doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D.

  • STAN
  • Hlavní město Praha
  • poslankyně
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,08. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

24.04.2026 19:05:00

Nejprve se podívejme, jak stát hospodařil, teprve pak hlasujme

Nejprve se podívejme, jak stát hospodařil, teprve pak hlasujme

Projev na 14. schůzi Poslanecké sněmovny dne 24. dubna 2026 ke zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí

 Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,

mám těch bodů několik, takže postupně je načtu. Nyní tady vystupuji proto, že chci navrhnout předřazení bodu 89. Jedná se o zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí tak, aby tato zpráva byla poslanci projednána ještě před třetím čtením sněmovního tisku číslo 90, tedy novely rozpočtových pravidel a pravidel rozpočtové odpovědnosti. Ten důvod je velmi jednoduchý a principální. Vláda v rámci novely rozpočtových pravidel navrhuje oslabit parlamentní kontrolu veřejných financí. Tato kontrola dominantně probíhá formou projednávání zpráv o stavu veřejných financí. Projednávání těchto zpráv však často probíhá s velkým zpožděním a v diskusi zde ve Sněmovně zaznělo, že Sněmovna vlastně nemá zájem tyto zprávy projednávat. Dnes tedy máme příležitost toto změnit tím, že tuto zprávu a další, které navrhnu, projednáme.

Nyní k samotné zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Není to jen materiál pro archiv, je to zákonná povinnost Národní rozpočtové rady, tedy klíčového nezávislého odborného orgánu, který ze zákona existuje právě proto, aby hlídal, zda naše veřejné finance se pohybují na udržitelné trajektorii. Tato zpráva byla zpracována již v říjnu 2025, Sněmovně byla doručena již 5. listopadu a opravdu je načase ji nyní projednat. Co nám Národní rozpočtová rada říká? Předně, a to je v tuto chvíli potřeba říci nahlas, situace se oproti loňsku, respektive předloňsku zlepšila. Díky důchodové reformě se projektovaný dluh na konci padesátiletého horizontu snížil z 217 na 178 procent HDP. Je to výsledek, který stojí za uznání, důchodová reforma funguje.

Zpráva Národní rozpočtové rady není jen technický dokument, který může zůstat zaparkovaný v programu a Sněmovnou neprojednaný. Obsahuje zásadní zjištění a připomíná data, o kterých se zde na plénu Sněmovny musíme bavit. Projednáme-li zprávu dnes, ukážeme, že parlament bere svoji kontrolní roli vážně a to je přesně to, co nejen Národní rozpočtová rada, ale i veřejnost, tedy občané této země, od parlamentu očekávají. Takže ještě jednou opakuji, ať je to procedurálně správně, že navrhuji předřazení bodu 89 jako druhý bod dnešního jednání.

Takže dostávám se ke svému druhému návrhu, a to se jedná o předřazení bodu číslo 89 Zpráva o plnění státního rozpočtu za první pololetí na rok 2025. Zpráva o plnění státního rozpočtu je základním nástrojem parlamentní kontroly výkonné moci v oblasti veřejných financí. Je to moment, kdy může Sněmovna říci - vládo, takhle jsi hospodařila, takhle jsi plnila své záměry a tady jsi selhala a ptát se proč. Tato kontrolní funkce je i ústavní a je naprosto klíčová. A právě tuto roli Parlamentu chce vláda prostřednictvím novely rozpočtových pravidel, sněmovní tisk 90, která bude později dnes projednána ve třetím čtení, omezit.

Argumentace je zde obdobná jako u toho předchozího dokumentu. Vláda i koaliční poslanci často argumentují tím, že Parlament sám svoji kontrolní roli nevykonává řádně, že zprávy o hospodaření státního rozpočtu zůstávají bez projednání. Tak to pojďme dnes změnit. Předřaďme tento bod a diskutujme o Zprávě o plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2025.

Ta zpráva obsahuje nespočet dat a témat, o nichž se můžeme a hlavně bychom se měli bavit a chtít o nich debatovat. Jsou to fakta, která má Sněmovna projednat dříve, než bude hlasovat o změnách pravidel, jimiž se veřejné finance řídí. Protože to je přesně to, o čem je ta novela. Sněmovní tisk 90 mění pravidla pro to, jak stát hospodaří, jak jsou nastaveny výdajové limity a jak parlament může na plnění těchto pravidel dohlížet. Pořadí projednání zde není formální otázkou, je to logická a důležitá otázka. Nejprve se podívejme, jak stát hospodařil. Pak teprve hlasujme o tom, jak bude parlamentní kontrola tohoto hospodaření nastavena do budoucna. Takže ten můj druhý návrh je předřazení bodu číslo 90 Zprávy o plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2025 – jako první bod dnešního programu.

A dostávám se ke svému třetímu vystoupení... Výborně, děkuji mnohokrát. Kde navrhuji zařazení nebo respektive předřazení bodů 91, 92 a 105 na začátek dnešního jednání. Pak to řeknu konkrétně. A jedná se o zprávy o hospodaření České národní banky za roky 2023, 2024 a 2025. Tady si prosím všimněte, že Sněmovna ještě neprojednala zprávu o hospodaření za rok 2023.

Chci tady zmínit důležitý kontext, který souvisí s tím, o čem jsem mluvila před chvílí. A to, že ve veřejném prostoru se v poslední době objevuje otázka, kdy začne Česká národní banka posílat peníze do státního rozpočtu? Přiznejme si, že zákon takovou možnost připouští, ale jsou k ní přísné podmínky. A právě o těch by Poslanecká sněmovna měla být informována dříve, než bude hlasovat o novele Sněmovní tisk 90, která upravuje pravidla fungování veřejných financí.

Zákon o České národní bance je jasný. Než může Česká národní banka odvést cokoliv do státní kasy, musí splnit dvě podmínky. Zcela uhradit kumulované ztráty z minulých let a naplnit rezervní fond. Nic z toho zatím nesplňuje. Kumulovaná ztráta se sice snížila v letech 2023, 2024, ale pro rok 2025 ta ztráta je opět vyšší, což je způsobeno silnou korunou.

Proč toto všechno říkám dnes? Protože debata o tom, co Česká národní banka dělá se svým ziskem, zda a kdy by mohla přispívat státnímu rozpočtu a za jakých podmínek, je přesně ta debata, která by měla probíhat v Parlamentu na základě informací z ročních zpráv, které máme před sebou. Nejde o politická přání. Nejde o mediální spekulace, ale je potřeba diskutovat o faktech. Takže proto bych chtěla, abychom projednali všechny tři zprávy dnes a prokázali tak, že Sněmovna se věnuje institucím, které jsou s veřejnými financemi spjaty, i když stojí mimo státní rozpočet.

Stejně jako u mých předchozích návrhů tak prokážeme, že takovou diskusi vedeme dříve, než měníme základní pravidla, která se týkají řízení veřejných financí. Navrhuji tedy předřazení bodů 91, 92 a 105 jako třetí, čtvrtý a pátý bod dnešního programu.

Děkuji.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama