Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Já se budu držet hodně těch hospodářských témat a budu se snažit být velmi konkrétní a vypíchnout ty nejdůležitější věci, o kterých jsem přesvědčen, že v rámci vládního prohlášení anebo dosavadních kroků vlády jsou opomíjeny, nebo bych vás poprosil o to, abychom je případně zde dovysvětlili. Nepůjdu do detailů, nebudu chytat za slovo, ale jsem přesvědčen, že ta témata, která otevřu, jsou skutečně ta, která hýbají dnes nejenom Českou republikou, ale i Evropou a že je nezbytně nutné o nich diskutovat.

Tím spíše, když jsem trochu zmaten z toho, jak se k tomu doposud vláda vyjadřuje. Začnu Green Dealem. Není mi jasné, jestli vláda tedy podporuje Green Deal, anebo jde proti Green Dealu. Na jednu stranu schytáváme kritiku za to, že jsme přistoupili k politickému závazku Green Dealu. Všichni vědí, že bychom byli jedinou zemí, kdybychom to odmítli v celé EU. A všichni vědí to, že jsme Green Deal podmínili tím, že těch 55 % bude uznáno v rámci Evropě jako celku, nikoliv jednotlivých zemí. Myslím si, že to byl do značné míry úspěch.

Ale je zde kritika, že jsme si vůbec dovolili k tomu politicky takto přistoupit. Na druhou stranu první věta v rámci hospodářské politiky je ta, že Green Deal je příležitost a pak už je to značné míry oslava Green Dealu. Tak prosím pěkně, sdělte nám, jestli tedy Green Deal ano nebo Green Deal. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že co se týká Green Dealu, tak i kdybych připustil to - a lze s tím do značné míry souhlasit, že to samozřejmě je rovněž příležitost, minimálně pro investory, kteří jsou v bezemisních zdrojích, ale i pro některé nové technologie a podobně, tak současně nemůžeme pominout to, že Green Deal je současně jednoznačnou hrozbou pro značnou část průmyslu. To je prostě realita. Z toho nelze nijak vykormidlovat. A ve vládním prohlášení není jedna jediná zmínka, jak se bude tento dopad na tradiční průmysl, který zaměstnává víc jak třetinu pracovníků v České republice, řešit. Nic tam k tomu není.

Co se týká inovací. Co se týká sdělení, že chceme mít chytrý, moderní, efektivní stát. Když to přeložím, nechci chytat skutečně za slovo. Ano, zřejmě míříme k vyšší přidané hodnotě. To je konečně i to, co jsme my deklarovali. K tomu jsme vytvořili naší strategii. Česká republika země pro budoucnost, inovační strategie, byla prodiskutována s celou řadou aktérů, od vědy počínaje přes akademický svět, podnikatelé, instituce, mezinárodní prostředí. A já bych rozuměl tomu, že se vezme tato strategie a třeba se změní. Změní se tam parametry. Já bych rozuměl tomu, že něco vypustíte. Rozuměl bych tomu, že se nastaví nějaké nové ukazatele. Ale abdikovat z toho, že je tady nějaký ucelený koncert, (?) kterým míříme k tomu, co několikrát zaznívá v rámci celého vládního prohlášení, a to je vyšší konkurenceschopnost, aniž by se tam sdělilo jakým způsobem tu konkurenceschopnost docílíme, to, že abdikujeme z toho, že tady máme prostě nějakou koncepci, která by nás měla posunout ve všech žebříčcích inovativnosti, ať už do první desítky v EU, kam jsme se mimo jiné posunuli alespoň tedy k branám té první desítky, jsme na jedenáctém místě, nebo do toho globálního inovačního indexu, do té top čtyřiadvacítky, kam jsme se posunuli, kdybychom třeba chtěli do té top dvacítky, to všechno bych chápal. Dnes, když se na to podíváme, tak tam nemáme jeden jediný ukazatel, jak toho dosáhneme.

