o sloučení příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, ale v každém případě to testovat na příjmy. Bez toho to nebudu mít žádný smysl.
Rodičovský příspěvek. Dokonce je to v koaliční smlouvě, že se zvýší. A velmi často vláda, kterákoliv vláda, abych byl spravedlivý, když chce podpořit argumentačně nějaký svůj politický krok, tak nechává zpracovat studie v porovnání se zahraničím a říká. V zahraničí je to tolik, řídíme se těmito zdroji - (Silný hluk zejména na levé straně sálu. Předsedající žádá o klid.)
Tak já bych poprosil vládu, aby udělala nějakou studii - kdyžtak to uděláme přes Parlamentní institut - ale aby to byla vládní studie, která by mohla porovnat délku rodičovské, rodičovské příspěvky, délku mateřské, příspěvky mateřské například v zemích Evropské unie. My máme poměrně velkorysou rodičovskou dovolenou. I když ta dovolená - souhlasím s panem poslancem Juchelkou, teď ho tady asi nevidím tak rychle - ale že to není dovolená, že to užívané sousloví není šťastné.
Máme i vícerychlostní, což je správně. Rodiče se mohou střídat, což je taky správně a je poměrně velkorysá, co se týče financí, což je taky správně. Ale není žádný důvod to zvedat o 80 tisíc z 220 na 300. To je kolem kolem 35 %. Neviděl jsem žádnou studii, proč bychom to měli dělat. Tak porovnejme, nechme si zpracovat analýzu, jak je to v okolních zemích, jak je to v zemích Evropské unie s délkou a výší, než přistoupíme k tomu, že ty dávky budeme zvyšovat.
Jednou z dávek, které jsou v rozpočtu MPSV jsou dávky v pěstounské péči. A podle toho, jak se díváme na údaje, tak počet pěstounů vlastně roste. My si myslíme, že základní úlohou je, pokud je to jen trochu možné, nechat děti v rodinách. A to by měla být základní úloha OSPODu na všech obcích s rozšířenou působností. Když už to není z objektivních důvodů možné, tak potom by mohla nastoupit pěstounská péče a až potom jako poslední je ústavní péče.
Ale pokud se zvyšuje počet pěstounů, tak by bylo spravedlivé a rozumné vědět, zda se snižuje počet dětí v ústavní péči. Protože logicky by to tak být mělo. Pak to má smysl podporovat, protože je to lepší. (Silný hluk v sále. Předsedající žádá o klid.) Paní ministryně je v tom nevinně, to já chápu. Měli jsme v roce 2006 12 500 pěstounů, v roce 2007 12 900, v roce 2008 (Nemělo by být 2016, 2017, 2018?) je to 13 000 a příští rok to mát být 14 300.
A mě by skutečně zajímalo, zda klesá počet dětí v ústavní péči, pak to plní tu funkci. Pokud ne, tak je něco špatně na tom systému a měli bychom se tomu věnovat. Je to citlivé téma. Já jako bývalý primátor musím říct, že je to jedno z nejcitlivějších témat, které řešíte na úřadu. OSPOD ty dámy, protože většinou to dělají dámy, to mají velmi těžké, ale musíme se i na tohle podívat. Zda ten efekt podpora pěstounské péče vede k tomu, že se snižuje počet dětí v ústavní péči, nebo ne.
Dávky nemocenského pojištění mají příští rok růst poměrně dost procentuálně. Nevím proč, paní ministryně financí. Proč mají růst dávky nemocenského pojištění příští rok? V roce 2017 byly dávky nemocenského pojištění zhruba 28 miliard, to je loni a příští rok je plánováno 36,2 miliardy. To je nárůst zhruba přes 20 % v průběhu dvou let. Nevím, z čeho to plyne. Zda je to jenom nějaká lineární tabulka, konstanta, kterou zvýším výdaje.
Dávky v hmotné nouzi. Tady se vrátím k tomu, že dávky v hmotné nouzi jsou navázány na životní minimum k našemu odmítavému stanovisku na zvýšení životního minima. V současné době není naštěstí žádný problém, aby lidé 50+ jako já našli uplatnění na pracovním trhu, aby našly uplatnění na pracovním trhu matky, které se vracejí z rodičovské dovolené díky tomu, že je rekordně nízká nezaměstnanost. A kdo může a jeho zdravotní stav mu to umožňuje, by měl pracovat.
Zeptejte se, nebo si přečtěte, kolik je volných pracovních míst každý měsíc a o kolik přicházejí nejenom ty firmy, o kolik zakázek, ale o kolik i díky ušlým daním přichází česká ekonomika a český stát.
