my jsme si rozdělili tento čas na jednotlivé resorty tak, abychom mohli konfrontovat ministry s jejich výsledky. A když mluvím o výsledcích, tak tím nemám na mysli to, jak říká pan premiér, že určili koordinátora pro digitální ekonomiku nebo ICT, že sestavili dokument, že máme projekt, že připravují sázení stromů, jak tady zaznělo, že se o něčem mluví atd., zkrátka to, co se v dané oblasti udělalo a co se promítlo do praxe, takže to můžou ocenit jednotliví lidé.
Já se budu konkrétně věnovat oblasti justice, kterou považuji za velmi důležitou a to už z toho důvodu, že podle průzkumu veřejného mínění, který dělala organizace CVVM, tak 90 procent lidí považuje za důležité téma korupce a boj proti hospodářské kriminalitě. Je to největší podíl ze všech těch témat, která se v daném průzkumu zkoumala. Proto vidíme, že tedy lidé považují tato témata za důležitá a ona spadají do resortu spravedlnosti a myslím si, že bychom měli konfrontovat, jakým způsobem vláda postupuje v resortu spravedlnosti při řešení těchto témat.
My samozřejmě předkládáme naši alternativu transparentní justice v řádném řase, budeme spouštět projekt karty soudce, ačkoliv jsme v opozici a nemáme k ruce 500 úředníků jako Ministerstvo financí, tak si to děláme takříkajíc na koleni, ale s nadšením. A samozřejmě se taky inspirujeme v zahraničních státech jako je Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Dánsko, kde jim ta justice funguje podstatně lépe než u nás.
Všichni víme - a vláda si to dala i do svého programového prohlášení - že je potřeba řešit lobbing a whistleblowing, ačkoliv to bylo v legislativním plánu vlády na předchozí rok - nikoliv na tento rok - ale na předchozí rok, tak vláda tyto dva zásadní zákony nepředložila. Předseda vláda Andrej Babiš tady vystupoval a říkal, jak je důležité, abychom tyto zákony měli, ale bohužel vláda tyto návrhy nepředložila. To je objektivní výsledek, bylo to zahrnuto v legislativním plánu na rok 2018 s termínem v prosinci minulého roku a doteď tady ty zákony nemáme.
My jako opozice se snažíme dělat maximum v těch protikorupčních věcech. Jak víte, máme tady komisi k OKD, která bude finišovat tyto prázdniny, takže zveřejní výsledky. Taky jsme podali - jak nás pan premiér vyzval - trestní oznámení v kauze ČEZu, kde nás investice do elektrárny ve Varně stála 8,5 miliardy korun. Předložili jsme vlastní návrh zákona ke státnímu zastupitelství, abychom konečně odpolitizovali státní zástupce. Bohužel vláda to má pouze v meziresortním připomínkovém řízení a ten slíbený termín, že ten zákon půjde na vládu v červnu, se téměř jistě nestihne.
Stejně tak máme zpracován návrh k transparentnímu výběru soudců. A co považuji za úplně nejdůležitější a o co bychom se měli snažit napříč politickým spektrem, je zaměřit se na kvalitu soudního rozhodování a kvalitu práce státních zástupců, tak, aby nedocházelo k případům jako je dnešní případ Davida Ratha, že po dlouhé a dlouhé době od roku 2012 v roce 2019, za sedm let, tady máme rozsudek v důsledku toho, že se ta věc pinkala tam a zpátky mezi městským soudem a vrchňákem - krajským soudem a vrchňákem.
Takže ten systém kvality je něco, kde se neodpracovala ze těch pět let, kdy ANO sedí na Ministerstvu spravedlnosti, ani čárka. Opakované vracení případů, délky řízení, které nejsou řešeny - zejména u těch politicky exponovaných případů - to si myslím, že je velký problém a tady bychom se opravdu měli inspirovat například z toho Nizozemska, kde už vědí, co s tím dělat.
Další příklad, co bychom my udělali, kdybychom měli v gesci resort spravedlnosti, tak je digitalizace. Už jenom proto, aby šéfové soudů měli data o tom, jak funguje jejich soud, kteří soudci si vedou dobře a kteří soudci si nevedou dobře, a aby byli schopni při výběru nových šéfů soudu členové výběrových komisí, jmenovaní ministerstvem, hodnotit, jestli ten člověk vůbec je připraven představit projekt pro ten daný soud na základě dat či nikoliv. Dneska se to tímto způsobem nevybírá, dneska si to vybírá pouze ten předseda nadřízeného soudu a ministerstvo v podstatě je ve vleku těch krajských soudů a žádným způsobem se neodráží na kvalitě výběru nových šéfů soudů a soudců. Ten vliv je tam minimální. Dokonce jsem slyšel historky o tom, že když je někdo vybírán do soudu, tak ho lidi z ministerstva ani nevidí - do té doby, dokud nejde na Hrad pro jmenovací dekret.