V jednu chvíli už jsem si říkal, že by to nemuselo být tak špatné, protože jsem měl v ruce vládní programové prohlášení, pokud si vzpomínáte to, které bylo, ať už cíleně nebo necíleně uniklé v médiích, kde skutečně byla zmínka, podle mého názoru dobrá, že do výzkumu budeme dávat do roku 2025 jasný cíl měřitelný 2,5 % z hrubého domácího produktu. Podle mého názoru správné. Přesně to kopíruje tu inovační strategii, kterou jsme takto měli nastavenou. Jenom podotýkám, že ještě před pár lety to bylo 1,3 % a my jsme se zavázali, že do roku 2020 to budou 2 %. V roce 2020 to bylo 1,99 %. Splnili jsme to úplně přesně. A já jsem očekával, že se v tomhle trendu bude pokračovat. Nicméně druhý den, když vyšlo finální znění programového prohlášení, nebyla o tom už ani zmínka. Je to chyba. A nevím, proč unikáme z toho, že se držíme nebo že jsme se chvíli drželi, podle mého názoru, správných čísel.

Obecně měřitelnost všech ambicí, které programové prohlášení má v té deklaratorní podobě, které nelze nijak zpochybnit, protože to, že chceme posilovat konkurenceschopnost, kreativitu a růst, na tom není možné se neshodnout. Ale pokud jí chceme posilovat, tak musíme říct, o co jí posílíme. A není to o žádném detailu, já rozumím tomu, že to je strategické, že to je strategický dokument a že nemusíme se pohybovat v absolutních detailech každého řádku, to si potom dovedu představit, že bude na jednotlivých rezortech v nějakých akčních skupinách a tak dále. Ale to, že nemáme ani trend jakým půjdeme, k čemu se chceme dobrat, to považuji za velkou, velkou chybu obecně celého toho prohlášení.

Takže chceme-li mířit k vyšší přidané hodnotě, tak bychom si měli říct tedy, jakou cestou půjdeme. Já jsem to sám nenašel s výjimkou obecných deklarací. Co se týká podpory podnikání. Ano, chceme podpořit modernizaci. Abychom nechtěli podpořit modernizaci, přece nepůjdeme proti tomu. Chceme podpořit aplikovaný výzkum malých a středních podniků - o tom také se určitě shodneme. Ale zase chybí, jakým způsobem. My jsme se pustili do podpory živnostníků, vytvořili jsme živnostenský balíček. Nedělali jsme z toho žádnou šou. Ale vše, co jsme slíbili živnostníkům, ať už jednotná data u činnosti, ať už všechno na jednom místě, ať už založení firmy během jednoho jediného dne, právnické osoby, fyzické osoby, všechno toto bylo splněno. Proč tam není ta ambice, že ukážeme něco i z tohoto? Proč tam není ambice ukázat jak přistoupíme k malých nezávislým obchodům? Vytvořili jsme na ně program, který vypadá, že začíná dobře fungovat. Obchůdek 21+.

Když už jsme u té podpory těch malých a středních firem, což je mimo jiné v každém vládním prohlášení od roku 1993, tak je tady jeden otazník, jak se postavíme ještě tedy k té podpoře, za kterou my jsme byli kritizováni, a to je ta covidová podpora. Vzpomínáte si určitě, jak jsme tady po dobu téměř dvou let byli měsíc co měsíc, nechci říct přímo napadáni, ale bylo nás vytýkáno to, že podnikatelům, zejména menším a středním firmám bychom měli v té covidové době dávat více. Dali jsme jim nakonec 350 miliard korun té přímé a nepřímé podpory. A byli jsme následně kritizováni za to, že jsme příliš pustili žilou státu. Ale dobře, to je politika. Ale když jsme připravili kompletní podporu pro podnikání a tu finální, která tady byla ještě za podzim roku 2021, dohodli jsme jí se všemi svazy, dohodli jsme jí se zástupci podnikatelských segmentů, které byly nejvíce postiženy a do značné míry víceméně byla podobná jako byla na jaře roku 2021 a částečně podzim roku 2020, tak v tuto chvíli je u ledu.

