Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládaná novela správního řádu má reagovat na průtahy dotčených orgánů a nedodržování lhůt při vydávání závazných stanovisek. Dle navrhovatelů jsou v dnešní právní praxi stanovovány nesplnitelné či vzájemně neslučitelné podmínky a správní orgány se dopouštějí průtahů. Navrhovaná úprava by měla zavést fikci závazného stanoviska. Pokud správní orgán nevydá závazné stanovisko do 30 dnů, pak by platilo, že rozhodnutí není podmíněno tímto závazným stanoviskem a žádost je v souladu se zákonem, na jehož základě se závazné stanovisko vydává. K případnému později vydanému závaznému stanovisku by se nepřihlíželo. Další úpravy se týkají dozorčích a opravných prostředků a zakotvují fikci potvrzení závazného stanoviska dotčeného orgánu jeho nadřízeným orgánem, pokud marně uplyne lhůta pro jeho potvrzení či změnu. Správní řád je obecným procesním předpisem upravujícím postup správních orgánů. Navrhovaná úprava však zasahuje do různých oblastí správního práva hmotného, které pro jednotlivé úseky veřejné správy upravují pravomoc dotčených orgánů k vydávání závazných stanovisek pro účely řady různých správních řízení. Případné nedostatky hmotného práva nebo jeho aplikace nelze řešit prostřednictvím změny procesního práva a obecného procesního předpisu. Správní právo zná institut fikce pozitivního nebo negativního rozhodnutí, nikoliv ale jako obecný procesní institut v obecné procesní úpravě, ale jen jako dílčí úpravu obsaženou vždy v příslušném zákoně upravujícím danou věcnou příslušnost konkrétního správního orgánu.
Stejným způsobem, to znamená jen cestou přímé novelizace jednotlivých zákonů upravujících pravomoc dotčených orgánů k vydávání závazných stanovisek je proto potřeba přistoupit k případné úpravě fikce závazného stanoviska nebo fikce nepodmíněnosti rozhodnutí závazným stanoviskem. Závazná stanoviska dotčených orgánů se objevují v řadě navzájem zcela neporovnatelných oblastech veřejné správy, ve kterých dotčené orgány vykonávají svou působnost k ochraně jednotlivých veřejných zájmů, jako například rozhodování o koncesovaných živnostech, rozhodování o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, rozhodování o udělení souhlasu k činnosti soukromé vysoké školy, rozhodování o oprávnění poskytnout službu péče o dítě v dětské skupině, rozhodování o oprávnění a jiné.
Žádost o vydání závazného stanoviska může mít vady bránící řádnému posouzení či dokonce přímo bránící vydání stanoviska. V takovém případě je správní orgán povinen pomoci vady odstranit nebo vyzvat k odstranění nedostatků vad podání a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Návrh však s tímto nepočítá a mohlo by docházet k situacím, že fikce nepodmíněnosti rozhodnutí závazným stanoviskem by mohla nastat i na základě neúplné a ani na základě výzvy správního orgánu nedoplněné žádosti. Žadatelé by touto variantou mohli kalkulovat a cíleně se snažit o to, aby závazné stanovisko nebylo vydáno.
Návrh předpokládá fikci nepodmíněnosti rozhodnutí závazným stanoviskem jen v případě podání žádosti o vydání závazného stanoviska, nikoliv však v případě, kdy by mělo být závazné stanovisko vydáváno na základě výzvy správního orgánu příslušného k vedení správního řízení, ve kterém má být vydáno rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem. V právní úpravě se používají oba dva modely s tím, že závazná stanoviska opatřuje žadatel a předkládá je správnímu orgánu jako součást žádosti o vydání rozhodnutí, tak s tím, že si závazná stanoviska opatřuje sám správní orgán, který vede řízení. Návrh tedy počítá jen s jedním z těchto modelů, aniž by z něj vyplývalo, proč tomu tak je. Proti nečinnosti správních orgánů se lze dle platné legislativy bránit v rámci správního soudnictví. Nelze také opominout, že nesprávný úřední postup lze postihovat v rámci zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím.
Návrh zákona obsahuje i sám o sobě řadu dílčích nedostatků, které by znemožnily jeho bezproblémovou praxi. Návrh na jedné straně předpokládá v případě marného uplynutí lhůty pro vydání závazného stanoviska fikci nepodmíněnosti rozhodnutí příslušným závazným stanoviskem, současně ale stanoví, že pokud odvolání směřuje proti takovému závaznému stanovisku, platí, že ho nadřízený orgán potvrdí. Pokud ale rozhodnutí nemá být na základě fikce vůbec podmíněno daným závazným stanoviskem, žádné závazné stanovisko se vydávat nebude, a to ani fingované, a nedává proto smysl počítat s tím, že odvolání bude směřovat proti závaznému stanovisku, neboť nic takového nemůže nastat, když se nelze odvolat proti tomu, co neexistuje. Stejně tak nedává smysl vylučovat v případě takového neexistujícího závazného stanoviska přezkumné řízení, neboť to, co není, nelze přezkoumat z povahy věci.
Návrh zákona neřeší, jak se správní orgán příslušný k vydání rozhodnutí podmíněného závazným stanoviskem právně relevantním způsobem dozví, že dotčený orgán závazné stanovisko ve stanovené lhůtě nevydal a kdy v důsledku toho nastala fikce nepodmíněnosti rozhodnutí závazným stanoviskem.
Vláda na své schůzi dne 8. února 2019 projednala tento návrh zákona a zaujala k němu nesouhlasné stanovisko. Také Parlamentní institut vypracoval stanovisko ke kompatibilitě tisku s právem Evropské unie pod č. 0375 se závěrem, že navržená úprava je neslučitelná s právem Evropské unie. Děkuji za pozornost.