Další oblast, kterou považuji za prioritní a kterou ministerstvo vůbec neřeší, tak je požadavek na snížení recidivy. Máme tady obrovskou recidivu 70 procent. Znamená to, že daňoví poplatníci musí platit přibližně 400 tisíc korun ročně za každého vězně, který se tam vrátí do toho vězení. To rozhodně není jednoduchá věc, ale na příkladu domácího vězení se ukazuje, že zkrátka ministerstvo tady nekoná. Jak je možné, že jsme dali desítky milionů korun do systému, který má na starosti pouze 100 lidí v domácím vězení? Absolutně nevyužitý potenciál možnosti ušetřit veřejné prostředky v době, kdy nám věznice praskají ve švech. Já jsem moc rád, že mě posloucháte, kolegové, já si toho neuvěřitelně vážím.
Samozřejmě je tady i apel na zjednodušení systému. Paní ministryně to vykopla nepříliš zdařilým výrokem asi po dvou dnech ve funkci, že bychom měli zrušit celou jednu soudní úroveň, ale od té doby se to - bohužel - nevydiskutovalo. Já si myslím, že ta příčina je naprosto zjevná, proč nám to soudnictví nefunguje. Vidíme, že už tam máme čtvrtou ministryni za dva roky fungování té vlády. Ten resort je v absolutním chaosu, opravdu se tam střídají ministři jako na orloji. Teď to skončilo tak, že tam pan premiér dal poradkyni prezidenta paní Benešovou, která řekla, že tedy pro jistotu vlastně ani nic moc dělat nebude, že tedy jako připraví ty zákony pro svého nástupce. Teď, když jsme si stěžovali, že nechtěla podpořit tu naši úzkou novelu zákona o státním zastupitelství, tak přišla s vlastní, širší novelou, která tedy ale nebude před prázdninami, ta bude odložena. Dokonce původně měla platit až pro příští volební období. Tak, samozřejmě, to je naprosto absurdní.
Máme tady i problémy, kde ministerstvo nekoná - třeba v oblasti rozvodů. Ve snaze humanizovat to řízení tak, aby všechny rozvody tady, v České republice, nekončily před soudem a aby nebylo normální se soudit o děti. Máme tady stokrát omílané problémy v oblasti střetu zájmů, kde Ministerstvo spravedlnosti je tím gesčním orgánem.
Takže základní problém je ten chaos. Výsledky za tu dobu - pokud opravdu vezmeme jako výsledek nikoliv to, že se o něčem mluví, ale to, že se zákon schválil, dotáhl do konce a to opatření se realizovalo v praxi a ideálně už byl naměřen průkazní pozitivní dopad - tak ty výsledky v resortu spravedlnosti opravdu nejsou.
Podíváme se na znalce a tlumočníky. Ty máme ve finálním stadiu, kam je vláda dotáhla za dobu svého působení, možná pro ně ani nemá většinu v Poslanecké sněmovně. Už jsem mluvil o legislativním plánu vlády, že nejsou plněny věci, které v něm jsou, a že se dokonce reálně ty plány vlády nepromítají do toho legislativního plánu vlády, že v legislativním plánu vlády najdeme z velké části pouze evropskou legislativu. Já jsem se díval na aktuální výsledky, co se podařilo dosáhnout, a v zásadě jsme tady měli jeden drobnější návrh, kde bylo zavedeno maření spravedlnosti jako nová skutková podstata trestného činu. A podařilo se tady dosáhnout novely insolvenčního zákona, která ale vznikla zejména na půdě Poslanecké sněmovny. Takže výsledky, které by opravdu vzešly z ministerstva a nebyly to implementace evropských právních předpisů, lze spočítat na prstech jedné ruky.