A já bych i bral to, že se řekne, nebude nic. A je to podobné jako v té podpoře té energetiky. Hrajeme si na podporu, ale ve finále dáváme téměř nic. Tak kdybychom dneska řekli, nedostanete nic už za ten podzim. Ano, to, co tady připravila minulá vláda, možná bylo chvályhodné, možná ne, ale nedostanete žádnou podporu. I to je sdělení. Ale v tuto chvíli ti podnikatelé fakticky neví, co tady mohou očekávat. Podpora je připravena. Byli jednoznačně omezeni. Byli jsme kritizováni za to, že když omezíme, máme okamžitě připravovat podporu. A když jsme jí připravili, ale vyměnily se vlády, což je prostě realita, tak ta nová vláda, která nás kritizovala za to, že jsme nedávali, když jsme omezili, neudělala vůbec nic proto, aby ty programy spustila, anebo alespoň tu aby řekla, nebude vůbec nic.

Tak to je to, co se domnívám, že by se mělo vyjasnit skutečně v řádu jednotek dnů. Jsme průmyslovou velmocí, to není nic objevného. Třetina lidí pracuje v průmyslu a 10 % HDP tvoří automobilový průmysl. Víc jak 20 % našeho exportu tvoří automobilový průmysl. Není ve světě skloňován v oblasti automobilového průmyslu více termín než elektromobilita. Mrkněme se schválně do programového prohlášení vlády, co tam máme k elektromobilitě. Nic, čistou nulu. Takže jako průmyslová země postavená na automobilovém průmyslu, kdy se dnes a denně emotivně řeší, jestli bude odklon prodeje aut na fosilní paliva v roce 2030 nebo 2035 nebo 2040. Jestli dáme do podpory to či ono, tak tam není k elektromobilitě ani zmínka.

Ano, v celém prohlášení je celá řada návrhů, že se bude zkoumat, že se budou posuzovat dopady. Zkoumejme, posuzujme dopady, ale ukažme, co s tím chceme dělat.

Energetická politika, jedno z nejskloňovanějších témat současnosti. Tady musím říct, že minimálně v tom dlouhodobém výhledu se dokážeme shodnout. Je postaven v rámci programového prohlášení v zásadě dobře, je postaven na cestě k bezemisním zdrojům založených na jádru, založených na obnovitelných zdrojích a nelze tomu nic většího vytknout. Konečně je to i v důsledku toho, jak je připravena Státní energetická koncepce. A je v důsledku toho, co jsme tady činili v těch posledních několika letech.

Jsem rád, že je tam zmíněno i v rámci jádra to, že se vláda k tomu když ne zavazuje, tak minimálně se zavazuje k tomu, že připraví jízdní řád budování Temelína tak, jako my jsme připravili jízdní řád k budování Dukovan. Před dvěma lety to bylo takřka zakázané slovo. Během dvou let jsme připravili finanční model, investiční model, dodavatelský model, schválil se zákon, zahájila se notifikace. Kompletně se připravilo bezpečnostní posouzení a v dané chvíli nová vláda dostala Dukovany jakožto projekt připravený. A stačí jedna jediná věc, spustit tendr. Mimo jiné už mohl být spuštěn, protože jsme vše předali tak, že stačilo ziniciovat pouze složky pod Ministerstvem vnitra a k tomu, k čemu jste nás nutili, ať nečekáme jeden jediný den, tak v tuto chvíli už je to několik týdnů. Ale věřím, že to v následujících dnech bude spuštěno. Stejným způsobem by nová vláda měla připravit projekt Temelína. Částečně jsem se to v tom dozvěděl a zde můžete očekávat naši maximální podporu.

Stejně tak víte, že se podařilo společnými silami, ať nás nenařknete, že si něco přivlastňujeme, nebyla to jenom zásluha ČR, ale sehráli jsme v tom významnou roli. Lídrem byla Francie, následovali jsme my a ještě několik dalších zemí. To, že se jádro a plyn byť za určitých náročných podmínek ale přece jenom nakonec uznaly jako udržitelné zdroje. To znamená, jde zde připravena cesta k budování jádra.