Pak další příspěvek je příspěvek na mobilitu. Tady by se mohly snížit administrativní náklady. Kdyby se to vyplácelo jednou za pololetí, sníží se administrativní náklady a je třeba otevřít debatu na uznávání zvláštních pomůcek, protože je to na pomezí zdravotního a sociálního. Je to ta dlouhodobá debata, kde končí zdravotní péče a kde začíná sociální péče. To není určitě politické téma, ale je to téma, kterému bychom se měli věnovat a my jako konzervativní pravice jsme připraveni přispět i svým pohledem na debatu.
Podpora v nezaměstnanosti 7,3 miliardy pro příští rok. Já nevím, paní ministryně, čím vás paní ministryně práce a sociálních věcí přesvědčila, že to číslo je správně.
Mně připadá příliš vysoké při tom, jaká je situace na trhu práce. A dlouhodobě mám velké pochybnosti o efektivitě položky, která se jmenuje aktivní politika nezaměstnanosti. Dlouhodobě za vlád ODS, abych byl spravedlivý, jsem marně prosazoval svůj radikální odmítavý postoj k této položce, že z praxe vím o úrovni různých školení tam a zpátky, peněz to stojí a efekt je velmi nízký a velmi těžko měřitelný. A za ty roky se tam nechci říct investovaly, to ne, to není správné sloveso. Za ty roky se tam utratily desítky miliard korun a myslím, že efekt je velmi sporný. Mám tady nějaká čísla. I na příští rok se opět plánuje 2,5 mld. na aktivní politiku nezaměstnanosti.
To bylo jenom pár ukázek z jedné kapitoly. Ale protože tady máme torzo vlády, nebo v průběhu dne jsme měli torzo vlády, tak vlastně nejsme schopni vést. Já bych očekával, že v tuto chvíli vystoupí ministryně práce a sociálních věcí a řekne, já si nemyslím, že 300 zaměstnanců na MPSV je dobře, já myslím, že bychom jich mohli propustit jenom 150, nebo 100, vy se pletete. A vysvětlí mi, co těch 300 lidí, které nabrala její předchůdkyně, tam vlastně dělají.
Co myslíte, dozvíme se odpověď dneska? Nedozvíme. Můj kolega Martin Baxa se ptal na program, jehož trapně nízkou hodnotu znám i ze své praxe z komunální politiky. Neptejme se na mikrofon. Podívejte se do rozpočtu, kolik dává stát na své instituce v oblasti kultury, a kolik dává na program a podporu všech ostatních 160 mil. Kč na podporu všech divadel a symfonických orchestrů, které nezřizuje stát. Divadlo v Opavě má roční náklady přibližně 70 mil. Kč. Když se zúčastníte nějaké konference o financování kulturních institucí, tak všichni, kteří vystoupí, stát, kraj, obec, zřizovatel, ředitel divadla, volají po vícesložkovém, vícezdrojovém financování. No jo, a pak dá obec 98 % a stát jedno, a máme na to program a říkáme tomu podpora profesionálních divadel a symfonických orchestrů. Já jsem pevně přesvědčený, že divadla nemají být jenom státní, že mají být i v regionech, městech, obcích a v krajích.
Máme tady ministra kultury, aby nám řekl, co s tím udělá? Má taky zkušenost. Byl primátor, nebo ještě možná je primátor Olomouce. Myslím si, že ještě není zvolený nový, ne? Tak ještě bude ve funkci. Myslím, že primátor je, dokud není zvolen nový, ale je to skoro jedno, jestli je deset dnů primátor, nebo skončil před deseti dny. Určitě má svoje příspěvkové organizace v oblasti kultury. A sám bude vědět, kolik dostaly kulturní instituce v Olomouci ze státního rozpočtu z tohoto programu. Dočkali jsme se odpovědi? Nedočkali.
Vrátím se k celkovému hodnocení. Občanští demokraté mohli připravit také vlastní usnesení k vrácení k přepracování, myslíme si, že nemáme soutěžit v opozičních stranách, kdo to předloží první, takže my podpoříme všechny návrhy na vrácení a přepracování. Logicky bych to nechal hlasovat, pokud mohu, podle výše, o kolik se má snížit rozpočet, abychom mohli logicky my, kteří to podporujeme, hlasovat pro všechny návrhy, které zazněly.
Hlavní důvod je úplně jednoduchý, a není to jenom deficit, abychom řekli. Bez ambicí, bez priorit, bez nápadu, instantní rozpočet. Takový rozpočet nemůže rozumná pravicová konzervativní opozice podpořit. Tomu přece rozumíte. (Potlesk vpravo.)