Já jsem chtěl ocenit, aspoň že paní ministryně začala konečně jednat s těmi zájmovými skupinami, s aktéry, protikorupčními neziskovkami a že ustoupila od těch nejhorších bodů návrhu, na které my jsme upozorňovali, tzn. to, že by měl nabýt účinnosti až v roce 2022, způsobu obsazování výběrových komisí, to by zejména mělo být v gesci nejvyššího státního zástupce, který je zodpovědný za soustavu státního zastupitelství. Ale stále tam zůstávají problémy typu, že je plánovaná velmi rychlá obměna těch státních zástupců už po dvou resp. třech letech. To znamená, pokud se objeví nějaký člověk, který to nebude s justicí myslet dobře, tak tu soustavu bude moct velmi rychle ovládnout. Považuji toto za rizikové a i zde apelujeme, aby paní ministryně provedla úpravy toho svého návrhu.
Velké selhání v resortu justice sledujeme v digitalizaci. Já jsem předsedou podvýboru pro digitalizaci justice. Připravoval se velký projekt ve spolupráci se soudy, zakázka na digitalizaci insolvenčního rejstříku tak, aby existoval skutečně elektronický spis. Ta zakázka byla velmi rozsáhlá, já jsem až kritizoval, jak byla rozsáhlá, ale teď byla v podstatě zrušena a bude se začínat znovu. Doporučuji vám, abyste promluvili s těmi soudci, kteří se podíleli na její přípravě a kteří jsou velmi zklamání z toho, že ministerstvo bude vše připravovat odznovu, což znamená, že do konce volebního období se neudělá nic, protože ta zakázka se nestihne ani připravit, natož aby se stihla vysoutěžit a promítnout do praxe. To považuji za opravdu velký problém.
Další bod už tady byl zmíněn, to je za sedmé, zablokování krajské příslušnosti exekutorů. Připravili jsme zde konkrétní návrh. Bohužel to ministerstvo zablokovalo, v tomto případě i ve spolupráci s některými lidmi z opozice, a nepředložilo do Poslanecké sněmovny žádný vlastní návrh. To znamená, nejenom že jsme těm osmi tisícům lidí neposkytli konkrétní řešení jejich problémů, s výjimkou drobné změny v insolvenci, ale vláda nepředložila ani svůj vlastní návrh do Poslanecké sněmovny. To znamená, kdybychom měli hodnotit to, jak se blížíme k výsledku na škále 0 až 100 %, tak jsme na nějakých 20 - 30 % maximálně. A lidi chtějí ty výsledky. Lidi nechtějí jenom dílčí zprávy o postupu v legislativním procesu, o tom jsem hluboce přesvědčen.
Pokud jde o transparenci, tak si myslím, že tam nejvíc vypovídá, že paní ministryně stále tají tu analýzu o trestních stíháních a možnostech si je objednat tady v České republice. Myslím si, že ze strany ministryně spravedlnosti je to opravdu nehoráznost.
A pokud jde o dodržování Ústavy České republiky, na kterou tady všichni přísaháme, přísahá na ni i prezident republiky, tak jsem velmi překvapen tím, že se vláda aktivně nestaví proti tomu, že prezident republiky odmítl jmenovat ministra, kterého navrhla jednoznačně. To není případ jako pan Poche, kde byly dva možné návrhy, ale v tomto případě šel jednoznačný návrh a ústava, myslím, že je to nějaký článek 74, říká, že pokud předseda vlády navrhne, tak prezident ministra odvolá. V tomto případě odvolání bylo navrženo, ministr odvolán nebyl. A jakým způsobem se vláda postavila aktivně pro to, aby hájila Ústavu České republiky, to jsme zatím neslyšeli. Takže ani v této oblasti, která se týká resortu spravedlnosti, ta vláda výsledků nedosahuje.
Já se domnívám, že je opravdu potřeba řešit to, aby resort byl obsazen někým důvěryhodným, kdo bude mít ochotu řešit problémy, které se v justici nastřádaly. Protože ačkoliv teď se protestuje hodně za nezávislost justice a je to dobře, že lidem leží na srdci hodnota nezávislosti justice, tak pořád je potřeba, aby se ten resort vyvíjel, aby se přizpůsoboval aktuálním potřebám, abychom zkvalitňovali služby v resortu justice pro občany, zrychlovali řízení, snižovali počet ležáků na těch soudech, řízení, která jsou tam tři a více let v resortu justice a vracejí se tam a zpátky. Tohle to se bohužel neděje, a proto já musím konstatovat, že tato vláda naši důvěru nemá, a to ani v resortu spravedlnosti.