Co ale nenalezneme v programovém prohlášení je to, co každého zajímá v tom krátkém horizontu. Správně je tam to, co bude za několik let, ale při vším respektu u toho už nebudete, ale není tam to, co bude za rok, za půl roku a to, co dneska všichni očekávají ve smyslu dopadů vzrůstajících cen energie na světových trzích. Je sice pravda, že to diskutujeme zde ve Sněmovně a diskutuje se to na všech možných fórech, ale přesto se domnívám, že vládní programové prohlášení je natolik významný dokument, že by tam tyto priority prostě měly být. Já si nedovedu představit, co jiného by tam mělo být v současné době než to, jak budeme řešit energetickou krizi. Nemyslím z toho dlouhého úhlu pohledu, v tom delším horizontu, na tom se shodneme. Ale prosím přečtěme si ještě jednou, co tam všechno je v energetické politice a nemáme tam ani zmínku o tom, jak budeme řešit například dopad energetické krize na podniky, na živnostníky. Nic tam k tomu není. Podle mého názoru to není správně.

Bohužel tam není ani nic ve smyslu nových technologií, o kterých všichni hovoří jako o základu toho, na čemž chceme postavit právě tu přidanou hodnotu. Za naší vlády jsme připravili komplet strategii umělé inteligence. A ve světě jsme si s tím získali docela slušný respekt ať už na úrovni výzkumu, na úrovni aplikovaných projektů. Není tam ani slovo k umělé inteligenci, ačkoliv je to jedno z mála odvětví, kde v poslední době začínáme hrát skutečně evropský a možná i světový prim. Jak je možné, že tam nemáme jednu jedinou zmínku k vodíku? Já si nedovedu představit, že v moderní době vznikne koncept, kde nemáme v důležitém vládním prohlášení zmínku, to jak budeme pokračovat v rámci třeba vodíkové strategie, kterou jsme mimo jiné rovněž připravili.

A nemusíme se dívat jenom na ty nejnovější technologie, můžeme se podívat i na suroviny. Nevím, co je dnes důležitější surovinou než je lithium. Ano, byla kolem toho celá řada emocí. Ale projekt je připraven. Je připraven do té míry, že je míč opět na straně státu, tak jako nebyl v určitou dobu. Je připraven tak, že se tady dá vytvořit unikátní řetězec, kde se bude těžit lithium, kde se bude zpracovávat lithium a kde se možná bude vyrábět i finální produkt. Podle mého názoru je to něco, co hýbe současným hospodářským světem. Nemáme k tomu ani zmínku. Minimálně by tam stálo za to říci, jestli to bude i nadále v českých rukou anebo jestli se zase počítá s tím, že se to třeba zprivatizuje nebo prodá.

Financování. Financování myslím tím hospodářských aktivit. Máme připravený národní plán obnovy, který nás stál obrovské úsilí, 180 miliard korun. Máme připravený národní rozvojový fond, kde jsou pravda jednotky miliard korun, které by se daly zaktivovat ve prospěch naší ekonomiky. Připravili jsme Národní rozvojovou banku. Vytvořili jsme Národní investiční plán. Ale to všechno víme. Ale když se podívám do programového prohlášení, ani slovo k tomu nenajdeme. Takže nejenom že nám chybí inovační plán, ale nám chybí i investiční plán. Nevím, na čem jiném byste měli postavit hospodářství v těch dalších letech, ať tady bude jakákoliv vláda, než na podpoře inovací a podpoře investic. Pokud chceme docílit dobrých výsledků, bez těchto atributů to nezvládneme. Není tam k tomu vůbec nic.

Minimálně jsem očekával, že se ukáže alespoň cesta, jestli se nepropojí více národní finanční instituce. Ať už je to ta zmiňovaná Národní rozvojová banka společně s EGAPem, společně s ČEPkou a tak dále. Toto všechno jsou věci, na kterých si myslím, že by mohla být i shoda. Navíc jsou předpřipravené, celá řada z nich. Nic tam k tomu není. Ale víme, že chceme posílit konkurenceschopnost, kreativitu a růst.

Vzdělávání, technické vzdělávání. Opět vidíte, že vybírám opravdu důležitá témata a není měsíc, aby někdo neotevřel z řad zaměstnavatelských svazů vyšší podporu technického vzdělávání. A věřím, že se na tom i dokážeme shodnout. Proč o tom není nic v programovém prohlášení v té hospodářské části ať už na úrovni základních škol, na úrovni středních škol ve smyslu duálního vzdělávání? Nic tam k tomu nemáme. Je to škoda, protože minimálně jsme připravili základy pro základní školství ve smyslu studijní oblasti člověka, technika. Minimálně jsme připravili základy pro zákon o duálním vzdělávání. Rozjeli jsme některé pilotní projekty. Já jsem přesvědčen, že tohleto by zajímalo každého podnikatele.

Abych řekl to, co se mi tam docela líbí, tak je oblast inovací ve smyslu startupu a spinoffu. Myslím, že startupy a spinoffy jakožto nové subjekty tam jsou podchyceny docela dobře. Je tam mezinárodní rozměr, navazuje to do značné míry na to, co jsme měli v inovační strategii. Mám i ten pocit, že je tam snaha škálovat, to znamená hodnotit ty lepší od těch horších. Myslím si, že je tam toto podchyceno poměrně dobře. Ale na druhou stranu není tam ani jedna jediná zmínka o tradičních oborech a tradičních řemeslech. A to není věc, kterou bychom přece v tuhletu chvíli měli podceňovat. Není tam nic k mistrovské zkoušce, která je mimo jiné připravená. Není tam nic ve smyslu toho, jakým způsobem se tato oblast podnikání podpoří.

Mohl bych pokračovat, ale nechci příliš dlouho zdržovat. Co se týká dopravy, tak většinu nechám na kolegu Kolovratníka. Přesto jenom k té dopravě bych zmínil ještě jednu jedinou věc, která se týká té hospodářské činnosti. Nemyslím tím teď veřejné dopravy, ale toho, co se týká výdajů a budování. V zásadě lze souhlasit s tím, jak je koncipována ve smyslu 200 kilometrů nových dálnic, ve smyslu plánu železnic, ve smyslu plánu VRTek. Troufám si tvrdit, že to je rozumně a racionálně postavený plán. Mimo jiné proto, že jsou k němu vytvořené základy.

Bez projektů, bez zahájených projektů a předpřipravených projektů by to nešlo.

Stojí za to ještě zmínit jednu věc. Když jsme v roce 2014 přebírali, já jsem u toho sice nebyl, ale přebírali jsme dopravu, a padlo to zde dneska, tak se v těch letech před tím zahájilo v průměru 200 metrů nových dálnic. Těžko se potom v těch následujících letech něco zahajovalo, ačkoliv byla velká kritika jak to, že se nezahajuje. Dnes může pan ministr dopravy směle předstoupit s tím, že se v následujících letech otevře 200 kilometrů nových dálnic. A já tvrdím, že to je realistický plán, protože jenom v roce 2021 - jenom v roce 2021! - jsme zahájili stavbu na 72 kilometrech nových dálnic. Sedmdesát dva kilometrů! Takže z tohoto pohledu jsem toho názoru, že se to zvládnout dá. Věc druhá je ta, jestli na to bude dostatek zdrojů, protože jedna věc je mít připravené projekty, druhá věc je mít připravený rozpočet. A to je to, co mi v programovém prohlášení chybí, a opět je to strach z čísel. Celé programové prohlášení, tak jak ho vnímám, je z mého pohledu postaveno nejenom obecně, ale s obrovským strachem, zavázat se k jakémukoliv ukazateli, k jakémukoliv číslu, k jakémukoliv trendu, který by byl měřitelný. A stačila jedna jediná věc - ukázat trend růstu investic do dopravní infrastruktury třeba o 10 % ročně. Podle mého názoru by to někde mělo být okolo těch 10 %, a o tom diskutujme, jestli 10, nebo 15, nebo 8. Takže na jednu stranu projekty chceme, na druhou stranu závazek k tomu, že je odfinancujeme, mi tam chybí. Ale věřím tomu, že se to podaří a v tomto bude jednoznačná podpora z naší strany, aby se to zvládlo. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)